misssicccka misssicccka přečtené 719

☰ menu

Veronika se rozhodla zemřít

Veronika se rozhodla zemřít 2000, Paulo Coelho
5 z 5

hodnotím po letech, četla jsem pod lavicí na přednáškách na vysoké škole a zrovna dneska jsme přemýšlela, z jakých předmětů jsme dělala státnice, takže jistě pochopíte, že na nějaké komplikovanější recenze nemám už nárok - vím jen jedno, tenkrát to bylo pro mne dost dobrý :)... celý text


Trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct

Trénink je rozhovor, ve kterém má i váš pes co říct 2014, František Šusta
5 z 5

Já bych si přála, aby si tuto knihu ( a spoustu dalších) věnovanou pozitivní motivaci, přečetl každý, kdo se chystá si domů přinést pejska...Není to jediná kniha tohoto druhu na trhu, ale díky tomu, že pan Šusta se již veřejnosti představil v mnoha televizních pořadech v hlavních (i rodinných) televizních časech, mohla by zaujmout více a více lidí než překladové tituly. Doufám....doufám, že díky ní bude více šťastných pejsků... celý text


Pod sněhem

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová
4 z 5

Já mám Petru Soukupovou moc ráda a na její knihy se těším třeba s ročním předstihem. Musím říct, že Pod Sněhem mě, jak postavy v knize často tvrdí dost "sr..lo" :) a to pro ten pro mě zvláštní styl psaní, nazvala bych ho styl psaní "povinného" deníku fotrem a matkou otráveného náctiletého, ale zvykla jsem si. Ale jinak: zklamání neproběhlo, postavy mě rovněž pěkně "sr---y", stejně tak mě uměly rozesmát, a dojmout. Nevím, já jsem ze tří dětí a já jsem nás tam se sourozenci viděla. Navíc si myslím, že tahle kniha přesně vyjadřuje různé pohledy více lidí na jednu situaci, jeden stav. Na to, čím svoje chování omlouváme, abychom zakryly svou neschopnost, na obhajoby, které používáme, abychom zakryly svou beznaděj. Na to, jak rádi vidíme to, co vidět chceme. Na to, jak si každá maminka myslí, že vychovává v rámci možností dobře a když ne, tak proto, že nemá takové možnosti jako ta druhá. A přitom dobře ví, že je to blbost, že má prostě nevychovaného spratka a závidí těm druhým, jak to zvládají lépe a přitom ty před jejich očima dělají chyby ve výchově, které budou mít nejspíš fatální následky. Všechno má rub a líc a svět není černobílý, ani vztah tří sourozenců není černobílý. Prostě tahle kniha nezměnila můj názor na obrovský talent autorky popsat postavy tak, abyste si je skutečně, ale skutečně uměly představit, mít je skutečně rádi, nebo je skutečně nenávidět. Ty tři nádhery se mi fakt vryly do paměti a jen tak nevypadnou. Já si myslím, že tam svou rodinu musí vidět trošku každý a jestli ne, tak gratuluji, nejspíš žijete v harmonickém soužití, pokud si to ovšem jen nemyslíte :). A myslím, že Petra Soukupová si nemůže stěžovat na životní zkušenosti. Tohle jen tak nevymyslíš.... celý text


Uprchlíci z cirkusu Gloria

Uprchlíci z cirkusu Gloria 2010, Ivan Klíma
5 z 5

Genialni detska vonava knizka, tesim se, az tohle budu detem cist. Doporucuji.


Papírová města

Papírová města 2014, John Green
2 z 5

Budu se opakovat, pan Green je pan vypravec. Tady me nadchla super parta kluku, jejichz smysl pro humor me okouzlil. Margo me nadchla uz mene. Tipovala jsem si incest, nevyresene trauma z detstvi apod., ale ona fakt byla asi jen spratek. Problem vidim v tom, ze ten jejich detektivni hon byl zdlouhavy, tam vznika jakasi seda zona plodici nudu a tak otraveneho ctenare. Me otravila navic podoba s Hledanim Aljasky - parta hleda kamaradku, motivy jejiho zmizeni, kamaradka je original bez skrupuli. Takze krome te zabavne trojky a samotneho Quentina za me velke zklamani. Mam pocit, jestli sam autor neni trosku (ne)papirovej.... celý text


Hvězdy nám nepřály

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green
3 z 5

Jak začít...John Gren je bezesporu výborný vypravěč, kdybych tohle popřela, mohla bych se jít sama asi ukamenovat, ale...já nesdílím názor, že je to kniha, ze které si sednu na zadek...Jsou tam skvělé pasáže, námět výborný, je důležité, abychom si i prostřednictvím knih uvědomili, jak šťastní jsme, že jsme zdraví, že nevíme, že se třeba blíží konec, že máme využívat své síly a potenciál do posledního momentu, s jakou dávkou bezmoci, kterou si nelze představit, nelze ji uchopit ani pochopit, musí někteří lidé na tomto světě žít a přežívají s vědomím blížícího se konce. Je to tak citlivé téma, že se ostýchám knihu kritizovat. Jenže....kromě pár pasáží - návštěva toho bláznivého notorického autora, neuvěřitelné asociace mladého nemocného páru a statečnost, se kterou užívají své poslední dny a také nápad vlastního pohřbu mě dostaly a udržely při čtení. Ale...moje ale je....celou dobu jsem viděla film My Sister´s keeper a mezi řádky četla znova knihu od Jojo Moyes Než jsem Tě poznala - podobnost asi čistě náhodná, ale bohužel pro mě se kniha stala méně zajímavá. Je pro mě důležité, že u Hledání Aljašky jsme objevila něco nového, neotřelého, tady jsem to postrádala. Doufám, že příště mě zase John Green překvapí a přesvědčí.... celý text


