Mary432
přečtené 9
Bouřlivé výšiny
1946,
Emily Brontë
Já vím, že Jana Eyrová je možná oblíbenější a slavnější, ale já mám od sester Brontëových nejraději právě tuhle. Vřesoviště, vítr a nejděsivější literární scénu, kdy pan L. na začátku příběhu hodlá přespat u sousedů a vzbudí ho ťukání na sklo...ruka malé Catherine za oknem a dětský hlas...geniální otevření příběhu starého jako lidstvo samo. Příběh vášnivé lásky, zrady, msty, nepochopení, žalu a nesmrtelné duše, která navždy pláče na opuštěných vřesovištích. Atmosféra, jakou se žádnému filmování nepodařilo vystihnout.... celý text
Královská pomsta aneb Divoký hon krále Stacha
1990,
Uladzimir Karatkěvič
Mě se kniha líbila už kdysi na střední škole. Nemohla jsem po Psu B. sehnat něco podobného a když jsem se do malé knížky začetla, připadalo mi, že je to ještě lepší. Nejspíš kvůli romantice. Ponurá atmosféra se vplížila do mého pokoje i letos na podzim stejně jako první mlhy. Na tuhle knihu je to nejlepší roční období. Už jsem se tolik nebála, věděla jsem, co přijde, ale musím přiznat, že je to jedna z nemnoha knih, které mi strach navodit dokázaly.... celý text
Navzdory básník zpívá
1988,
Jarmila Loukotková
Villona a vůbec všechny prokleté básníky mám moc ráda. Některé básně znám zpaměti. Myslím, že k nejkrásnějším básním co kdy byly napsané, patří rozhodně ta o protikladech, s níž vyhrál soutěž vyhlášenou vévodou Orleánským.... celý text
U dvora římského krále Josefa
2021,
Soňa Sirotková
Tak to byl víkendový maraton, ale zvládla jsem to. Přiznávám, že první díl jsem četla jen anotaci. Do dětských let hlavních hrdinů se mi nechtělo. Asi si to budu muset doplnit, protože příběh se mi moc líbil. Sice jsem tu nová, ale pokusím se o mou první recenzi. Jak jsem pochopila, Josef ač v názvu, tu úplně hlavním hrdinou není, ale na to, se tu vyskytoval docela často. Oslovil mě způsob, jakým ho autorka vykreslila. Samozřejmě jsem hned lovila na Wikipedii a zdá se, že se autorka držela historických pramenů a ještě mu dokázala vtisknout osobitý charakter, který dokreslil jeho osobnost v jednání a ne jen v přídavných jménech. Dialogy nejsou na tři stránky, což mám ráda a popis míst je úžasně propracovaný. Zajímavý je pohled na manželství hlavních představitelů. trochu jsme měla problémy přijmout zpočátku Vilemínu a lámala si hlavu, co jí na Fabianovi tak vadí, přičemž si byla jistá, že ho miluje. K tomu asi musím přečíst i první díl. U záporných postav, jestli jsme tak pochopila třeba Isadoru se mi líbilo, že není úplně jen záporná a člověk ji docela dobře chápal. Postava Josefa je neuvěřitelně zajímavá, přiznám se, že pro mě víc, než postava Fabiana. A možná je to nakonec dobře, ostatně mu jsou ty knihy věnovány. Těším se, až otevřou zámky, musím přinejmenším do |Nelahozevsi, podívat se na portál.... celý text
Není římského lidu
1989,
Jarmila Loukotková
Tak Není římského lidu se mi líbilo víc, než Quo vadis. Podle mě paní Loukotková dokázala zaujmout víc příběhem z historie, aspoň mě její knihy z (její) současnosti moc nebavily. Dodnes mám vypsané některé citace.... celý text
Zkurvenej příběh
2017,
Bernard Minier
Moje první kniha od Miniera. Tak mě při čtení napadlo, že kdyby Minier napsal Stmívání, mohla by to být pecka. Stmívání jsme četla asi čtyři stránky, ač se mi první díl fimového zpracování docela líbil, číst to nešlo ani ze zvědavosti. Proč se mi při čtení Zkurvenýho příběhu motal v hlavě příběh smutnýho upíra, to netuším. Nejspíš na mě zapůsobila super vykreslená atmosféra ostrova. Příběh smutnýho kluka jsem měla dlouho v hlavě. Co se mi nelíbilo? Nechtěla jsem přijmout rozuzlení a odhalení vraha.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Pro mě také nejlepší kniha od autorky. Neobyčejně krásně a přirozeně vykreslený charakter hlavní hrdinky. Silný příběh a nemohu zapomenout na na oprvdu povedenou obálku.... celý text
