michimuller
přečtené 584
Bláto, pot a slzy
2018,
Bear Grylls (p)
" Objevíš-li cestu bez překážek, patrně nikam nepovede." Moc poutavě psaná sebemotivační knížka, ve které každý může najít to svoje a také spousta životem ověřených citátů a bonmotů, ale já se jí musela doslova prokousat. Doporučil mi ji kamarád, že tam Bear Grylls popisuje výstup na Mount Everest a to jsem si nemohla nechat ujít, zvlášť když vím, že Bear patřil mezi nejmladší horolezce, kteří tuto horu úspěšně zdolali. Problém byl, že tahle knížka byla biografie a Everestu věnoval pouze malou část, ke které jsem se musela pročíst přes dětské lumpárny, studentská léta, vojenský výcvik pro speciální jednotky a spoustou dalšího. Prostě záměna za jeho knihu Vzhůru, moje chyba. Přesto jsem ji zvládla a našla v ní spoustu inspirace jak zvládnout krize, prostě kdo si troufá, zvítězí. J.F. Kennedy "Pro slovo krize se v čínštině používá dvou znaků. Jeden znamená nebezpečí a ten druhý příležitost. ".... celý text
Borne
2019,
Jeff VanderMeer
"Strhující román z blízké budoucnosti" ??? Vážně? To snad raději NE. Hybridek vázy a olihně s miliony očiček na řasinkách, co filozoficky zkoumá, zda je bytost, nebo zbraň a přežmoulává nová slovíčka ve své slovní zásobě, mění libovolně tvar, velikost , barvu i formu a vstřebává do sebe zničený svět s roztomilostí malého dítěte, může být spíš pohádka na které není naprosto nic strhujícího. Přečíst to do konce byla odvaha, žádné napětí, vývoj děje ani touha dozvědět se jak to dopadne. Chybělo mi tam i tajemné mystérium, nebo vykreslení hloubky postav, hlavní lidské postavy byly vlastně naprosto ploché a jednoduché. Zakončení také takové o ničem, jako vytržené z kontextu...ne nadarmo se říká, že závěr patří mistrům a to jsem od VanderMeera marně čekala. Na druhou stranu fantastický létající medvěd Mord měl moje sympatie. S tím si autor vyhrál v roli záporáka a to byla na příběhu ta pecka. A za malé pecičky všechny sežrané ještěrky. Škoda, že se autor více nezabýval svými biotechnologickými mutantními tvorečky a vzájemnou interakcí mezi nimi, určitě by to mělo lepší spád a bavilo to víc.... celý text
Hora mrtvých
2020,
Jeremy Bates
Jeremy Bates se evidentně zakusuje do úzce profilovaných témat a vyplňuje tak skulinky ze kterých se dá spousta myšlenek vytěžit a vystavět na nich nový příběh. Četla jsem jeho les sebevrahů a tam jsem jednu hvězdičku spíše ubrala, tak tady mu ji vracím...pocitově skvělých 92% Nikdo snad neočekává, že by se stará ruská záhada na stránkách knihy vyřešila, ale příběh ve dvou dějových liniích si přeci jenom hledal odpovědi. Líbilo se mi že vystavěl příběh na starých faktech a upustil od spekulací ve starém příběhu. Vybral si jednu z konspiračních teorií a brutálně to narval do příběhu současnosti. Některé okamžiky byly useknuté bez návazností a odpovědi se ztratili někde v prostoru, ale většinou se řídil logikou. Na druhou stranu spousta myšlenek tu byla šílená, (labrador a vlčák ve psím spřežení ???)nebo na hranici příčetnosti (podzemní jeskynní bludiště) a do toho pálící mráz zavátých ruských hor. Skvělé téma, poctivě nastudované podklady, to celé zasazené do úchvatné krajiny Uralu, prostě brilantní. Co se tehdy stalo se možná skrývá v některé zaprášené zapomenuté složce nadepsané TOP SECRET nebo Akta X ale ta se asi nikomu do rukou nedostane.... celý text
Hřbitov nevěst
2018,
Tomáš Boukal
