Matthias
přečtené 234
Nejcennější, co mám
1994,
Avery Corman
Knížku jsem četl jedním dechem a dost mě bavila. Neustále mě zajímalo, co bude dál a příběh se zajímavě vyvíjel. Cormanův styl mi však přišel zvláštní, protože byl neuvěřitelně stručný a nepoužívá žádné popisy, jen "postava X přišla, řekla Y" a hotovo. Trochu mě zklamal konec. Chápu jeho myšlenku. Hlavní hrdinka chtěla dosáhnout určité spravedlnosti a tu nakonec našla jinde, než by čekala. Co bylo ale důležitější je, že našla nějaký vnitřní mír. To je hezké, ale zároveň mi trochu přišlo, že autor věří v nějakou vyšší spravedlnost, která je daná snad vesmírem.... celý text
