MayaBu přečtené 412

Lahodně s Ellou 2015, Ella Woodward

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald

Kombinace "nejdřív film a pak hned kniha" u mě fungovala perfektně. Film z roku 2013 se mi opravdu líbil a podle ohlasů jsem se bála, že kniha bude o dost horší. Nebyla. Při čtení jsem si vybavovala jednotlivé scény a přemýšlela nad tím, co sakra Gatsby vidí na té příšerné Daisy. Fitzerald bezpochyby psát uměl - např. některé postavy (viz manželé Buchananovi) vás donutí nenávidět už prvním popisem a několika větami, které vypustí z úst. Navíc snová až magická atmosféra vyprávění (hlavně v první polovině knihy) může za to, že i když kniha místy nebyla nejčtivější, má ode mě 5*.Velký Gatsby stojí za přečtení i zamyšlení.... celý text

Podivuhodný život osamělého pošťáka 2017, Denis Thériault

Můj vztah k Japonsku? No, veškerý žádný. Stejně jsem si ale tenhle příběh plný haiku užila. Jemné pohlazení se závěrem, který mě opravdu dostal. (Navíc ta obálka? To je do-ko-na-lost :)... celý text

Koruna 2017, Kiera Cass

Někdy už je cukrové vaty prostě příliš. Oddechovější knihu si snad ani nelze představit - Koruna byla (stejně jako většina série) čtivá, nenáročná a hlavně sladká. Bohužel pro mě byla tato kniha v podstatě zbytečná, protože se ukázalo, že jsem už v půlce minulého dílu správně odhadla, jak celá Selekce dopadne. Já si tak moc přála, abych se pletla! Příběh byl tedy průhledný a ani jistý "záporák" s tím nedokázal nic udělat. Nepatrným bonusem byla Eadlyn, o něco snesitelnější než minule. 2-3*... celý text

Dopis Alexandrovi 2010, Renata Laxová

Knihy popisující události a životy, které se skutečně staly, mají vždycky určitou "přidanou hodnotu". V tomto ohledu je třeba Dopis Alexandrovi ocenit, protože život paní Laxové nebyl jednoduchý. Bylo v něm plno dramatických chvil, nejen záchrana Nicholasem Wintonem v období před/na počátku druhé sv. války. Problém je, že se kniha čte dosti špatně, obsahuje mnoho zbytečných popisů. Jsem tedy ráda, že jsem ji přečetla, ale znovu už ji číst nebudu.... celý text

Krysař 2005, Viktor Dyk

Dcera 2016, Kiera Cass

Moje druhé setkání s Dcerou dopadlo o poznání lépe než to první. Eadlyn je mi stále dost nesympatická, ale uvidím, třeba bude v závěrečném díle snesitelnější. Svůj tip na vítěze mám, ale ve skrytu duše doufám, že se pletu a autorka mě překvapí. Romantická oddechovka, co dodat. Ze 2* zvedám na 3*... celý text

Watsonovi 2013, Jane Austen

Z mého pohledu nejslabší "austenovka", ale přičítám to hlavně tomu, že sama Jane knihu nedokončila a těch happyendů na konci na mě bylo prostě moc. Navíc byl příběh prvoplánový a souhlasím, že mohl být rozpracovanější. Žádná katastrofa to ovšem nebyla, spíš průměr. (Abych byla upřímná, tuto knihu bych nevzala do ruky nebýt mylného dojmu, že jde o autočinu poslední knihu, kterou bych mohla zařadit do čt. výzvy.)... celý text

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Nebylo to úplně špatné, ale nijak ohromená nejsem. Nemám ráda, když je děj příliš předvídatelný, čemuž se u retellingů jaksi nelze vyhnout, tedy znáte-li originál. Takže jsem se alespoň utvrdila v tom, že nebudu úplně retellingový typ a už vůbec ne na pohádky. Naštěstí byla tahle knížka čtivá, opravdu čtivá, ikdyž první polovina mohla být proškrtaná. Na Feyre jsem si musela chvíli zvykat, Luciena jsem si naopak oblíbila velice rychle a Tamlin? Takový nijaký, hlavně vedle Rhyse. Nestává se často, že bych měla bad boye v oblibě, ale ráda jsem udělala výjimku :) Od knihy jako takové jsem ovšem čekala víc (třeba obtížnější hádanku, když na ní tolik záviselo...) P.S. Když o tom zpětně přemýšlím, tak mi ta knížka přijde hloupější a hloupější...prostě je to oddechovka, nic víc... celý text

