Nel.K. Nel.K. přečtené 150

☰ menu

Jméno větru

Jméno větru 2012, Patrick Rothfuss
5 z 5

Parádně jsem se bavila! Dlouho jsem nebyla tak začtená do knihy, jako do této a každý den jsem se těšila, až se vrátím z práce ke Kvothemu. V Kvotheho světě nechybí kouzla, záporáci, láska, hudba, překvapení a mnoho dalšího. Taky se mi líbila část, kdy se jako malý stal sirotkem a potýkal se s chudobou a existenciálními problémy. Kdyby tam podobné části nebyly, byl by asi s tím svým vším nadáním až příliš velký lucker. Dnes už na mě čeká další díl a já se moc těším, kolik dalších dobrodružství, prekérních situací a pletek s Ambrosem ještě zažije.. Jo a taky pořád čekám, na jakém místě činu zapomene tu svoji personalizovanou sympatickou lampu, z té prostě čouhá průser :).... celý text


Chůze

Chůze 2010, Henry David Thoreau
4 z 5

"Všechny dobré věci jsou zkrátka divoké a svobodné". A Thoreau má zkrátka dovednost přimět lidi se stydět za to jak nesvobodným a nedivokým životem žijí. Opravdu! Společnost nás vážně strašně svazuje a říká nám, jak má den za dnem vypadat, ale tu opravdovou svobodu v ní nikdy nepoznáme. Pro mě taková témata spíše ne, příliš mě nutí přemýšlet nad životem, mým pracovním začleněním a o tom, jaké by asi bylo mít každý den tolik času na to, jen prozkoumávat přírodu a užívat si chůzi, svobodu a všechnu tu divokost, která k takovému životu patří.. Nicméně esej nabitá aktuálními myšlenkami, pravděpodobně ve mně vyvolala to, co měla..... celý text


Odd a mraziví obři

Odd a mraziví obři 2018, Neil Gaiman
5 z 5

Pokud si čtenář dokáže připustit, že drží v rukou knihu pro děti, nemůže hodnotit jinak, než maximálně kladně. Hrdinský pohádkový příběh kulhavého chlapce, který zachrání Asgard, má v sobě vše, co má příběh pro děti mít. Approved dítětem, které mám stále v sobě. A ilustrace Chrise Riddella? Já snad koupím jakoukoli knihu, kde tohle jméno uvidím, protože co vypustí do světa, to je naprostá paráda.... celý text


Temnota

Temnota 2018, Kiersten White
4 z 5

Vzhledem k tomu, že mám v příbězích ráda "holky bojovnice", slupnula jsem Temnotu hodně snadno. Byly chvilky, kdy jsem si říkala, že už to s tou drsností Lada trochu přehrává, ale i přesto se mi jako hlavní hrdinka líbíla. Ráda zkusím i další díl, protože autorka má opravdu dobře rozehráté militaritní, politické a rodinné prvky příběhu a vlastně mě i docela zajímá, jak to vše povede dál.... celý text


451 stupňů Fahrenheita

451 stupňů Fahrenheita 2015, Ray Bradbury (p)
ekniha 5 z 5

V hlavě mi utkvěla jedna výjimečná myšlenka a to ta, že člověk je blízký příbuzný Fénixe - sám si vytvoří hranici, na které se poté sám upálí. Nakonec ale vždy vstane z popela. Svět natolik technologicky vyspělý, kde je vše tak jednoduché, že není potřeba používat mozek, přemýšlet, čímkoli se trápit, nebo třeba snít, či se jen jednoduše na chvíli zastavit. Aktuální téma, spousta věcí předpovězena docela přesně. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byly části, v nichž vystupovala Clarissa delší, protože její všímavý pohled na svět byl vemi osvěžující. Zato Monteg mě občas dokázal pěkně naštvat, jeho nesmyslné vytahování knih všude tam, kde to zavánělo průserem..? Nicméně kvalita knihy odpovídá přesně tomu, proč ji můžeme vidět v tolika knižních žebříčcích a jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Na svoji dobu opravdu pokrokové téma, některé odstavce popsány tak, že jsem si vše představila do nejmenšího detailu.... celý text


