natalie2171 přečtené 276

S láskou Rosie 2014, Cecelia Ahern

Tohle je prostě úžasně čtivý romantický příběh s krásně vymyšleným dějem. Nejlepší kamarádi, kteří si sami sobě nepřiznají, že jsou do toho druhého zamilovaní... takových 40 let? Je to přímo úžasné, s úsměvem na tváři dočítat ty poslední stránky a myslet si, že PŘESNĚ takhle to mělo skončit. A nijak jinak. Rosie jsem is hned od začátku zamilovala, neměla jsem ráda jejich hádky s Alexem a Ruby byla moje další favoritka, která smyslem pro humor nešetří. Někdy je ho až příliš! Ale to je jedině dobře. Bylo mi smutno, kolikrát si k sobě lásku mohli oba přiznat. Možná to oba dva tušili, ale nechtěli to dát najevo. Jak píše JanaDor: tolik promarněných šancí :-( Oba abyli příliš zahleděný do okolí a nemohli se věnovat sami sobě, natož si uvědomit, co sakra vlastně cítí. Tolik hledali lásku, kterou by si měli zasloužit, ale přitom nevěděli, že ta láska je přímo na dosah. Až bolestně romantické, opravdu. Pokaždé se při koupi knížky bojím. A já se toho sakra musím zbavit! Tentokrát to byla forma dopisů, kterých jsem se tak trochu bála, ale jakmile jsem knihu otevřela, odložila jsem ji zase až na 200 stránce, kdy jsme musela vykonávat takové ty normální potřeby, abych vůbec přežila.. Tak sladce a rychle se to čte! Už si ani nelámu hlavu, jak rychle ty stránky mizí. Prostě je v tom nějaká tajná síla, nebo co.... celý text

Krev elfů 2010, Wolfgang Hohlbein

Tak jo, nerada to říkám, ale na další díl se v blízké budoucnosti nechystám. Prvních pár stránek jsem četla opravdu z donucení. Všechno bylo jakési zamotané, nechápala jsem téměř každou druhou větu. Ty věty byly naplácané jedna za druhou, jakoby autorovi ujela ruka a on psal to, co ho napadlo. Chtělo by to větší pořádek a ne dvě stránky bez odstavců o myšlenkách hlavní hrdinky, která mi jaksi nebyla sympatická už od začátku. Sotva jsem se doplazila na první stovku, musela jsem usoudit, že se zde pořád nic neděje a po pořádný děj budu muset sáhnout i na ty další díly! Naštěstí tím opravdu chabým světlem na konci tunelu byly závěřecné strany, při kterých se už konečně něco dělo, ale znovu to bylo ukončeno pro náruživé čtenáře, kteří si přečtou všechny díly této zoufalé trilogie. Doufám, že už si tak špatně nevyberu při hledání v knihovně. Ale co to plácám, možná se to někomu líbilo nebo se to chystají číst a já jim tu pošlapávám plány :-). Chce tomu dojít na chuť. Ale já na ni nějak nedošla. Bohužel. Ani 500 stránek tomu nestačilo.... celý text

Město ze skla 2010, Cassandra Clare (p)

ÁÁÁ je tu konec 3. dílu, na který jsem se vrhla zrovinka po dočtení toho druhého. Přidám se k zoufalé skupince lidí, kteří touží po více scének Clary a Jace. Upřímně, občas jsem si vzdychala, jak moc chci jejich společné chvíle v knize. Konec byl libový, úžasný, občas i srdcervoucí. Tak moc miluju tohle tajemné rozzuzlení a přiznání. A tak moc miluju ten krvavý horror (i když, kdo by chtěl být propíchnutí dýkou a snažit se zachránit svou zoufalou kamarádku?) a random vtipné žertíky z civilského světa. Za což děkuju Simonovi, u kterého se mi zdá, že se ho autorka snaží vecpat nějak do děje, ale vlastně má dějovou linku on sám. Uvidíme, kam až je autorka schopna zajít, aby mě donutila k pláči. Což už se jí téměř povedlo. Můj první pocit z otevření knihy. Skoro 450 stran?! O čem to sakra bude? Po zavření knihy. Páni, chci víc stránek.... celý text