SIBIŘSKÁ DETEKTIVKA? nemám srovnání, protože ruské knihy v našich zeměpisných šířkách posledních pár let nezažívají zrovna boom a z mladých školních let si pamatuju maximálně Tygříka Vasku a ten by měl do detektivky asi stejně daleko. Pod označením detektivka si představuji něco naprosto odlišného, nikdo nic nevyšetřoval, policie jaksi odsunutá na okraj společnosti a hlavní hrdina se toulá Tajgou a hledá smysl života, takže něco jako zápisky z cest by odpovídalo skutečnosti. Na druhou stranu to nebyl vůbec špatný počin, četlo se to poměrně rychle a dobře až na ty naprosto ploché bezemoční postavy naložené v lihu, samohonce nebo i říční vodě a děj plynuj stejně plíživě jako ta řeka Tajgou. Žádné stopy, indicie nebo střípky skládanky, které do sebe zapadají. Nedávno jsem četla na internetu článek jak v oblasti Nižnij Tagil hladoví medvědi plení hřbitovy, děsí místní obyvatele a vyhrabávají mrtvoly a zůstal mi zeměpisný název v podvědomí. Věřím tomu, že pokud by neokoukaný námět knížky podle skutečné události zpracoval jiný autor a uchopil jej malinko jinak, mohla to být pecka.... celý text
Blůdička aneb Mystická detektivka z Českého lesa
2014,
Radek Coufal
Osudové modré světýlko...jsem nadšená z této české detektivní historické pohádky. Kronika psaná z šumavského pohraničí většinou německým učitelem o germánské mytologii se opravdu povedla. Už dlouho se mi nestalo, že bych při čtení knížky googlila lokality a koukala na současná místa alespoň v mapách a na internetu. Současná problematika německo-českého pohraničí je tu krásně a citlivě vykreslená a fotografie jsou zpestření těch několika propletených příběhů. Závěr patří mistrům a tenhle se obzvlášť povedl, přiznám se, že jsem ho nečekala a asi by mě tenhle směr ani nenapadl. Věřím, že až na svých toulkách přírodou narazím na močál, nebo bažinku, budu už vždycky opatrně vyhlížet modré světýlko IGNIS FATUUS.... celý text
Purpurové řeky
2001,
Jean Christophe Grangé
Tak jako spousta jiných lidí i já jsem si při zmínění Purpurových řek vybavila ikonického Jeana Rena a přečíst knížku bylo dílo okamžiku. Byla jiná než film, hlavně zakončení. Tady se to ve mě pere, ale knižní podoba se mi líbila víc, i když byla definitivní. Oproti filmu, kde se sice řítí lavina, ale všichni odkráčejí domů...No jo filmaři, také mě překvapil svérázný komisařův parťák Arab s dredy na kterého ve filmu zapomněli. Za mě bomba knížka s charakterem ze zasněžených horských masívů a intelektuálního univerzitního prostředí, kde si psychopaté hráli na bohy. Jsem ráda, že po skoro 20 letech se Reno komisař Niémans vrací v další knížce, na kterou se těším.... celý text
Zlý vlk
2018,
Nele Neuhaus
Tématika pedofilie není můj šálek kávy a přes zajímavý začátek jsem se do čtení postupně musela nutit. Knížka není vůbec napsaná špatně, ale za mě "hnus fialovej" co jedna bytost je schopná dělat druhé, ještě ke všemu zaštítěná sociální organizací...... celý text
Smutné pondělí
2005,
Kathy Reichs
Smutné pondělí nebylo ve skutečnosti vůbec smutné. Ve sklepě domu nalezené kostičky. Možná ve srovnání s jinými romány autorky mi prostředí přišlo příliš "jednoduché" a děj málo zamotaný, jako by si brilantní Tempe dala relaxační pauzu, nebo měla "špatný" den po škorpení s detektivem Claudelem. Knížka byla dobrá, trošku předvídatelná, ale spousta autorů nedosáhne poutavosti jako paní Reichs, ikdyž nemá zrovna svůj den. Hvězdičku beru jen subjektivně, protože jiné její romány mě bavili prostě víc.... celý text
