milamarus přečtené 1799
Praha
1960,
Josef Zeman
Sbírka černobílých fotografií představující hlavní město tak, jak vypadalo, když byl jeho primátorem Adolf Svoboda (1900-1969) - zde také autor úvodního slova. // ...To ještě před Stavovským divadlem stávala telefonní budka; Průmyslový palác praskal ve švech; na Petříně byl mladší, knihu držící Jan Neruda; ...a v zimě byla taková zima, že se mohlo chodit přes Vltavu! Prohlížela jsem sama, prohlíželi jsme s tátou, přičemž smích přišel již na šestnácté straně, když uviděl Křižovnickou ulici. Chodíme tam tudy často, avšak vzpomínku na to, jak jim s mámou v bouřce vypovědělo auto službu - akorát pod okapem kostela - jsem slyšela vůbec poprvé. :-) Dávám maximální počet hvězdiček. Za dokonalé světlo v momentce z Průmyslového paláce, že se k němu ještě vracím, víc než maximum. // Pro úplnost uvádím, že v exempláři, který jsem si z knihovny přinesla, chybí několik stránek, konkrétně snímky č. 11, 12, 37, 38, 43, 44, 71, 72, 83, 84, 93 a 94. Nechť dělají svým majitelům stále radost. Krásné! Překrásné!... celý text
Mikuláš Dačický z Heslova
1978,
Ladislav Stroupežnický
První hra se odehrává roku 1585 na hradě Zvíkově, kdy bylo Dačickému rovných třicet let. Druhá roku 1611 na Vlašském dvoře. Nechybí tu naivní Tříska, jeho záletná paní Žofka, ani lstivý, tajemný Wolfram... // Kdo má jako já rád Vávrův Cech panen kutnohorských (1938), který na motivy obou her vznikl, bude spokojen. Je to zajímavé porovnání. // Doplněno slovníčkem a ediční poznámkou. // Dávám maximální počet hvězdiček. --------------------------------- CITÁT: Mně se zdá, že to člověku smrtelnému neuškodí, když tak někdy nějakým dobrým skutkem Pánu Bohu všemohoucímu potěšení způsobí a lidem dobré vůle radost udělá.... celý text
Kronika velmi pěkná o Janovi Žižkovi, čeledínu krále Vácslava
1979,
neznámý - neuveden
Náhodný úlovek v dnes vrácených. // Řadím ji mezi historické knihy a rovněž mezi knihy naučné, neboť autorská stopa PhDr. Jaroslava Šůly, tj. jeho snaha, aby čtenář textu rozuměl, aby se ho nebál, mi imponuje. // Četla jsem pomalu, pomáhala si prstem, přičemž slovníček staročeských výrazů jsem si pro pohodlí ofotila a měla položený vedle. // Chválím větší velikost písma. Chválím kolegialitu, se kterou je v poznámkovém aparátu doporučována další literatura. --------------------------------------- CITÁT: Pak když bylo pět hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na královo vojsko.... celý text
Elektrická dráha Tábor – Bechyně
2008,
Martin Harák
Už pro ta neznámá slova “tlumivka“, “bleskojistka“, “kontrolér“ či ještě tajemněji znějící “rozjezdový odporník“ jsem ráda, že jsem brožurku otevřela... // Přibližuje technické parametry vozů, jež byly pro dráhu v uplynulých sto letech vyrobeny. Dokládá podnikavost Františka Křižíka (1847-1941), který stál u jejího zrodu. // Ještě tak přidat pár stránek o jednotlivých zastávkách a byla bych spokojená. ----------------------------- CITÁT: Okna byla stahovací.... celý text
Světci z Karlova mostu
2016,
Marie Foltýnová
Povedená vzdělávačka, kterou lze otevřít doma i při procházce. // Každé sousoší má svou vlastní dvoustranu - vlevo popis díla, vpravo celostránková fotografie (barevná a pořízená za pěkného počasí, takže vidíte jak tramvaj na sousedním mostě Legií, tak Hanavský pavilon). // Ze všech jmen si poznamenávám sochaře Čeňka Vosmíka (1860-1944). // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček. --------------------------------- CITÁT: Od roku 1938 nepřibyla na mostě žádná nová originální socha.... celý text
Mzda činu - Vojenské řády a vyznamenání třetí říše
2010,
Jakub Wolf