Pod Annapurnou svítá modře

Pod Annapurnou svítá modře 2018, Jiří Fišar
5 z 5

"Začínám chápat, že výjimečnost téhle mojí cesty nespočívá jen v úžasných horách, kterými procházím a cestě, kterou si každým krokem užívám. Výjimečná jsou především setkání s lidmi." A přesně v tom je síla této knihy. Nemyslím, že by byla literárně nějak výjimečná, ale krásně ukazuje na to, jak je důležité mít v životě další lidi a proč bychom se ke všem měli chovat tak, jak chceme aby se oni chovali k nám.. vše se vždy vrátí.. A také všímat si maličkostí a radovat se z nich!... celý text


Petrolejové lampy

Petrolejové lampy 2008, Jaroslav Havlíček
5 z 5

Smutný obraz toho, jak fungujeme ve společnosti. Stále stejné přizpůsobování se tomu, jak by podle okolí náš život měl vypadat - občas i za cenu vlastního neštěstí. Aktuální téma napříč staletími. Štěpka byla sympatickou postavou, doufala jsem že jí ten život nakonec ještě nějak vyjde. Vývoj děje a závěr vedený touto cestou, mě ale zanechal více dumající nad spostou věcí, což je určitě příznivý pocit po přečtení knihy.... celý text


Střet králů

Střet králů 2017, George R. R. Martin
5 z 5

Hra o trůny se mi líbila o několik málo procent víc, přesto si myslím, že i pokračování je vesměs dokonalé. Líbí se mi jak Martin velice pozvolna oživuje staré, zapomenuté síly. Hned se pustím do další knihy.... celý text


Jádro Slunce

Jádro Slunce 2015, Johanna Sinisalo
5 z 5

Johanna Sinisalo mě jako jediná zaujala ve sbírce finských podivných povídek Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. A právem! Koupila jsem Jádro slunce a na dvě posezení přelouskala. Nápad využít chilli jako nelegální komoditu, vytvořit celou zemi, která kvůli úpadku společenských hodnot v podstatě šlechtí ženy pro role poddajných, hloupoučkých manželek (elojí), vymyslet, co všechno by v takové situaci mohl korigovat stát, vsadit do toho příběhu dvě tolik odlišné sestry a vymyslet jim životy jako byly tyto.. Johanna má veškerý můj respekt! Vážně se jí to povedlo, propracované, domyšlené do posledních detailů, čtivé.. Super!... celý text


Dny opuštění

Dny opuštění 2011, Elena Ferrante
4 z 5

Wow! Tak takhle rozpačité pocity jsem dlouho po knize neměla, absolutně nevím, jestli se mi líbila, nebo ne. Neuvěřitelné převedení pocitů, které by z takového opuštění plynuly, na papír, ovšem v tak depresivní formě, že jediný pocit, který po knize mám je, že znovu bych ji číst nechtěla. Přestože v závěru se hlavní postava začala zase vracet do normálního života (čemuž jsem po všech šílenostech, co zažívala, už neveřila), ten stísněný pocit už ve mně zůstal. Nicméně talent autorky je zde aboslutně nepopiratelný, jako bych vše prožila sama..... celý text


Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami
5 z 5

Murakami umí! Bezbarvý Cukuru byl fakt skvělý a v žádném případě nebyl bezbarvý! Nevím jak to ten Murakami dělá, že vždycky vystihne život takový jaký je, víc než si kdo z nás uvědomuje, v podstatě tak, jako by se na něj dokázal dívat z dálky, okem pozorovatele, přesto však velmi přítomně.. Konec mě teda neskutečně vytočil, chápu, že je to zajímavější, nechat některé otázky nezodpovězené, ale toto? Co nadělám, fakt mě to ale zajímalo a zajímá.. :) Moc se mi líbil celý příběh o Kuro, to proč se na Cukurua vykašlala ona, to jakým způsobem žila, když za ní Cukuru vyrazil. Byl to opravdu po všech stránkách jiný svět, než měli ostatní.. a tak bych si klidně taky žila..... celý text