Město z popela 2010, Cassandra Clare (p)

Občas zašnu nad tím, jak autorka nešetří krve v příběhu. Nechci nic říkat, nejsem doktor nebo tak, ale po každém malém seknutí, aby se z rány fontánou řinula krev? Nu... nic neříkám, je to přece jen fantasy, že ano? :-) Já nevím, jestli mám Clary ráda. Jo jasně, mám. Nebo vlastně nemám. Ale Jace miluju. Miluju lidi z humorem, a nejsou takoví kakabusy i při trochu tísnějších scénách. Dalších 400 stránek, které jsem ani nestihla podržet, jak mi před očima utekly. Člověk by neřekl, že kniha, která je plná spíše jen diaogů dokáže naplnit tolik stran. Přišlo mi, že celkově se toho moc nedělo. Prvních 300 stran takové polehoučku: "Život lovců stínů" a posledních sto stran nadežene to, v čem z počátku zaostávalo.... celý text

První stříbrná kniha snů 2014, Kerstin Gier

Ach ano!! Už delší dobu jsem se ke knížce dostávala! A už je přečtená - netrvalo mi to ani šest hodin. Hodina angličtiny (flákačka- heh) a odpolední lebedení doma dělá svoje. Autorka má neuvěřitelný talent zpracovávat věty a dávat do nich ten svůj šarm a vtípky. Nemůžu uvěřit, jaký smysl pro humor Liv občas má! Úžasné! Ale já tak nevím. Mně se prostě ten Henry nějak nelíbí. Moc sladké na to, aby to byla pravda. Nechci tu zavádět nějaké blízké incestové vztahy, proto se moc těším na druhý díl, jak se vše vyvine. Graysona jsem si prostě hned oblíbila a z celé party mu fandím co nejvíc. Do světa snů jsem se ponořila neuvěřitelně rychle. Tak jako usínáte. Někdy pomalu, ale dneska jsem do příběhu usnula neuvěřitelně rychle! Už po přečtené stovce stránek jsem si představovala, jak by vypadal můj svět. Norská krajina a nekonečná knihovna. Nemůžu si odpustit hlasování 5 hvězdičkami! Knihu házím do doporučených a jen co se trochu vzpamatuji, ihned si do knihovny letím pro druhý díl! Lituji, že jsem si ho nevzala hned při braní prvního dílu. Nejspíše jsem knize moc nedůvěřovala, ale teď těch pochybností lituju! Mohla bych říct, že Stříbrná by mohla velice lehce konkurovat Drahokamům. Liv se mi jako postava zdá o něco více sympatičtější a hlavně ten humor! Toho tam nechybělo! V Drahokamech jsme ho tak také mohli vidět, ale tohle má prostě ráz a nasadilo to velmi vysokou laťku, kterou bude velmi těžké překonávat!... celý text

Bouře 2013, Julie Cross

Já nevím. Prostě mi něco chybělo. Větší ráz? Akce? Nevím, nevím. Nápad dobrý, ale bohužel to u mě postrádalo ten sci-fi podtón. Bohužel. Možná si u někoho našla tato kniha místa. Doufám v to. Ale pro mě asi neee. Možná jindy.... celý text

Město z kostí 2013, Cassandra Clare (p)

Ach, jak já jsem byla zoufalá, že se knížce pořád nemůžu dostat. Recenze mojí kamarádky, která knihu četla: Nepochopila jsem to. Poprvé se mi víc líbil film. Tak jsem se bála. Já debil. Když jsem s trhanými pohyby po knížce sáhla, už jsem ji z rukou nedostala. Líbí se mi, jak autorka udržuje děj hlavně v dialozích, ale i její popis krajiny je opravdu umělecký. Hned se mi zalíbil děj, který byl až ke kořenům zapeklitě zamotaný a mám takový pocit, že má všechno vymyšlené až do posledního dílu. Alouha na druhý díl! Z filmu mám neutrální pocity. Lily je opravdu úžasná, Jamie se mi nelíbí. Holky, já to prostě nechápu a vy taky ne, ale prostě - to - nechápu. A nevím proč. Uvidíme, jak se vyvine seriálové zpracování Shadowhunters, v němž udělali Clary uplakanou Barbie dívenkou, která se svými "duchaplnými" řečmi žene za každou prkotinou a snaží se zachránit svět. Ale Jace je úžasnej. :3 Chtělo by to víc jeho vtípků a možná se na to dá koukat. "Aleku, co se děje? Dal jsi snad zase moji koženou bundu do pračky?"... celý text