Do jisté míry naučná, o dané době neúplně vypovídající knížka, z níž chci podtrhnout opakující se slovní spojení “může být udělen“. Z jiného úhlu knížka o odvaze, vytrvalosti, sebepřekonávání (sebeobětování) jednotlivců, kterým jde jen o postup vpřed. Proti stanovenému nepříteli. // Je na každém čtenáři, co si vybere... Nebýt však úvodního rozboru Jakuba Wolfa, který ji svým ironickým tónem drží na zemi, který dobře narušuje tu zdánlivou soudržnost, byla by to kniha nebezpečná. Snad proto, že nepřipouští strach a nevidí smrt. Snad proto, že tu platí, že „všechny činy překoná ten, jenž nepříteli zabrání ve spojení, připraví ho tedy o možnost jednat aktivně“. Při prohlížení kreseb jsem si vzpomněla na hraběte von Stauffenberga (1907-1944) a na o generaci mladšího Willyho Petera Reese (1921-1944), který je zde na DK podepsán pod knihou: S maskou vojáka - Nelidská válka (Rusko 1941-1944). // Kousek z ní opisuji i sem. ----------------------------------- „Chtěl jsem alespoň ve svém nitru zůstat tím, kým jsem byl před narukováním. A i to bylo těžké, neboť všechny myšlenky na budoucnost prchaly před nesmírnou hrůzou a těžko jsem přemáhal zdrcení, které mi přinášel život vojáka. Zvykl jsem si ale nebýt nikdy sám, a přesto být vždy cizincem mezi cizími lidmi, oddělen od mých druhů druhem, duší, stylem života a chováním... “... celý text
Obrázky ze staré hudební Prahy
1924,
Kateřina Emingerová
Křehká skladovka, od jejíhož vydání uplyne příští rok rovných sto let. // Kromě Mozarta a Berlioze, kteří Prahu opakovaně navštívili, je zde vzpomenuto také na řadu českých hudebních skladatelů - např. Františka Brixiho (1732-1771), Josefa Myslivečka (1737-1781), Jana Ladislava Dusíka (1760-1812), Václava Tomáška (1774-1850), Josefa Bohuslava Foerstera (1859-1951) a další. // Praha je zde jako kulisa, jako svědek jejich počínání, úspěchů a potlesků, jako místo jejich posledního odpočinku. Napsáno s úctou a obdivem. Napsáno rovně, bez favorizování jednoho před druhým. // Přidávám štítky a hodnotím maximálním počtem hvězdiček. Cenné ohlédnutí! -------------------------------- CITÁT CITÁTU: Dech se v prsou tají, jakoby vespolně do věčnosti vyzníti chtěl a srdce při tom hlasitě klepe.... celý text
Miroslav Horníček - 100 let
2018,
Mojmír Weimann
Pět let od vydání, čtyři roky od napsání prvního komentáře utekly,... a další čtenáři, jak vidím, v nedohlednu. Dokonce ani jeden z 84 zdejších uživatelů, kteří řadí pana Miroslava Horníčka mezi své oblíbené autory, tuto knížku dosud nenalezl. Proto pár slov i ode mě. Jde o titul dostupný ve skladu městské knihovny. Titul vhodný pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy a pro příčku čtvrtou - mapu Plzně se šesti zastaveními najdete v samém závěru brožurky. // Dávám maximální počet hvězdiček. Povedené! :-) ------------------------------ CITÁT CITÁTU: Byly učiněny četné domluvy, byly podniknuty první kroky. Ale jde o to domlouvat se dál a dál jít.... celý text
Listy nevěstě a ženě Natalii Nikolajevně
1949,
Alexandr Sergejevič Puškin
Publikace vydaná u příležitosti 150. výročí Puškinova narození. // Vhodná pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy - mapa tu je. Vhodná pro ty, kteří se chtějí s Puškinem seznámit. Odborných znalostí netřeba, kniha je opatřena poznámkovým aparátem, jehož autorem je Fedor Soldan (1903-1979). // Řadím ji proto mezi naučné knihy. // Datumové ohraničení v anotaci shora je nepřesné. První dopis, který je zde otištěn, je datován dnem 31. srpna 1830. Poslední až dnem 18. května 1836. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček. ----------------------- CITÁT: Čekám od Tebe pořádné dopisy, kde bych slyšel Tebe a Tvůj hlas, a ne hubování, které jsem si vůbec nezasloužil, protože se chovám jak cudná panna.... celý text
Vzpomínky
1936,
Karel Hoffmeister
