Jestli tohle je jedna z nejvtipnějších francouzských próz vůbec, tak to je docela smutný. Jasně, humor je subjektivní záležitost a pohrávání si s literárním jazykem bylo fajn, ale pro mě to jako rádoby "humoristický" celek vážně nefungovalo. Není to vtipné, prostě jen divně ujeté. Pokud někdy budu mít tu sebemrskačskou tendenci dát si zase Queneaua (pravděpodobně nikoli), asi radši zase zvolím Modré květy - sice jde také o divnodílo, ale aspoň to neuráží můj "vytříbený" čtenářský jemnocit.... celý text
Mayaku
přečtené 1162