Žena v okně

Žena v okně 2017, A.J. Finn (p)
3 z 5

Alkoholičky v trillerech jsou dnes opavdu v módě, hned od začátku jsem v této knize spatřovala inspiraci Dívkou ve vlaku, na druhou stranu ale, přestože tyto typy postav nemám nějak zvlášť v oblibě, se mi kniha jako celek docela líbila. Nebyla sice zvlášť bohatá na množství postav, ale i tak mě konec trošku překvapil a úplný závěr potěšil. Spíše oddychové čtení, pokud jste schopni odpustit hlavní hrdince, že je většinu času trochu mimo a ztrácí se mezi realitou a výplody své mysli..... celý text


Půl krále

Půl krále 2018, Joe Abercrombie
5 z 5

Když koukám na komentáře níže, přemýšlím, jestli jsem vůbec četla stejnou knihu. Půl krále pro mě bylo velkým knižním osvěžením a moc se mi líbilo - sedl mi styl humoru, styl vyprávění, zápletka a snad úplně vše, co mi sednout mohlo.. Sem tam nějaká chybka v překladu a gramatice se dá odpustit, člověk si domyslí, že to třeba mělo být zformováno jinak. Čtení utíkalo jako voda pod Jarviho vesly a nenudila jsem se ani chviličku. Svižné, zábavné. Trošku mě rozhodil snad jen rozhovor s autorem na konci knihy, kde se vyjadřoval k tomu, že když knihu psal, snažil se to vymyslet tak, aby se to líbilo čtenářům mezi 12-16 lety :). Možná tedy nejsem cílovka, ale na mě autor i tak udělal dojem..... celý text


Den, kdy jsem se naučil žít

Den, kdy jsem se naučil žít 2015, Laurent Gounelle
2 z 5

Čas od času mám náladu i na nějaké to pozitivní, filozoficky laděné čtení a tak se stalo, že jsem si v mém oblíbeném kosmas bazaru objednala vzhledově hezky zpracovanou a dobrým hodnocením opředenou knihu. Nicméně, byl to krok vedle. Ano, kniha obsahuje i pár zajímavých mouder, ale celkově se mi nelíbil styl "lepení" popisovaných osudů dohromady. To, jak to celé dopadlo s cikánkou a jejím proroctvím mi přijde přímo až nemožné a to, že si chce Jonathan odpočinout a odjede k tetičce, která má dům v podstatě na pláži, je plná mouder a radostně mu půjčuje svůj kabriolet, na to už jsem asi taky stará. Navíc v moment, kdy se Jonathan tak kouzelně proměnil a začal si v restauraci objednávat jídlo s dotazem, zda ho mají v bio variantě, jsem se za něj skoro styděla (ne, že by mi vadilo bio, ba naopak, ale to, jak to celé hloupě, pozérsky vyznělo - zvlášť od chlapa, tím pro mě autor už finálně odepsal hlavního hrdinu). Jediný příběh, který se mi vlastně líbil, byl o pekaři Garym, kterému Jonathan změnil život - povídání o kvásku, který bez lásky nevzejde a to, jak ho potom mohl začít používat - to bylo fajn..... celý text


Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 2005, J. R. R. Tolkien
5 z 5

Nádherné, přenádherné! Ani nejde srovnat s filmem, tohle je perfektní pohádka pro dospělé. Napsáno velmi jednoduchým slohem, přesto je to obsahem neuvěřitelně barvité. Tolkien byl opravdovým průkopníkem fantasy a má můj respekt, protože po tolik generací nás to pořád baví číst a to i přesto, že je na trhu nepřeberné množství nových knih v tomto žánru. Strašně se mi líbilo vše kolem Medděda, popisy místa kde žil i jak se k němu trpaslíci dostali - trošku jiný příběh, než jsem znala a podle mě lepší a vtipnější. A Bilbo a Gandalf? S nimi by si člověk hned poseděl pokuřujíc z fajfky a vyfukujíc kouřové kroužky, anebo.. zažil nějaké dobrodružství..... celý text


Hotýlek

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová
4 z 5

Pro mě o ždibet slabší než Hana, přesto čtivé. Paní Mornštajnová bravurně zvládá chrakteristiky postav - každý je jiný, svým způsobem svůj a jak už to v životě bývá, dohromady se tato různorodost vždycky zajímavě prolíná, na čemž staví své příběhy. Opravdu pěkně vás se všemi seznámí, z jejího vyprávění mám vždy ucelenou představu o lidech a nikdy se v nich neztrácím - to je velké plus. Oddechové čtení, které krásně plyne..... celý text