martina.bella přečtené 171

Sběratelka parfémů 2016, Kathleen Tessaro

Odpočinkové čtení na volné dny, zajímavé postavy, spletité osudy, v příběhu nic nedrhne… obzvláště pokud se potřebujete odreagovat (ale ne u něčeho plytkého a hloupého), budete spokojení.... celý text

Praha noir: čtrnáct povídek předních českých spisovatelů 2016, * antologie

Bavilo mě, jak je každá povídka trochu jiná, celé je to takové pestré. Četla jsem na přeskáčku intuitivně na co jsem zrovna měla náladu. Objevuje se tu názor, že povídky nejsou dosti "noir". Upřímně nevím úplně přesně, co si představit pod pojmem "noir". Musí tam být drsní chlapi a podsvětí??? Vzhledem k tomu, že jsem od "noir" čekala jednoduše temné příběhy, tak žádnou takovou výhradu nemám.... celý text

Mezi uměním a revolucí 2014, Tina Modotti

Příběh psaný do vody 2016, Blanka Milfaitová

Takový cestopis rodiny, které na osmiměsíčním putování po ostrovech přibyl další člen. Líbí se mi, jak je to plné emocí a působí to opravdově. S autorkou třeba nemusíte ve všem souhlasit, ale stejně budete obdivovat, s jakou otevřeností o sobě píše. Ne každému, kdo by rád procestoval svět, se to opravdu podaří, takže je navíc knížka i inspirativní.... celý text

Vlčí úžina 2016, Olivier Truc

Velmi dobré, ačkoli za mě byl Poslední Laponec lepší. Ovšem ty úděsné pravopisné chyby!!!! Ještě nikdy jsem nečetla knihu, ve které by bylo tolik strašlivých hrubek!!!! Jeden příklad za všechny ze strany 73: "Sobi běželi s jazykem visícím z tlamy, za sebou ztěžka táhly dřevěné sáňky…" Já nevím, jak na korektora nakladatelství Panteon, ale na mne chyby v i/y působí asi jako škrábání nehty o tabuli, jinými slovy mám z nich husí kůži. A to rozhodně nejsem žádná odbornice na Češtinu. A pak je tam opakovaně ještě špatné používání ji/jí… Na mě to působí, že to žádný korektor nemohl vůbec vidět… nebo poslali do tiskárny omylem nějakou "pracovní" verzi překladu??? Nebýt těch pravopisných chyb, dala bych pět hvězd.... celý text

Lepší život 2014, Anna Gavalda

Nenáročné čtení, dva příběhy, druhý lepší než první, oba jsou o touze žít jinak a lépe (jak napovídá název) a o jejím (ne)naplnění. První příběh mi připadal prázdný, jako kdyby autorka nedokázala jít do hloubky. Téma by se přitom dalo vytěžit mnohem víc.... celý text

Ztracená 2016, Anna Ekberg

Velmi čtivé, nedá se to odložit, až zhruba do poloviny knížky super. Ovšem od okamžiku, kdy se začne odhalovat tajemství Heleniny rodiny, mi to přestalo připadat věrohodné. Najednou mi zápletka připomínala spíš nějakou červenou knihovnu šmrncnutou napětím než thriller. Takže pokud chcete napínavé čtení, které vás pohltí, tak ano. Musíte ale k příběhu přistupovat s nadhledem… je to prostě napínavá pohádka o bohaté dědičce a zamilovaném chudém spisovateli, realitě hodně vzdálená.... celý text

Playground 2016, Lars Kepler

Jelikož předchozí knihy od Larse Keplera mě nadchly, těšila jsem se i na tuto. A to navzdory skutečnosti, že fantasy vůbec není moje srdcová záležitost. Čtení mě ale skutečně moc nebavilo a prostředí mě spíše odpuzovalo a nelákalo číst dál. Přehnaně akční a děj okolo jen jako taková vata.... celý text

Hra s ohněm 2016, Tess Gerritsen

Líbila se mi víc než série s Maurou (ta už mi totiž postupně připadala stále ve stejném duchu, takže poslední díly už jsem ani nečetla). Krásné mi připadají zejména pasáže o hudbě, je z nich znát, že autorka sama je hudebnice. Myslím, že tato knížka dokazuje, že Tess Gerritsenová má na víc, než na příběhy o brutálních vraždách.... celý text

Život je nádherný 2016, Tereza Boučková

Otevřené a krásné, i když bolestné. Prostě kus života jedné ženy, která se nebála se o něj podělit. Rok kohouta mě kdysi nadchl a toto je stejně dobré.