S označením autobiografie bych byla opatrná. Autor toho o sobě mnoho neprozradí. Jde spíš o postupně se rozrůstající galerii osob - sebedelším komentářem nezpodobnitelnou - jež pojila jedna vášeň a jedna adresa v tehdy ještě předválečné Praze. Tak to napíšu. :-) Zde autor projevuje obdivuhodnou schopnost krátce načrtnout a oživit toho či onoho svého současníka; zastavit se na detailu, okamžiku... Například o třináct let starším Josefu Jiránkovi (1855-1940) píše: ,,S flegmatickou trpělivostí orientálce vyposlouchával, polo sedě, polo leže na staré pohovce, která nevím jak zabloudila v konservatorní inventář, nekonečné řady cvičení, etud a kusů a jen občas proniklo z mraků cigaretového kouře, neproniknutelně ho halícího, nějaké klidné, mírné proslovení, krátká poznámka..." // Pokud jde o autorovo působení v Ljublani, tam druhá věta mého komentáře neplatí. Zvlášť u líčení průběhu velikonočního zemětřesení ne. Drama! // Dávám maximální počet hvězdiček a knihu vřele doporučuji. Některé další osobnosti, o nichž je v knížce řeč: - Otakar Hostinský (1847-1910) - František Zdeněk Skuherský (1830-1892) - Karel Knittl (1853-1907) - Jindřich z Kàanů (1852-1926) - Emanuel Chvála (1851-1924) - Antonín Dvořák (1841-1904) ---------------------------------------------------------------- CITÁT: Jak si kdo vyučování zařídil, o to se nikdo nestaral. Jednalo se jen o výsledky vyučovací. A ty se ukázaly koncem roku, při zkouškách.... celý text
Hovory tužkou: Dokumenty z let 1941-42
1956,
Jura Sosnar (p)
Mužné, k optimismu burcující, překvapivě obsáhlé dopisy. // ...Až si říkám, že nemohly být napsány tam, kde byly napsány, že nebýt datace či několika zmínek o cele a dozorcích, nepoznala bych to... // Jde takřka o monolog muzikologa Vladimíra Helferta. Jeho slova, jeho myšlenky a přání. // Druhý z autorů, o generaci mladší, funguje jako svědek - člověk, který se ocitl ve stejnou dobu na stejném místě a přežil. To on vrací čtenáře na zem, prozradí pravý, chcete-li drsný stav věcí a těžkosti, o kterých se V.H. v dopisech nezmiňuje. Stačí mu na to několik odstavců. Působivé dílo! Dávám maximální počet hvězdiček. // Přidávám štítky + jak bývá mým zvykem, několik řádků z knihy opisuji. Domnívám se, že hovoří jasně. Nuže, nechť dosvědčí myšlenkovou soustředěnost pisatelovu. A ten optimismus. -------------------------------------- ÚRYVEK (složenina ze třech dopisů): (...) A život, milý příteli, v celé své šíři a bohatosti směřuje ke stále vyšším a dokonalejším stupňům lidskosti, třeba že ten vývoj nejde v rovné přímce vzhůru, nýbrž má četné propadliny obdobné přírodním katastrofám. V takové katastrofě dnes jsme, ale zase se z ní dostaneme. (...) Když uvážíš, že to, čím každý z nás nyní prochází, není náhoda, nýbrž dílo té zákonitosti a že to, co se děje ve světě, je ohromný proces na té cestě řádu k lepšímu lidství - pak ti tohle dá tak velkou bezpečnost a klid, že s jasnou myslí a pevnou vírou čekáš, až odtud z vězení vyjdeme, zavoláni tím řádem, abychom dále pracovali na jeho díle, a abychom se stali platnými třebas i jen nepatrnými články v tom velkém díle božském. (...) A v tuto budoucnost stále pohlížej, ta ať Ti dává síly. A pak se setkáme s radostnými pohledy, stiskneme si v pohnutí ruce a řekneme si: tak, příteli drahý, dobře jsme to překonali, teď dobře začneme na svém úkolu, abychom dobře dokonali své pozemské dílo. A bude kolem nás slunce, takové jasné, smetanovské slunce a bude nám zářit do nových slavných dnů. Čeká nás svoboda, svobodná, socialistická vlast a práce pro její lid. Čekají nás naši drazí, pobyt mezi nimi, tvůrčí práce i radostné chvíle štěstí a oddechu, družná zábava mezi přáteli. A naše krásné české hory a řeky, táboření v přírodě, hudba, nová křídla - není to něco krásného, když tohle vše a jiné máme před sebou?... celý text
Hudba v koncentračních táborech
1982,
Milan Kuna