Čáry života 2017, Veronica Roth

Musím říct, že nejsem fanynka Rothové, Divergenci jsem sice četla, ale nijak silně na mě nezapůsobila, takže do dalších dílů jsem se nepustila. Čáry života mají paradoxně horší hodnocení než právě Divergence a líbily se mi daleko víc. Kdybych to měla říct jednoduše, tak proto, že měly vlastně všechno, co moje fantasy duše potřebuje – zajímavý svět (vesmír? proč ne), akční scény (které se tedy neobešly bez spousty krve a mrtvol...nic pro slabé povahy) a dokonce ani u romantické linky jsem neprotáčela oči :) Navíc Cyra i Akos mi byli sympatičtí a já jsem zvědavá, jak to (nejen s nimi) bude dál. Vzhledem k tomu, že jsem si tuto knihu víceméně náhodou vybrala v knihovně, tak jsem překvapená. Velmi příjemně. P.S. Moc nechápu, co tady mají všichni s těmi jmény. Už jsem četla knihy s krkolomnějšími...Snad jenom Thuvhe je podivné, ale jinak...?... celý text

Devadesátkrát jinak 2018, Eric Walters

Můj zásadní problém je v tom, že jsem čekala něco malinko jiného. Vlastně něco dost jiného. Těšila jsem se na příběh o holce, která se snaží "vylézt ze své ulity" a překonává výzvy. Sophie skutečně překonává jakési "výzvy", ale jde jí to za a) příliš jednoduše a za b) všechno, co dělá sdílí na soc. sítích. To mi připadalo zbytečné (vždyť to dělala pro sebe, ne?) a její zmínky o počtu sledujících zabíraly pomalu půlku knihy. Vtipné bylo, jak všichni Sophie říkali, že by se měla změnit, ale zároveň že je vlastně uvnitř pořád stejná a je to tak dobře. Její kamarádka Ella mi navíc byla krajně nesympatická. Líbil se mi ovšem závěr, posledních pár kapitol, kdy vyprávění dostalo mírně vážnější ráz. Sečteno, podtrženo - nad touhle knihou s roztomilou obálkou se nesmí moc přemýšlet. Potom je z toho celkem fajn letní čtení.... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Páni, to byla teda jízda! Naslouchač překonal má očekávání (která vzhledem k místnímu hodnocení nebyla úplně malá...). Postrádala ta kniha vůbec něco? Sympatické postavy, zajímavý svět plný tajemství, strhující tempo, dostatek akce a dějových zvratů i neskutečná čtivost - to všechno Naslouchač má. Zpětně děkuji kamarádce, která mi knihu vnutila, nutně potřebuji další díl!... celý text

Zápasník sumó, který nemohl ztloustnout 2009, Éric-Emmanuel Schmitt

Taková feel-good jednohubka. Vedle jiných částí Cyklu o neviditelném není Zápasník až tak výrazný, nedojme vás až k slzám, ale má také svou vlastní moudrost a poselství.... celý text

Kouř a zrcadla 2009, Neil Gaiman

Povídkových knih jsem zatím moc nečetla, ale tahle se mi vcelku líbila. Byla místy nápaditá, místy překvapující, jindy plná tajemna, prostě byla tak nějak správně gaimanovská :). Samozřejmě se mi některé povídky líbily víc a některé míň (mezi ty dobré řadím Svatební dar, Rytířství, Trolí most, andělská Vražedná tajemství a netradiční Sněhurku Sníh, zrcadla, jablka. Naopak Sněden, Chladné barvy a částečně i Královna nožů šly mimo mě.) 3,5*... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman

Tato kniha byla mým prvním setkáním s dílem pana Shustermana a po jejím dočtení se v knihovně určitě poohlédnu i po Bez šance. Píše totiž velice čtivě a právě tato čtivost a humor v dialozích postav byly největší plus Smrtky. Kladných stránek má kniha mnoho - od sympatických hlavních postav a jejich psychologického vývoje (hlavně u Rowana), přes vyrovnané tempo až po zajímavé kulisy světa budoucnosti. Takže proč to podle mě není na 5*? No, většina zvratů byla předvídatelná a taky mi chvíli trvalo, než jsem přijala představu, že se po šestnáctiletých chce, aby zabíjeli lidi. Když jsem se nad tím zamyslela, přišlo mi to morbidní. Asi jsem nad tím zkrátka přemýšlela až moc. Druhý díl si s největší pravděpodobností přečtu.... celý text

