NemcovaKN
přečtené 134
Osvětimská knihovnice
2013,
Antonio G. Iturbe
Je těžké popsat, jakou sílu mají tyto řádky a slova. Opět kniha, která popisuje něco, co si člověk nedokáže pořádně představit. A přesto jsem byla vtahována do prostředí bloku 31 a života mladinké Dity. Musím souhlasit s autorem knihy: "Dosud jsem na hrdiny nevěřil, ale teď vím, že existují." V tomto případě se nejedná jen o samotnou hlavní hrdinku, ale i další postavy, kterým se autor v knize věnoval.... celý text
Bílé břízy na podzim
1995,
Arnošt Lustig
Myslím, že jsem autora asi úplně nepochopila a tento styl psaní není můj šálek. Pro mě byl děj o ničem a příběh neměl hloubku. Naštěstí kniha má jen pár stránek, protože jinak bych se nedonutila ji dočíst do konce. A to už je, co říct!... celý text
Hadrový panák
2017,
Daniel Cole
Tuto knihu bych zařadila k průměrným. Díky začátku jsem vždy byla natěšená, co bude dál, ale postupem příběhu děj až tak zajímavý nebyl. Myšlenka nebyla špatná, ale konec mě poměrně zklamal. Kniha jako taková se četla dobře a rychle. Autor se nezabýval zbytečným vysvětlováním nebo popisem.... celý text
Dívka se sněhem ve vlasech
2014,
Ninni Schulman
I když mám svého oblíbeného autora detektivek, tak tato autorka mě mile překvapila. Děj byl napínavý bez překombinovaného závěru. U knížky jsem se nenudila a příběh se dobře četl až do konce.... celý text
Mlha
2007,
Stephen King
I když asi nejsem úplně milovník povídek, tak některé nebyly špatné. Napínavá byla ústřední povídka Mlha, která se rychle četla, ale konec mě trochu zklamal. Prám - děj nebyl nijak složitý, ale když se člověku tato povídka vybaví, když zrovna jde do vody, tak můžu říct, že je to úspěch autora. :-) Muž, který nepodával pravici - tato povídka byla zajímavá a po přečtení jsem přemýšlela, zda je možné, že se s takovým člověkem někdy někdo třeba i setkal. Balada o pružné kulce - tato povídka se mi líbila nejvíce. Když někdo vypraví příběh a já hltám slova, abych zjistila, jak to bude pokračovat. Větší část povídek se četla dobře a děj mě zaujal, ale povídky jsou přeci "jen" povídky a já mám ráda dlouhé (ale ne zdlouhavé) a napínavé příběhy.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Knihy napsané ze života a podle skutečných událostí jsou pro mě v podstatě nejlepší. Takové knihy mám přečtené "jedním dechem" a My děti ze stanice ZOO nebyla výjimkou. V tomto příběhu jde celkem zřetelně poznat, nejen jak velký vliv má prostředí, ve kterém žijeme, ale také výchova. Ovšem není dobré zapomínat také na samotného jedince a jeho priority a vůli. Vždy je snadné dát se tou jednodušší cestou.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Když jsem knihu přečetla poprvé, tak jsem dala 5*, ale teď vůbec nechápu proč a měním to na 3*. Série Harryho Pottera je prostě kultovní a je těžké na to nějakým způsobem navázat. Je fajn zjistit, co bylo potom. Co se stalo s hlavními hrdiny? A jak se daří jejich dětem? Možná bylo zamýšleno, aby kniha působila jinak než série Harryho, ale tím pádem bych ji určitě také jinak pojmenovala. A to i z toho důvodu, že Harryho nevnímám jako hlavní postavu. Díky tomu, že se jedná o scénář, tak vyprávění není zdlouhavé a vše se řeší hned. Ale asi je to i na škodu, protože život dospělého Harryho Pottera má velký dějový potenciál a ten bohužel využitý nebyl.... celý text
