Melcrovka
přečtené 126
Hlídač č. 47
2008,
Josef Kopta
Velmi pěkný jazyk, metafory, pro dnešního čtenáře velmi neotřelý styl, děj má spád. Osobně mě ale dost irituje, když se sympatický hrdina stane obětí okolností a nemůže s nimi nic moc dělat. Tady je na tom, co pomluvy a klepy dovedou, postavena celá kniha. Proto jen 3 hvězdy.... celý text
Cinder
2012,
Marissa Meyer
Nejprve jsem ji chtěla po pár úvadních kapitolách odložit, protože to začalo jako jednoduchá kýčovitá romantika ve sci-fi hávu. Pak jsem ale pokračovala ve čtení a příběh se trochu zamotal a začal být zajímavější. Nicméně z žánru sci-fi pro mladé bych volila spíš sérii Divergence od Veronicy Roth. Toto byl slabý odvar co do příběhu i psychologie postav. Ta byla opravdu velice povrchní.... celý text
Fakta o Finsku
2009,
Erlend Loe
Po přečtení Tichých dnů v Mixing part jsem čekala trochu víc. V této knize byla opět velmi výstřední hlavní postava a to tak, že jsem to tentokrát nepřekousla. Vyprávění formou asociací a vnitřního monologu je pěkné, ale v tomto případě mi neustálé vracení se k fóbiím hlavního hrdiny v jeho myšlenkách vadilo. Bylo to nakonec opravdu otravné, že jsem nejprve začala části přeskakovat a nakonec jsem knihu nedočetla. Styl psaní mi připomíná Marquézův Podzim patriarchy. Také tam je spousta odboček a menších epizod v celkově volně plynoucím textu.... celý text
Staroislandské povídky
1999,
neznámý - neuveden
Tyto povídky jsou taková chuťovka. Dobře se to čte, ale po několika přečtených povídkách jsou všechny další stejné jako ty předchozí. Kniha tedy postupně ztrácí na záživnosti.... celý text
Tiché dny v Mixing Part
2010,
Erlend Loe
Krátká novela v dialozích o manželské krizi. Je to sarkastické a i přes neveselé téma velmi vtipné. Charakter manžela je trochu extrémní, ale sedlo to tam dobře a právě tato postava činí knihu nezapomenutelnou a jedinečnou.... celý text
Praha noir: čtrnáct povídek předních českých spisovatelů
2016,
* antologie
Přečetla jsem 5 povídek a knihu odložila. Myslím, že šanci dostala. Z těch pěti povídek byly dvě ucházející a tři naprosto hrozné. V jedné bylo prostředí Prahy úplně uměle našroubované, až to bylo do očí, jindy byl námět zcela fádní a literární zpracování až ubohé. Další povídka vypadala originálně a nakonec pro mě nepochopitelně se hlavní postava rozhodne zabít své nejbližší... no má to být sice krimi, ale bylo to akorát divné. Možná jen tento žánr není pro mě. Nijak mě to neokouzlilo.... celý text
Hlasy a hvězdy
2016,
Vilma Kadlečková
Tak Paüsuë zírala s otevřenou pusou a já skoro taky. Nečekaná porce upřímnosti a odhalení!
Mipam - lama s paterou moudrostí
1990,
Alexandra David-Néel
Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Tibetská společnost, zvyky a mentalita tamních lidí jsou vykresleny věrohodně a autenticky. Příběh je čtivý, protkaný nadpřirozenými událostmi, které jsou ale z pohledu Tibeťanů pravdivé a tedy reálné. Vydání Odeonu z roku 1990 je navíc nádherně ilustrováno malířem Jaromírem Skřivánkem.... celý text
Jméno větru
2012,
Patrick Rothfuss
Patrick Rothfuss se stal mým oblíbeným současným fantasy autorem. Co víc říct?
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Opět hodně hutná kniha plná psychologie, melancholie a tajemství. Tak hutná, že se mi ji nepodařilo dočíst. Ostatně jsem se na ni po přečtení "Na jih od hranic, na západ od slunce" odhodlávala dlouhou dobu. Depresivní nálada z příběhu přímo čiší, a to u obou zmíněných knih.... celý text
Na jih od hranic, na západ od slunce
2008,
Haruki Murakami
Kniha, která donutí hodně přemýšlet o životě, o jeho smyslu, o tajemství, o vztazích. Depresivní nálada z příběhu přímo sálá. Dlouho jsem se odhodlávala pro další Murakamiho knihu, neboť tato ve mně zanechala velice silný dojem, který se musel nějakou dobu nechat uležet.... celý text
Svět bílého boha
2010,
Tomáš Ryška
Šokující. Jedna z knih, která mě donutila hodně přemýšlet a výjevy z ní mám ještě po snad dvou letech, co jsem ji četla, živě v paměti.
Nadace
2009,
Isaac Asimov
Vybráno jako klasika sci-fi. A nezklamala. Předpovězení vývoje civilizace na tisíciletí dopředu je neotřelý nápad.