Mezi krásou a ošklivostí 2018, Bryn Greenwood

3,5*, ale nějak se mi nechce to zaokrouhlit na 4*. Mezi krásou a ošklivostí byla v knihovně láska na první pohled. Obálka je nádherná a celkově je tahle knížka po grafické stránce více než povedená. Četlo se to takřka samo a to už od první stránky, navíc ten příběh byl opravdu silný, hlavně prostředím, ve kterém se odehrával. Ještě chvíli mi asi bude vrtat hlavou. Menší spoiler na závěr - v jednu chvíli jsem měla celkem problém Wavyin vztah s Kellenem neodsuzovat, Kellen si na začátku rychle získal mé sympatie, ale pak si je horko těžko vydobýval zpátky.... celý text

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

Uf, to bylo něco! S Americkými bohy jsem se na začátku dost prala, protože jsem se nemohla pořádně začíst a navíc nejsem zas tak (hm, vlastně celkem vůbec) zběhlá v cizích mytologiích, takže jsem nemohla pořádně ocenit ani ten koktejl bohů, který Gaiman namíchal. Ale byla jsem odhodlaná tuhle knihu dočíst, protože přeci jen je to Gaiman a já si prostě vtloukla do hlavy, že to určitě nakonec bude dobrý. A vlastně asi bylo. Jen je potřeba prokousat se začátkem a přistoupit na autorovu hru, kdy vám důležité informace dávkuje velice střídmě a na tempo vyprávění, které (snad kromě konce) není nijak převratné. Z Gaimanových knih u mě však stále vede Nikdykde.... celý text

Deset malých černoušků 2009, Agatha Christie

Žena v zrcadle 2015, Éric-Emmanuel Schmitt

Velice zajímavá kniha. Když jsem ji četla, měla jsem s ní několik problémů, ale stejně ji hodnotím relativně silnými čtyřmi hvězdičkami. Žena v zrcadle má tři hlavní hrdinky (což znamená tři více méně oddělené dějové linky) a na Schmittovy poměry vysoký počet stran. Řekla bych, že až příliš vysoký. Děj byl poněkud nevyvážený - když mě zrovna bavila linka Hanny, tak mě nudila Anny a opačně. Jen s Anne z Brugg to bylo pořád stejné, ta mě zkrátka nechávala po většinu času chladnou. Schmitta řadím mezi své oblíbené autory a proto jsem byla na tento román zvědavá. Jistě, není to Cyklus o neviditelném, ale stále je to čtivé a plné filosofických myšlenek, což jsou přesně ty důvody, proč Schmitta čtu. Je to kniha o pocitech a prosto si myslím, že hodně záleží na tom, v jakém psychickém rozložení ji čtete. Kdybych ji rozebrala po částech a každou z nich ohodnotila, možná bych nebyla úplně spokojená, ale jako celek se mi líbila.... celý text

Smolná sezóna 2016, Moïra Fowley-Doyle

Na zadní straně obálky se píše cosi o „opojném, zničujícím a intenzivním příběhu s opravdu šokujícím závěrem.“. Byla jsem zvědavá, jak takový příběh bude vypadat. Jedno je jisté - nelíbilo se mi to. Pozitivum vidím snad jen ve vlčích mácích na obálce, zvlášť zadní strana obálky vypadá vážně skvěle. Děj? Chaotická změť tajemství a dalších tajemství, plus kupa dalších (mnohdy vážných) temat, to vše doplněné nezdravou dávkou cigaret a alkoholu. Jednotlivé postavy mi přišly ploché a trochu se spíjely jedna do druhé, nedokázala jsem pochopit jejich jednání a už vůbec mi nebyly sympatické. Dochází mi, že vlastně nevím, o čem ta kniha byla. Zklamaná nad touto podivnou pomatenou knihou jdu vzít do ruky nějakou jinou.... celý text