Mayaku
přečtené 1162
Písně mrtvého snivce
2021,
Thomas Ligotti
Tohle je dílo, v němž forma vítězí nad obsahem naprosto neúnosným způsobem. Já nemám nic proti (i značnému) formulování příběhu v náznacích, ale tady už to dosahuje tak extenzivních rozměrů, že většina povídek splývá v nejasném (a hlavně nezáživném!) nic. Největší bizár je, že nejlepší a nejlépe vypointovaná povídka je ta o psaní hororových povídek (Poznámky k psaní hororu: příběh). Nejvíc mě na téhle knize štve, že mi dodává jakéhosi vnitřního pocitu nedostatečnosti, že nejsem schopna ocenit jakéhosi spisovatelského metagénia. Ale pro mě to prostě byla nuda, sorry jako.... celý text
Sacculina
2022,
Philip Fracassi
Co si budem, jestli na mě něco působí zaručeně děsivě, tak to jsou temné hlubiny a to, co se v nich ukrývá. A ještě v kombinaci s mořskými příšerkami, ať už reálnými nebo fiktivními, to je pure hell. Ať už to byl Stín nad Innsmouthem od HPL, Prám od Kinga nebo třeba "přímořské" povídky od Lumleyho, vždy pro mě tahle témata představovala záruku mrazení v zádech. V Sacculině bylo hlubin i mořských breberek vrchovatou měrou a přísahám bohu, že ke konci příběhu mi z toho bylo až fyzicky špatně, když jsem si vybavila jak tísnivě, odpudivě a trypofobicky na mě na dovolené působila skaliska obsypaná svijonožci. A do toho prolínající se dějová linka o poločasu rozpadu jedné rodiny. Pfu. Je to pecka!... celý text
