malpet
přečtené 478
Podbrdské ženy
2018,
Jana Poncarová
Kniha jejíž příběh chytne a nepustí. Měla by to být povinná školní četba, krásně vykresluje dějiny dvacátého století viděné očima obyčejných lidí. Od války přes násilnou kolektivizaci, obsazení československa Rusáky v 68. Roce, až po současnost.... celý text
Lidé z Terebovky
1953,
Anna Šmejcová
odpad!
Jak už jsem tu psal, romány z 50. let si občas rád přečtu, fascinuje mně to vědomé lhaní a zároveň nepokrytá politická agitace. Tohle už je ale i na mně moc, příšerný popis života pražské chudiny, kde se každému děje jen to nejhorší a skoro všichni umřou v bídě. Divím se, že autor během psaní neskočil samou depresí z okna... jedinou světlou postavou knihy je tajuplný SOUDRUH... Tuhle knihu rozhodně nebrat!... celý text
Lásky královské
1973,
Miloš Václav Kratochvíl
Zajímavé čtení, k historickým románům se nedostanu moc často, asi jsem k nim ještě nedospěl. Tuhle knihu jsem vzal z knihobudky a nelituju toho, kniha mne bavila, to intrikaření připomínalo Hru o trůny :-) možná si ji někdy později znovu přečtu.... celý text
Dívky z trajektu
2017,
Lone Theils
3 hvězdičky. Kniha nebyla tak špatná aby ji člověk úplně odložil ale to spojení červené knihovny s detektivku mi moc nesedělo. Plus za trochu překvapivý závěr, hodně mínusů za nelogičnosti v textu a spousta nedotažeností, jak už je uvedeno v komentářích přede mnou.... celý text
K jiným planetám
1962,
Pavel Vladimirovič Klušančev
Kniha kterou jsem nasel v knihobudce. Poměrně hezkým způsobem uvádí deti do světa fyziky a astronomie za pomoci názorných příkladů a povedených kreseb. Tady ale plusy končí. Jinak je to kniha velice poplatna době, komunistická propaganda z ni čiší na sto honů a věřit v roce 1962, že tmavé plochy na Marsu jsou rostliny, to snad autor nemohl myslet vážně. Jinak pro mě super retročtení připomínající vzdaleně Mé v dětství oblíbené časopisy ABC :-)... celý text
Malý vetřelec
2010,
Sarah Waters
K tomuto románu jsem se dostal díky čtenářské výzvě 2019, kde byla chybně uvedena jako kniha, která obdržela Man Bookerovu cenu (byla pouze nominovaná) nicméně ani okamžik nelituju, že jsem si jí vybral. Autorka skvěle zvládá ponurou atmosféru kdysi slavného sídla, které se nezadržitelně rozpadá, a stahuje s sebou i své poslední obyvatele. Kniha se krásně četla s mrazením v zádech obzvlášť teď v lednu, kdy je všechno tmavé, mrazivé a depresivní i ve skutečnosti :-) Těch 500 stránek knihy rychle utíká i přes pomalý děj knihy, kdy se zdánlivě nic neděje a vše podstatné se odehrává skytě a pod povrchem.... celý text
Z Čech až do Země vycházejícího Slunce
2003,
Lucie Kovaříková
4 hvězdičky. Pěkný, civilně napsaný cestopis, autorka není spisovatelka ale učitelka a je to trochu znát, ale ve výsledku to vůbec nevadí, naopak, osobní pohled je často lepší než recenze profesionálů z Lonely planet. Tohle je první díl z vydané trilogie cesty kolem světa na kolech, a rád si přečtu i pokračování. Můj první bodík čtenářské výzvy 2019 :-)... celý text
Dešťová hůl
2016,
Jiří Hájíček
4 hvězdičky. Hrdina, do jehož kůže se člověk snadno dokáže vcítit. Při popisu jeho potíží spojených s nespavostí mi bylo někdy opravdu skoro fyzicky špatně protože jsem jeden čas taky velice těžko usínal. Citlivá kniha, naprosto uvěřitelný příběh. Bod dolů za pro mě příliš Hollywoodský konec.... celý text
Čáp nejni kondor
2011,
Radůza (p)
Ve stručnosti - milá kniha o dětství u dědečka a babičky. Bez příkras a se vším dobrým i špatným co se v životě děje.
Ódinovo dítě
2016,
Siri Pettersen
Kniha, na kterou jsem se dost těšil, severská fantasy sága, to je něco pro mně. Bohužel přišlo dost velké rozčarování, chápu že každý nemůže být Tolkien, ale tohle spíš připomíná Rosamundu Pilcher. Hlavní hrdinka se nedokáže vymáčknout a každé její vyřčené větě předchází mohutný vnitřní boj, takže si jen sama působí další problémy, čemuž se upřímně moc nedivím. Nevlastní otec vozíčkář mi tam vůbec nesedí, to se do tohoto románu prostě moc nehodí. Holka bydlí v polorozpadlé chalupě bez oken někde v lese na kopci uprostřed hor, ale přitom slyší oknem racky v přístavu... zkrátka vykreslení tohoto světa je pro mně těžko uchopitelné. Dal jsem knížce šanci prvních sto stránek, a pak, když se pořád nic nedělo, jsem si tady přečetl, že se kniha rozjíždí až v druhé půlce. No nerozjela. Jedna z mála, kterou jsem nedočetl.... celý text
Jmenuju se Tomáš
2017,
Ota Kars
Hezká a zajímavá kniha. Byla to moje poslední kniha, která mi chyběla do čtenářské výzvy 2018 - kniha co obdržela cenu Magnesia litera, a rozhodně nelituju, že jsem si jí vybral tak trochu i kvůli tomu, abych splnil bodík. Bylo to v tomto předvánočním čase milé rozloučení s celou Výzvou.... celý text