Soupis bezmála dvou stovek exponátů - kresby, fotografie, motáky, notové partitury, ale i hudební nástroje a oblečení. Vybrané položky vidíte také v obrazové příloze. // Předchází mu ovšem pojednání autora o významu hudby, o její roli a účinku, o jejím zneužití, o konkrétních lidech, kteří ji tvořili a k bytí potřebovali. (...) Jde o pojednání, z něhož o několik let později vykrystalizovaly obsáhlejší tituly "Hudba na hranici života" a "Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945". // Dávám maximální počet hvězdiček. Některé v katalogu vzpomínané osobnosti: - Gideon Klein (1919-1945) - Karel Ančerl (1908-1973) - Rafael Schächter (1905-1945) - Petr Kien (1919-1944) - Nina Jirsíková (1910-1978) - Vladimír Helfert (1886-1945) - Karel Hašler (1879-1941) - Bedřich Fritta (1906-1944) ---------------------------------- CITÁT CITÁTU: Táhlá píseň, vnímaná za zamřížovanými okny a rezonujícím nádvořím pevnosti, měla v sobě neobyčejné kouzlo a podmanivou krásu.... celý text
Jak šel život
1942,
Růžena Nasková
Kniha vhodná pro devatenáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Existuje však také zvukový záznam, který po třiceti letech od nahrání Československým rozhlasem připomenul a znovu k uším posluchačů donesl Jiří Šrámek (1920-2004). Příležitostí k vydání gramodesky se stalo 100. výročí narození paní Růženy Naskové. A fakt, že o svých hereckých začátcích vypravuje, na všemožné detaily upozorňuje a lásku k tomuto povolání dokládá ona samotná, bezpochyby zvyšuje hodnotu už tak cenného textu.... Je to výběr nahrávek, časově necelá hodinka. Poslechla jsem dvakrát. // Závěrečná vzpomínka na setkání s tehdy sedmdesátiletým Jindřichem Mošnou (1837-1911) mě dojala. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo! Další osobnosti, jejichž jména zazněla: - Hana Kvapilová (1860-1907) - František Adolf Šubert (1849-1915) - Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912) - Karel Želenský (1865-1935) - Marie Ryšavá (1831-1912) ------------------------------------ CITÁT CITÁTU: Galerie chce z toho taky něco mít. Ne, aby si to šušňala pro sebe!... celý text
Malá kronika dnů 1934–1946
1947,
Růžena Nasková
Velmi pěkná vzpomínková publikace, která je složená z kratších příspěvků rozřazených do skupin tak, jak naznačeno výše. U každého je uveden rok, kdy vznikl. U každého je patrná touha povědět, podělit se... // A protože autorku znám jen z filmového plátna coby důstojnou paní Bártlovou, je pro mě příkladně její líčení o budování zahrady v Heřmanově Městci (str. 75-82) nebo kritické hodnocení dívčí garderóby (str. 83-90) o to cennější a úsměvnější. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo. Některé osobnosti, o nichž je v knížce řeč: - Helena Malířová (1877-1940) - Jan Masaryk (1886-1948) - Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912) - Josef Wenig (1885-1939) - Marie Hübnerová (1865-1931) ----------------------------------- ÚRYVEK: (...) Nedovedu si vůbec přestavit, že bych mohla žít bez těchto procházek staletími, nevím, jak bych žila, kdyby mi nebylo dopřáno svlékat svou dnešní podobu a proměňovat se v člověka, kterého musím proniknout a poznat do nejtajnějších hlubin duše, snad více než samu sebe. Tento útěk od vlastní duše, toto zakuklení před sebou samým poskytuje zvláštní mocné opojení, čím dál tím silnější a žádoucnější, které herce neopouští do poslední chvíle jeho divadelního života. Poskytuje to představu stále obnovy, doplňuje chudost střízlivého života a v jiskřivém zmatku prchavých chvil zakrývá tvář všedních dnů. Léčí i omamuje, je denní potřebou i třpytným přepychem, nabízí vše, co dovede vyplnit život. (...)... celý text
České operní gala
2014,
Beno Blachut
Na první pohled standardní upomínková publikace, kterých Národní divadlo vydává desítky. Na rozdíl od těch činoherních je však jaksi tichá, neboť tu nejsou noty, není tu otištěn text provedených árií... // Vyzdvihnout proto chci úvodní slovo, v němž se autor vrací do minulosti, k vzniku děl a naznačuje vazby na další umělce (Karel Sabina, Otakar Ostrčil, Adolf Čech, Růžena Maturová, Marie Tauberová,...). To je jediná zajímavá část. // Pokud jde o medailony účinkujících, jde o texty převzaté z webu ND. S minimálními úpravami, bez invence. // Dávám dvě hvězdičky. Slabé.... celý text