Šampion 2014, Marie Lu

Jen co si píšu takový malý úvod, už se mi chce brečet. Oprava... už brečím. Nedokážu strávit konec. Skončilo to... ano, na jednu stranu úžasně, na druhou stranu, Proč?! Vím, proč se tahle poslední kniha tak úžasné trilogie jmenuje Šampión. Protože prostě Šampiónem s velkým Š je. Obě postavy, jak June, tak i Daye jsem měla ráda. Ani jednou mi jejich myšlenky nelezly na nervy, byli to mí hrdinové, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Lituji, že jsem první díl trochu, ale jen trochu přirovnávala v Divergenci, protože teď toho lituju a stydím se. Tohle je legendární, fenomenální, šampiónská série knih, která mi tou svou poslední knihou vyryla pořádný kus v srdci. Ani nemůžu popsat, jaký je to pocit, když se s takovou dobrou sérií musím loučit. Chci lepší konec. Spíš lepších pár stránek ještě před koncem. Když si to tak vezmeme vzhledem k okolnostem, konec byl ten nejlepší, jaký autorka mohla napsat. Mám u ní respekt za volbu slov, to jak udělala děj tak záživným, ani jednou jsem nestihla mrknout a tři sta stránek mi plula před očima jako horská říčka. Valila se, dělala si cestu přes mnohé překážky, které byly ale dosti zzvládatelné a probojovala si cestu až k mému srdci. Pro ty, kteří váhají s přečtením této série, tohle prosím nedělejte! Knihy si zamilujete, upadnete do jejich děju, strhnou vás a toho pocitu, že se od toho nebude moci odpoudat, nebudete litovat. Věřte mi, není lepší pocit, když Vám ani ten nejdůležitější úkol nedokáe zabránit od čtení. A já jsem toho u téhle knihy dosáhla. Za to ji miluji. Ani to sem snad nedokážu vepsat přes tyhle citlivá slova, ale svět na Antarktidě jsem si prostě zamilovala. Zvyšování levlu? Paráda! Celé město na tomhle nápadu postavěné? Legendární. Nikdy jsem tak sáhodlouhou recenzi knihy nenapsala, ale shodneme se na tom, že si to zaslouží a tak moc si přeji, aby se knihy víc ve světě ujaly. Zaslouží si zničit mnoho mladých srdcí. SPOILER! "Čtyřiadvacet - první narozeniny bez Ollieho." Jak mi tohle někdo může udělat? Slzy jsem do té doby tak nějak utišila, ale po téhle věte se ze mě pustily namnovo. Je neuvěřitelné, jak mě víc dojmou věci o zvířatech než o lidech. Pravda je taková, že za člověka bych ruku do ohně nedala. Ale kdyby to hrozilo nějakému zvířeti, skočila bych tam.... celý text

Bouře mečů 2011, George R. R. Martin

Škola dobra a zla 2014, Soman Chainani

Sněží, sněží... 2015, Lauren Myracle

Byly to pěkné příběhy, pohodové, dobře se četly. Občas jsem se i zasmála a musela žasnout nad talentem psaní, kde na autorech opravdu nešetřil a byl jim nadělen štědře. Knihu jsem přečetla za jeden večer a ani jsem nevěděla jak. Škoda jen, že povídka Greena byla pro mě taková nudnější. Pořád tam tlachali o jednom a tom samém a to prostě bylo unavující oproti první a poslední. Jinak bych dala o tu jednu hvězdičku navíc, ale nedám ji. Jiank to bylo pravdu pěkná knížka a věřím, že si ji další Vánoce zase vytáhnu a možná nejen o Vánocích ;)... celý text

