MayaBu přečtené 412

Máj 2002, Karel Hynek Mácha

Místy překrásné (žasnu nad krásným jazykem českým), ale celkově bych řekla, že vzhledem k množství úvah, které se k ději vážou (pohrdání spol. řádem, kdo nese vinu za zlo ve společnosti atd.), je děj "přeletěn" příliš povrchově a rychle.... celý text

Ze světa lesních samot 1940, Karel Klostermann

Jeden z nás lže 2017, Karen M. McManus

Obsahuje to, co by se dalo označit za SPOILERY! Měla jsem vysoká očekávávání a to byla chyba. Nepřišlo mi to nijak závratně čtivé a abych byla upřímná, když jsem byla zhruba v polovině, tak jsem zjistila, že mě vlastně ani moc nezajímá, kdo Simona zabil. Vše začalo obracet k lepšímu, když se začala rozbírat tajemství těch čtyř, ale vývoj jednotlivých postav? Třeba Addy? Nevím, jestli existuje něco šablonovitějšího, než jakási její "proměna" z princezničky na nindžu a epilog byl skutečně přeslazený. A co se rozuzlení týče, musím uznat, že jsem byla zklamaná...motiv mi přišel nedostatečný a celý ten plán příliš komplikovaný a riskantní. Rozhoduji se mezi 2 a 3*.... celý text

Achilleova píseň 2019, Madeline Miller

Byla jsem překvapená, jak čtivé to bylo. Děj Iliady zhruba znám z hodin českého jazyka, takže jsem tušila, jak to s kým dopadne, ale vzhledem k tomu, kolik bylo na těch 358 stranách emocí, to absolutně nevadilo. Smršť zoufalství, lásky a hrdosti, se kterou se pojila otázka, co pro ni všechno obětovat a v neposlední řadě krutě pravdivá proroctví... Dalším, opět příjemným, překvapením bylo, že vztah mezi Patroklem a Achillem zapadl do příběhu jako kousek skládačky a nepůsobil nijak rušivě. (Když na konci Odysseus říká Pyrrhovi: "Třeba i já budu jednoho dne slavný. Třeba dokonce slavnější než ty." smála jsem se. Celkově je vidět, že knihu psala odbornice. Její další kniha by měla být právě o Odysseovi! Nebo o jakémkoli antickém tematu, takovéhle cesty do minulosti se mi líbí :)... celý text

Jméno větru II. 2008, Patrick Rothfuss

Kvothe a jeho eskapády životem č. 2. Nebo spíš 2/2 prvního dílu, že. Možná v trochu pomalejším tempu, asi proto, že se zamiloval a Denna dostala víc prostoru, ale pořád to bylo čtivé. Líbí se mi dějová linka s Auri, je to správně tajemná osůbka... Nechápu, proč byl první díl rozdělen do dvou svazků, ale budiž. Proč se ovšem poznámky ke kalendáři nachází až na konci druhé knihy a nejsou i v té první, to mi hlava nebere. Asi jsem jediná, ale při čtení prvního svazku (prvního dílu prvního dílu, to zní krásně :) jsem celkem dlouho dumala nad tím, co je to sakra ten kácen...... celý text

Diamantová sekera: Baltské pohádky 1979, Jaroslav Tichý

Některé byly dobré, jiné horší. Jako malá jsem nenáviděla pohádku o Egle, to proto, jak končí, ale tentokrát se mi asi líbila nejvíc.

Jméno větru I. 2008, Patrick Rothfuss

Do strany 60 jsem jen kroutila hlavou, nechápala jsem, o čem to vlastně čtu. Od výše zmíněné strany však bylo všechno jinak, protože se Kvothe pustil do vyprávění své minulosti a já jsem se začala nořit do toho zatraceně čtivého příběhu, až jsem se v něm utopila. Jakmile to bude možné, půjdu do knihovny hledat pokračování. Bylo to, nepočítaje rozpačitý začátek, přesně takové, jaké jsem si to představovala - svižný a magický příběh neobyčejného hrdiny, kterým Kvothe bezesporu je.... celý text