Hledání Aljašky

Hledání Aljašky 2013, John Green
4 z 5

podle mne je to kniha, která může posloužit čtenářům napříč generacemi, nelze ji škatulkovat do zásuvky "pro teenagery", nelze ji strčit do šuplíku "pro zralé se životní zkušeností", co v tomto ohledu pouze lze říct, že to není pro začínající čtenáře :), jinak si v tom může každý najít svůj smysl čtení a kouzlo pro sebe samotného něco mi to připomíná, nevím, něco jako Adrian Mole, něco jako....nevím, až na to přijdu, tak řeknu fascinovalo mě, jak autor lehce a nenásilně zakomponoval do prostředí internátní školy (to mi trošku připomnělo Harryho Pottera, pardon :D) filozofické otázky, která si pokládají jednotlivá náboženství a jednotlivé individuality na světě, každý řeší, proč tu je, každý hledá svoje MOŽNÁ, každý řeší, jaká budou jednou jeho poslední slova, jo, já si fakt skutečně myslím, že to každý jednou v životě řeší... bylo to milé, oddechové a zároveň do mozkových buněk lezoucí čtení, každá postava byla osobitá, bylo to (dů)vtipné a zde musím říct, že bohužel i já jsem byla důvtipná, takže ve chvíli, kdy jsem si dosadila za MOŹNÁ Aljašku, nebo za ALJAŠKU možná (to je jedno) bylo jasné, že to odpočítávání do přechodu mezi předtím a potom nevěstí nic dobrého...to jediné mě trošku mrzí... celý text


Stříbrná zátoka

Stříbrná zátoka 2015, Jojo Moyes
4 z 5

Obdivuhodne, jak dokaze autorka vypravet plynule prostrednictvim peti ruznych lidi a skrz ne vypoustet pomalu a nerusene pribeh hlavni, pritom vas zavede do ciziho prostredi, ktere je vam na konci stejne blizke jako vlastni postel. Jedine skobrtnuti mi prislo to snadne vyreseni kauzy Letty, ale i to se muze stat.... celý text


Bridget Jonesová: Láskou šílená

Bridget Jonesová: Láskou šílená 2014, Helen Fielding
3 z 5

protoze jsem prvni dve Bridget necetla a po shlednuti filmu to uz pro me nemelo cenu, dala jsem si predsevzeti, ze treti si budu predstavovat drive nez si pustim film. Zatizena vyrazem Rene a zanetem nosohltanu jsem zalehla s Bridget do postele. Zjistila jsem, ze zas tak zatizena nejsem. Ctu Mark, vidim Colina, ctu Daniel, vidim Hugha, ale ctu Bridget a vidim...paneboze dyt ja ji ani nemam blondatou, ja mam vyzablou brunetu bez ohledu na to, kolik ma v sobe pytliku strouhaneho syra a vodky. Takze ja mam dve Jonesove a to je fajn.Ta jedna je jen moje. Jinak nic narocneho, v nemoci idealni volba. Jen snad by to nemuselo byt tak happyendove, i kdyz kdyby se probudila ze sna po peti letech, bylo by to horsi ... celý text


Eleanor & Park

Eleanor & Park 2014, Rainbow Rowell
5 z 5

Já jsem se kupodivu nemusela srovnávat s ničím. Neokouzlila mě kniha, okouzlili mě oni dva. Byly chvíle, kdy jsem si je chtěla oba pomazlit, jak byli sví, roztomilí, upřímní, dětinští a zároveň dospělí. A hlavně: fakt se měli rádi. A konec? podle mě to dopadlo, jak mělo a jak si to ten či onen čtenář udělá, takové to má :). A po letech si nebudu moci za boha vzpomenout, jak to vlastně dopadlo. A nejen ti dva "byli prostě boží", Parkova maminka je podle mě největší překvapení a bombarďák v knize :). Vedle jeho otce, samozřejmě...... celý text


Moje studená válka

Moje studená válka 2012, René Benda
4 z 5

jako helmiczka :), prvních devadesát stran bylo pro mě spíše utrpení, ale jsem ráda, že jsem zatla zuby, i když jsem nezažila moc velká překvapení v ději, bohužel i ten coming out jsem předpokládala nějak moc brzy, ale to není důležité, důležité je, že se autorovi podařilo zachytit obě strany, není to černobílé (kromě obalu), ano, je pravda, mohlo by tam být méně autoerotiky ;) a nemusel by mluvit jako "píxxx", ale asi by to bylo na úkor té autentičnosti, protože jak asi uvažuje a přemýšlí sedmnáctiletý kluk nebo totálně vytočený zoufalý chlap....... celý text