Svůdné zúčtování 2015, Wendy Higgins

Konec jsem vlastně dočítala na žíněnkách ve škole, kdy se mě snažil každý dostat k tančení. Ne. Nebojte, s nimi jsem si to později vyřídila. Stačí jen říct, že kdyby nebylo těch lidí kolem tolik, rozbulela bych se, až by uklidnila snad jen bílá čokoláda. Konec byl dojemný a takhle nějak má vypadat ukončení skvělé série, která si zaslouží místo na mé čtenářské poličce. Házím je do doporučených knih a svým dětem je budu nutit jako Bibli. Amen.... celý text

Svůdné nebezpečí 2014, Wendy Higgins

Po legendárním prvním dílu jsem byla na drátkách a chtěla zabíjet každého, kdo by mi vkročil do cesty při dosahování dveří od knihkupectví. Mohla bych říct, že jsem se přivalila jako vlna, strhla tuhle knížku z jejího místa a opět letěla domů (samozřejmě až zaplatím), abych mohla provést svou rutinu, kdy si sednu, hodím se do klidu a slintám nad Kaidanem! Bože, já ho chci! Ať už každý druhý říká, že to bylo slabší než první díl, já bych tyhle lidi zarazila do země a nechala bych tu jen ty, kteří ji hodnotí 5ti hěvzdičkami! Protože to bylo stejně úžasné jako první díl. Kéž by se to víc uchytilo a tahle kniha by získala více obdivu, což si vlastně zaslouží!... celý text

Čurbes : rukověť omylů a (ne)šťastných náhod 2015, Keri Smith

I když bych Čurbes tak moc neřadila do knih, tak musím říct, že tohle mě baví. Občas se na nějaké úkoly dívám skrz prsty, protože nerada ubližuji knížkám. Ale ten pocit svobody, když můžete něco udělat, když víte, že jste si to zaplatili. Je to spíš pro takové lidi, co moc nečtou, mají rádi bláznivé a absurdní věci a hlavní věc: Rádi ničí a vyžívají se v tom. Pro mě pěkné odreagování a pro jednou jsou to úkoly, které opravdu plním. (Jiná věc už jsou ty domácí úkoly ze školy)... celý text

Fenomén 2013, Marie Lu

Se skrytým obličejem v dlaních musím přiznat, že jsem se dalšího dílu obávala. Jako každá druhá série tohohle fantasy pro náctileté, další díly o trochu klopýtají za první dílem, kterému opravdu nesahají ani na paty. U Fenoménu jsem si uvědomila, že první díl skoro trumfují. Jo, ty pocity, kdy jsem se seznamovala s charaktery postav, byly u prvního dílu prostě ojedinělé, ale děj v druhém dílu byl potavý. Chvilkami mi trochu padala hlava, ale to i u prvního dílu. Autorka to vymyslela tak rafinovaně, že jsem z poslední stránky nic nezjistila, když jsem byla zvědavá, ještě před dočtením první kapitoly. Až jsem četla a četla, konec byl tady a já zjistila, že sedím s otevřenou pusou a zíram na ty poslední stránky, které to tak změnily. Ale sakra!! Chci, aby za oknem padal sníh, v domě by byla zima a já mohla nerušeně číst třetí díl, který už se na mě třese na poličce. Musím číst!... celý text

Jmenuji se Martina: Jsem bulimička 2007, Ivona Březinová

Na začátku knihy: Prosím vás, po cestě do knihovny, vraťte tu knížku. Potom jsem se knihy zakousla jako do dobrého zákusku a objevila v ní něco, co mě přitahovalo. Krásný příběh, napětí. Občas si ani neuvědomíme, jak může být život těžký, když si ho tak zvolíme. Jenže někdy okolnosti nás vedou k tomu, abychom se změnili. Příběh nevinnosti, vztahů a vyvrcholení, které jsem si užívala.... celý text

Blbnutí s Oscarem 2011, Ivona Březinová

Nemohu se zbavit pocitu, že každým dílem je to slabší a slabší. Basníka v báglu nic nepředežene, což je logické, ale i tak jsem od toho očekávala mnohem víc. Bohužel, že těžké si u mě získat plnou pozornost a proto jsem se k smrti nudila u téměř každé druhé scény.... celý text

Bojíš se, Margito? 2008, Ivona Březinová

Blonďatá Kerolajn 2006, Ivona Březinová

Blázniví donkichoti 2009, Ivona Březinová