MrKrahujec
přečtené 1580
Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti / Starej zákon a proroci
1968,
Roark Bradford
Často jsem si nad známou větou Děda Vševěda z pohádky: "Čichám, čichám člověčinu! Koho tu, matko, máš?" kladl otázku, co to vlastně ta člověčina je. No a tady mám jednu z možných odpovědí.... celý text
Intervalles - Mezidobí
1994,
Věra Linhartová
Dost typický příklad básně (příp. básní) v próze. Možná až trochu moc typický. Mě osobně to nakonec celkem sedlo, možná spíš nevadilo, protože mám rád francouzskou surrealistickou poezii a tohle je dost věrný ohlas na ni. Moc čtenářská ale asi tahle kniha (spíš knížka, až knížečka) nebude, autorka se v ní skoro až opájí svým formalismem a místy křečovitě se snaží prezentovat poezii jako rodnou sestru filosofie. Ale jak už jsem řekl - mě to až tak nevadí.... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Všechny klady této brilantní prózy už tu byly více-méně vypsány, takže upozorním jen na jeden (až ekvilibristický) formální experiment, který mnohým možná ušel: přestože autorka sleduje důsledně hlavního hrdinu, pana (většinou však soudruha) Žáka od jeho narození, až po hluboké (a patrně předsmrtné) stáří, nikdy ho vlastně "oficiálně" autorsky hlavním hrdinou nejmenuje. Jeho jednání je popisováno důsledně z pohledů lidí, kteří ho postupně za života obklopují a mám dokonce pocit, že ani jednou nemá v celém textu přímou řeč (i když teď nevím, jestli se nepletu). Určitě je to ojedinělý pokus podat hlavní postavu výhradně prostředky, určenými vedlejším postavám. Opravdu by mě zajímalo, jestli něco takového zkusil v literatuře ještě někdo jiný...... celý text
Tak pravil Švejk
1995,
Vladimír Vokolek
Tohle si asi psal pan Vokolek především a hlavně pro sebe, jelikož z toho přímo tryská touha vyhovět jen svému vkusu a oprostit se od povinnosti ohlížet se na čtenáře. Mé hodnocení tedy může odrazit jen míru, ve které se autorův vkus protíná s mým.... celý text