Sněží, sněží... 2015, Lauren Myracle

Možná tuto knihu nadhodnocuji, ale propojení jednotlivých povídek mi přišlo dokonalé, hlavně když se na konci sešli všichni hlavní aktéři... Jednotlivé povídky měly své mouchy - první byla sice vtipně napsaná, ale děj se mi zdá dost nereálný, druhá mi (narozdíl od většiny komentujících) přišla nejlepší, třetí měla hodně nezáživnou první polovinu. Zápletky byly dost průhledné a jednoduché, to je pravda, ale jako celek Sněží, sněží působilo až překvapivě dobře.... celý text

Stavitelé mostů 2014, Jan Guillou

Stavitelé mostů jsou velmi hutné vyprávění. Dovolte, abych to vysvětlila: Příběh nemá žádné závratné tempo, autor čtenáře během více než 500 stran poučí nejen o stavbě mostů v Norsku a v Německé východní Africe, předá mu mnoho dalších informací, které ze Stavitelů dělají velmi obohacující dílo. Nedá se říct, že bych knihu přečetla na "jeden zátah", někdy jsem se neubránila pocitu, že pan Guillou naládoval do knihy příliš detailů. Co však fungovalo na jedničku, byly kontrasty mezi sněhovými vánicemi v Norsku a horkem Afriky. Atmosféru obou míst dokázal autor zprostředkovat neuvěřitelně realisticky. Netuším, jestli se pustím do dalších dílů, ale příběh Sverreho mě zajímá...... celý text

Probuzení Simona Spiera 2017, Becky Albertalli

Není to tak, že by mi vyloženě spadla brada (ve chvíli, kdy jsem na obálce četla, že by mělo jít o "jeden z největších objevů je světě YA" tak to poněkud zvýšilo moje očekávání). Tahle knížka byla roztomilá. To je to správné slovo - roztomilá a taky zatraceně čtivá. A ano, jsem zvědavá na film.... celý text

Otázka za deset 2012, David Nicholls

Je poznat, že je Nicholls scénárista a rozhovory umí. To je asi jediné, co se mi na knize líbilo. Vtipná mi příliš nepřipadala (jediný moment, kdy jsem se zasmála bylo vyjmenovávání věcí, které Brian odmítl odvézt na návštěvu k Alici). Bylo to prostě hladce plynoucí vyprávění s jediným zvratem a dost zvláštním koncem (epilogem), který dle mého nebyl vůbec potřebný. Film jsem každopádně neviděla.... celý text

Audrey se vrací 2015, Sophie Kinsella (p)

Svižná, občas vtipná kniha. Pojetí některých členů rodiny (myslím hlavně rodiče) mi přišlo místy až parodické, ale uznávám, taky jsem se nad těmi kalamitami někdy zasmála. Taková oddechovka, každopádně co se tematu psychických chorob týče, Uvnitř mé hlavy se mi líbilo víc.... celý text

Sophiina volba 2005, William Styron

Musím přiznat, že tahle kniha se mi zatraceně špatně hodnotí. Trápila jsem se s ní, ještě někde kolem strany 300 jsem si nebyla jistá, jestli ji vůbec zvládnu dočíst. Asi jsem na Styronovo syrové vyprávění plné narážek na sex moc mladá a nezralá, Stingův život mě (a jeho milostné problémy už vůbec) nezajímal. Na druhou stranu samotný Sophiin příběh mě nutil v četbě pokračovat. Velmi zajímavé byly Styronovy úvahy o válce i o tom, co dělal Stingo, když Sophie v Polsku zažívala všechny ty hrůzy. Nejdřív jsem si myslela, že Styron svou knihu zbytečně natahoval (hlavně velmi dlouhým začátkem) ale není to tak - takhle má postupné rozplétání Sophiiny minulosti a jejích lží daleko větší sílu. Měla jsem pocit, že čtu vlastně dvě knihy - jedna byla velmi nudná, ta byla o Stingovi a jeho dilematech co se týkaly Jihu, druhá byla strhující a hluboký příběh Sophie. Zavírám obě oči a hodnocení, které knize dám, připadá hlavně "té druhé", o jednu hvězdičku Sophiinu volbu ochudil právě Stingo.... celý text

