Moňa69
přečtené 1015
Padesát odstínů šedi
2012,
E. L. James (p)
Znovu se prokázalo, že jako čtenářka jsem naprosto nepoučitelná a naivní, když si vyposlechnu nadšené áchání a óchání mé babičky a sousedky nad touto knihou. Do toho křiklavý leták, že se jedná o světový bestseller, který čtou naprosto všichni a kdo ne, je looser, no a kniha byla moje, že... Po přečtení jsem její spektrum využití rozšířila na zabíjení much a komárů a opravdoví fajškmekři, kteří prachy pěstují doma na balkoně, jí můžou nahradit toaletní papír. Padesát odstínů neskutečné nudi a šedi je prezentováno jako porno nejtěžšího kalibru opletené jemnou sítí romantiky a kytiček a blbostí, nicméně ačkoli se nepovažuju za nějakého fundovaného znalce porna, co má nahoněno do zásoby, musím nesouhlasit! Jásne, patnáctky, které si někde v křáčku odbyly první doteky v kalhotkách, možná budou výplodem obézní američanky pohnuty a nejednou dohnány k slzám, ale někomu, kdo si chce přečíst něco opravdu zvráceného a perverzního a zároveň romantického až na roh, doporučuji Hřích. K realitě to má sice taky daleko, ale alespoň to nenutí průměrně inteligentního člověka k záchvatům smíchu nad něčí do očí bijící blbostí. Je vidět, že autorka si moc sexu neužije, jinak by věděla, že ženský poševní sekret, pokud je zdravá. nechutná slaně nýbrž kysele! Přístě možná radši konat, než psát.... celý text