Steve McQueen
1985,
Petr Zvoníček
Léto roku 1975, kino Alfa, lístek koupený měsíc dopředu,... a pak nadšení. Třeba ta scéna s krokodýlem, který se na velkém plátně zdál ještě větší a nebezpečnější. Panečku! Ta je i dnes - proč to nepřiznat - důvodem k poposednutí a zatajení dechu, když na Motýlka s tátou koukáme. Nostalgie? Možná. Skvělý Steve? Jistě. Chválím a opět děkuju. Jde o stále tu jedinou publikaci, kterou k němu v češtině seženete. --------------------------------- CITÁT: Měl svou hrdost a raději přijal pár ran navíc, než aby neřekl své.... celý text
Sennettova továrna na smích
1986,
Karel Čáslavský
Víkend patří "Filmovým informacím". // Parádní díl o groteskách, potažmo o talentu, popularitě, penězích a času, který byl na jejich výrobu vynaložen. // Jmen je tu tolik, že těžko někoho vybrat... Vidíte je však dobře - jsou stejně jako názvy snímků zvýrazněny tučným písmem. To se mi líbí! // Nechybí ani několik černobílých fotografií. // Dostupné ve skladu ústřední knihovny, a to ve dvou kusech. Jeden exemplář půjčují domů (ten mám teď já, a dokud neprozkoumám youtube, nedám ho z ruky...), druhý je určen pouze k nahlédnutí. // Maximální počet hvězdiček. Díky, pane Čáslavský! ------------------------- CITÁT: Scénáře byly psány až po natáčení, jenom proto, aby se střihač v natočeném materiálu vyznal.... celý text
K.H. Hilar o hercích, herečkách a herectví
2023,
Karel Hugo Hilar
Hilarovy texty spatřily světlo světa již dříve. Jenže od té doby uplynulo 100 let, tudíž dostat se k nim, přečíst si je, může být pro dnešního studenta obtížnější. V případě mamutí publikace "O divadle" doslova... // Sluší se proto zde, v prvním komentáři, poděkovat editorovi publikace - panu Jaroslavu Vostrému (*1931) za odvedenou restaurátorskou práci a městské knihovně za to, že publikaci půjčuje domů. // Je to cenné svědectví! :-) Mnohoslovné, mnohovidící, nadčasové... Ano, chvílemi se zdá, že stojí na místě, že neví, jak dál... O to více však rozvažuje a to správné pojmenování kolem sebe hledá. Třeba větami plnými sloves a otazníků (viz úryvek ze strany osmačtyřicet - kapitola: O souhře ansámblové). // Dávám maximální počet hvězdiček. Dvacátá příčka čtenářské výzvy obsazena. Některé osobnosti, o nichž je v knize řeč: - Eduard Vojan (1853-1920) - Otto Boleška (1880-1917) - Karel Vávra (1884-1931) - Marie Hübnerová (1865-1931) - Hana Kvapilová (1860-1907) --------------------------------------------------------------- ÚRYVEK: Kdo má ustoupit komu, kdo má a nemá v tomto okamžiku pravdu, aby jí měl či neměl v nejbližším? Kdo udeřil správně či nesprávně, spojil či nespojil, zahřál či nezahřál, zachoval či nezachoval, kdo dal či nedal, kdo našel či nenašel, kdo jde spolu či nejde, kdo se vzdává či šidí, kdo dává své poslední, nebo dá je až zítra? Kde trhat tkáně gest a návyků, kde vyrvat manýru, aby nevystupovala druhá, kde zasadit ránu, aby druhý se zapustil, kde přelomit, aby se druhý stal kulatým, kde otevřít, ranit, hladit, hojit, provokovat, přemlouvat, inspirovat, strhnout s sebou aby aspoň na dobu dvou večerních hodin srostly v jeden organický celek tyto různé, uzavřené a mnohdy dovršené organismy, které často naprosto nemohou chápat, že by ze svého nejlepšího měly něco odkládat proto, aby jejich herecký soupeř - pro úspěch scény - nad ně vyrostl a vynikl? Krev poraněných teče ze všech stran, hrdost se jitří, sobectví se bouří, umělecké pýchy se dmou: umělecké pýchy těch, kteří vítězili v minulosti a těch, kteří tuší, že všechna ta vítězství jsou vskutku vítězstvími, jež platí zítřku, bojují spolu kruté zápasy na umělecký život nebo smrt.... celý text