Solitaire 2014, Alice Oseman

Myslím, že tahle kniha má pár nedostatků. Asi nejzávažnějším z nich je příběh, který není tak silný, jak se na první pohled zdá a ani rozuzlení nemá žádný wow efekt. Dále jsou to některé rozhovory mezi postavami, většinou to byly hádky, které dočtete a nějak vám uniká návaznost vět na sebe. Hlavní hrdinka mi byla celkem sympatická (až na přemíru nenávisti vůči všemu a hlavně ke knihám), ale víc jsem si oblíbila Michaela Holdena a Charlieho. Rozhodně nešlo o špatnou knihu, bylo to velmi čtivé a plné sarkasmu, ale něco tomu prostě chybělo. Dalším knihám Alice Oseman bych ale určitě šanci dala. 3,5*... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Tohle jsem nečekala ani při pohledu na vysoké hodnocení a ohlasy, které tato kniha má. Bylo to dechberoucí čtení a jsem vděčná, že jsem se dozvěděla zase něco víc o nedávné historii naší země, kterou jsem sama nezažila a tím nemyslím data důležitých událostí, ale hlavně jejich dopad na obyčejné lidi. Kdybych mohla, dala bych šest hvězdiček z pěti...... celý text

Poselství růží 2012, Leila Meacham

Jsem ráda, že jsem si Sen o Somersetu přečetla dřív než Poselství růží, protože se jsem se v postavách lépe orientovala. Bylo to čtivé, autorka brala děj docela hopem, s čímž jsem já osobně problém neměla. První část byla skvělá, u druhé moje nadšení poněkud opadlo a třetí, tedy ta Rachelina, mě znejistěla, jestli dát 3 nebo 4*. Vzhledem ke čtivosti této knihy se však přikláním k vyššímu z uvedených čísel.... celý text

Jih proti Severu 1 2008, Margaret Mitchell

No, jsem zklamaná. Scarlett byla jedna z nejméně sympatických hrdinek s jakými jsem se zatím setkala a to byl asi kámen úrazu. Místo ní jsem měla daleko radši Melanii. Začátek byl velice pomalý (do strany 120 se vlastně nic nestalo a u scén typu Scarlettiny přípravy na zabijačku, či co to bylo, která trvala asi osm stran, jsem protáčela oči), ale jakmile do děje vstoupila válka, kniha nabrala obrátky. Po chvíli to ovšem bylo stále totéž dokola, zachraňoval to snad jen Rhett. Myslím, že druhý díl s klidným srdcem vynechám.... celý text

Esej o tragédii 2014, Elizabeth LaBan

Možná se autorka moc vrtala v té eseji, možná jsem si pod souslovím „zapovězená láska“ představovala víc než jen Timovy zamilované myšlenky a pár scén s Vanessou, možná mi vadilo, že Duncan „něco věděl, ale ne všechno“, protože by mi přišlo zajímavější, kdyby se k příběhu Tima a Vanessy dostal jako cizí osoba, ale proč by mu potom ty CD Tim nechával, že. Prostě si myslím, že ta kniha byla dobrá, ale asi mohla být lepší. Ale to jsou detaily, nehledě na ně děkuji za sněhové vánice, které jsem v horkém letním počasí ocenila a za příběh, který mi bude v hlavě ještě chvíli doznívat. Navíc ta krásná obálka..... celý text

Sen o Somersetu 2014, Leila Meacham

Relativně čtivá sága v kulisách vznikajícího státu Texas. O lásce lidí i jejich lásce k půdě, o rodině a o přátelství. Akorát toho "prokletí" bylo trochu moc a přišlo mi, že si Jessica urvala knihu pro sebe. Nemohu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami... (a chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na trošku kostrbatější překlad)... celý text

Jeden den 2014, David Nicholls

Tahle kniha byla příšerně konverzační a místy neskutečně statická, ale ... stejně jsem jí zbožňovala a hltala. Je sarkastická a dokáže rozesmát. A je hořko sladká – sladká natolik, že se čtenářovi občas zrychlí tep, ale hořká dost na to, aby neprotáčel panenky.... celý text