Kocour z Montmartru 2013, Michaela Klevisová

Pustila jsem se do ní proto, že mě moc bavila autorčina povídková kniha Štěstí je zadarmo. A opět spokojenost! Povídkami se míhají číči (o čemž vypovídá už obálka), i když příběhy jsou hlavně o lidech. Měla by to být povinná četba pro lidi, kteří si plánují pořídit kočku a dosud žádnou neměli, jelikož z příběhů se mezi řádky o kočičí duši hodně dozvídáme.... celý text

Fulmaya 2011, Dorota Nvotová

Čtenářský zážitek! Je to cestopis a současně (možná ještě víc) upřímná zpověď mladé ženy, která hledá sama sebe a svoje místo ve světě. Obdivuju autorku za otevřený způsob psaní a svým emocionálním přístupem k životu je mi blízká.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Detektivní zápletka je dobrá a velmi čtivá, ale připadalo mi, že co se týká postav vyšetřovatelů, vaří se ze stejné vody jako v prvním díle. Mia opět málem spáchá sebevraždu a Munch ji na poslední chvíli zachrání tím, že jí svěří další případ. A potom Mia hledá vraha téměř nonstop pod vlivem alkoholu nebo léků… Neskutečně mě iritovalo nadužívání slov "Co?" a "Cože?" v dialozích. Jako by vyšetřovatelé byli slabomyslní, neustále nechápou, o čem se mluví!!! Nejenže to ruší, ale hlavně to ve mně budí dojem, že autor chtěl mít knížku co nejtlustší a co nejméně se s tím nadřít - je totiž jednoduché napsat na řádku "Co???" a stisknout Enter, hezky to pak odsýpá. Navíc opět se případ dotýká někoho z Munchova okolí. Jako by autor vzal první úspěšný příběh trochu přes kopírák… Je taky škoda, že hlavní postavy vězí na místě, nevyvíjejí se, a přitom se jim věnuje hodně prostoru. Nebýt toho všeho, byly by ode mne hvězdy určitě čtyři, protože autor má rozhodně talent a schopnost čtenáře zaujmout.... celý text

Hlídej si svou holčičku 2007, Zdenka Hamerová

Četla jsem na dovolené. Příjemný nenáročný relax jako vše od této autorky.

Vlčí ostrov 2016, Lajla Rolstad

Krásné. Pět hvězd dávám zejména za pasáže, které popisují divokou přírodu a její souznění s ní. Inspirativní je autorčin přístup k životu: než otupovat svoji psychiku léky, rozhodla se odpoutat od svého dosavadního života a zkusit to úplně jinak.... celý text

Dokonalá podoba 2011, Tana French

Mně se zkrátka nechtělo věřit, že by si byli dva cizí lidé tak podobní, že by je od sebe nerozeznali ani dobří přátelé. Ovšem pokud to přijmete jako nadsázku a občas přeskočíte nějaký nekonečný nadbytečný dialog, může vás kniha bavit.... celý text

Kautokeino – Krvavý nůž 2015, Lars Pettersson

Zajímavé prostředí, ale měla jsem potíž s tím, že hlavní hrdinka mi nepřipadala úplně věrohodná. Právnička z města, tedy kancelářská krysa, na první dobrou ví, jak nožem zabít zraněného soba? A má na to žaludek? Vážně??? Načež když ji u benzinky napadne zločinec, kterého kdysi pomohla dostat do vězení, a policistka ji zachrání, tak vzápětí se na toho útočníka vrhne a málem ho ukope k smrti? Fakt? Já nevím… skutečná ženská by se spíš hleděla co nejrychleji dostat do bezpečí, co nejdál od chlapa, který ji napadl. Mockrát mi připadalo, že se Anna chová jako chlap. Asi to bude tím, že knížku psal muž, ale v ich formě jako žena. Pořád mi to tam drhlo. Jinak ale docela zajímavý, i když rozvleklý příběh.... celý text

Kočka, která uměla číst pozpátku 2003, Lilian Jackson Braun

Super oddechovka. Kocour detektiv mě vážně bavil. Pokud nepotřebujete, aby detektivka byla pekelně vážná věc, ale máte smysl pro nadsázku a chcete se spíš bavit, tak vřele doporučuju. Z podobného soudku mě taky bavila "kočičí" detektivka od Rity Mae Brown Kéž bys byl tady.... celý text

Děti hněvu 2016, Nela Rywiková

Dobrá česká detektivka, líbilo se mi autenticky popsané prostředí - to především. Příběh rychle odsýpá, takže musíte číst pořád dál, není tam slabé místo, kde by se mi nechtělo se ke knize rychle vracet. Možná by mě bavilo, kdyby postavy šly víc do hloubky a čtenář se o nich víc dozvěděl, ovšem to je jen malé "ale".... celý text

Noc nic nezadrží 2012, Delphine de Vigan

Krásná, smutná, ale nikoli depresivní kniha, která mě přivedla k zamyšlení (jako všechny knihy této autorky). Tolik tragédií na jednu rodinu - ale život jde dál. Obdivuju autorku, že našla odvahu takhle rozpitvat bolavá místa své vlastní rodiny, určitě to pro ni nebylo lehké. Moji nejoblíbenější knihu od Delphine "No a já" ale tato nepřekonala.... celý text