MisaSutcliff
přečtené 189
Magický průvodce městem pod pahorkem
2017,
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Kniha pro mě byla jak prvním setkáním s finským podivnem, tak obecně se severskou literaturou. A byla jsem trochu zklamaná. Ten příběh je dobrý, jenže já se do něj za žádnou cenu nemohla začíst a konec knihy jsem uvítala, protože jsem ji mohla odložit. Jenže ta kniha se mnou zůstala a pořád se mi převaluje v hlavě. Jsem z ní pořád na rozpacích, každopádně si budu muset jak od autora, tak ze severu přečíst víc.... celý text
Čarodějky na cestách
1996,
Terry Pratchett
Čarodějky na cestách mi daly celkem zabrat. Prvních asi 30 stránek jsem musela číst dvakrát, abych se nějak zorientovala a začetla. Zrcadla a pohádkové příběhy mě totiž dvakrát neoslovily. Když jsem ale ten poměrně kostrbatý začátek překonala, začala jsem se bavit. Zdědit kmotřičkovství totiž není jen tak, navíc když vám Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová dýchají za krk. A kmotřičkovská hůlka očividně zvládá jen dýně. Napojení a odkazy na všemožné legendární pohádky a Pratchettovy svérázné čarodějky daly dohromady ten správný zeměplošský guláš, který sice místy chutnal po močálu a voodoo, ale nepřejedl se. Po dlouhé době jsem zeměplošskou knihu dočítala s nadšením a měla jsem chuť pokračovat dál. Jo a Esme s Gytou na plese fakt válely!... celý text
Hulk: Spálená země
2016,
Jeff Parker
Ať dělám, co dělám, Hulk mě jako postava nikdy nebavil. Jak Bruce Banner, tak Hulk. A protože jsem to s ním nechtěla snadno vzdát, Spálenou zemi jsem přečetla celou. O to víc jsem byla překvapená, že vlastně o klasického Hulka nejde, prim tentokrát hraje červený. Ale… tentokrát už vím, že Hulk vážně nebude pro mě. Příběh jako takový má fantastickou kresbu, kterou jsem se pokaždé kochala před spaním, která mi usnadňovala přečtení a hlavně kvůli které jsem to dočetla. Struktura děje, kdy se červený Hulk setkává s dalšími marvelovskými hrdiny mě taky bavila (došlo na moje oblíbence!), včetně teambuildingu se zeleným Hulkem. Jenže pak přichází samotný Hulk jako postava. Jeho navztekaná povaha mi prostě nesedí a tak nechám na jiných jeho docenění.... celý text
Sekáč
1996,
Terry Pratchett
Teprve druhá kniha o Smrťovi a je naprosto jednoduše zamilovatelná. Čím? U Smrtě se totiž projeví značně nežádoucí věc, osobnost, a tak je propuštěn. A v tu chvíli začíná všechna sranda, na Zeměploše se totiž přestalo umírat. Děj je prakticky rozdělen na 3 dějové linky, jednu okolo Smrtě, jednu okolo (ne)zesnulého mága Rumpála Žičky a samostatně stojí jeho kolegové z Neviditelné univerzity. Plus k tomu připočítejte absurdně originální sbírku postav a Pratchettův smysl pro humor a dostanete asi nejkouzelnější knihu o umírání a smrti. A já bych vážně chtěla vidět Smrtě sekat pole klas po klasu. Důležitý je totiž osobní přístup, chápejte. Jenže i Sekáč má své mouchy. Linka okolo mágů je asi tou nejvíce otravnou a ke konci mi děj přišel tak překombinovaný, že mi přestal dávat smysl. A vážně nevidím důvod, proč by Krysí Smrť nemohl jezdit na kočce!... celý text
Pohyblivé obrázky
1996,
Terry Pratchett
Na Zeměploše se probudil Svatý les a žádá si své oběti. Nic nechybí – uhrančiví hrdinové, spoře oděné ženy, mluvící zvířata, pražená kukuřice a Kolík Aťsepicnu. Objeví se i chapadla! Pohyblivé obrázky jsou klasickou Pratchettovskou jízdou plnou snad všech Hollywoodských klišé a archetypů a tradičně všemožných popkulturních narážek a odkazů. Přestože kniha obsahuje skvělé nápady, ději by rozhodně prospělo zkrácení. Po parádním začátku se celkem rozmělní a k zábavnému nastartování opět dojde až na konci při souboji s příšerami z Podzemních rozměrů. A tentokrát ne tak ledajakých. Postavy z většiny taky moc nepřekvapí, ale i tady jsou výjimky. Jako mluvící pes Gaspoda nebo nový a příliš aktivní arcikancléř Neviditelné univerzity, Vzoromil Výsměšek. Co říct víc? Je to prostě další příjemná, ale průměrná oddechovka z oblíbeného placatého světa.... celý text
