marca_m
přečtené 980
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Přiznám se, že jsem poněkud podlehla všeobecnému haló efektu a také dobrému dojmu, který ve mě zanechala autorčina kniha To prší moře, a na Bábovky slibující psychologické drama ze současných mezilidských vztahů s hlubokým vhledem do niterného života rozličných hrdinek jsem se opravdu hodně těšila. O to větší je zklamání. Nebýt známého jména a facebookové popularity autorky, opravdu těžko by Bábovky dosahovaly takové popularity, nejlepších míst na knihkupeckých regálech a vedly v žebříčcích prodejnosti. Co se snaží být psychologickou sondou, je jen povrchním a nepravděpodpobným zašmodrchancem celkem všedních osudů. Pokud bylo úmyslem dát vhled do dvanácti různých charakterů, je trochu problém, že vnitřní život a tok myšlenek všech postav (na němž je vyprávění jednotlivých příběhů postaveno) je svým způsobem zaměnitelný, vnitřní hlas všech hrdinek vyznívá hodně podobně, proto si asi některé komentáře stěžují na obtížnou orientaci v knize, protože postavy jsou z tohoto pohledu de facto zcela zaměnitelné. Hlavní problém je však neuvěřitelnost možnosti, že by osudy dvanácti hrdinek mohly být takto banálně provázány. Jednotlivé příběhy jsou vlastně jen epizůdkami nevěr, které hlavní hrdinky mezi sebou spojují. Pokud se tvářím, že chci psát civilní literaturu o v podstatě běžném životě současných lidí (a takovou já mám velmi ráda), nemůžu vazby propojit takto jednoduše a povrchně. Opravdu je možné, aby moje nejlepší kamarádka čekala dítě s manželem ženy, jejíž mimino přivedla na svět jako porodní asistentka moje matka, přičemž otcem tohoto mimina je můj vlastní otec? Bábovky jsou jednoduchou, povrchní limonádou, nelze jim však upřít velmi čtivý styl, snad i proto nepochybně najdou velkou odezvu i nadšení u čtenářek, co za rok přečtou tak jednu knihu během letní dovolené.... celý text
