netty.vanity přečtené 219
Prokletý dům
2011,
Rachel Caine (p)
Nic tak infantilního už jsem dlouho nečetla. Kdo si myslí, že Stmívání je zlo, tak nečetl Prokletý dům..Tady je hlavní ""hrdinka""Claire tak upištěná,ubulená a hloupá, až jsem při jejích slovních obratech téměř sama přicházela o mozkové buňky.Naproti ní i ta Bella působí najednou jako skvělá holka. Autorka si nijak nelámala hlavu s formou psaní a především s logikou, kterou tenhle příběh naprosto postrádá.Celé je to tak pitomé,až je mi do pláče z toho,jak hrozné knihy dnes vydávají a z toho,že je ještě do konce někdo dokáže ocenit nějakou tou hvězdičkou.Ale abych nebyla tak nespravedlivá;kdyby mi bylo deset,tak by se mi to možná taky líbilo.. takhle nad tím však jen zhnuseně kroutím hlavou a dávám jasný odpad.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2011,
Stieg Larsson
Ona ta slavná kniha není zase tak slavná.. Po shlédnutí adaptace z roku 2011 jsem byla natěšená na předlohu, podle které celé to úžasné dílo vzniklo-a nevím,jestli to bude tím,že už jsem věděla,co se stane dopředu-ale neskutečně mě to nudilo. Ve zdejších komentářích se píše,že je prvních sto stran nudných a o ničem. Já bych takovou shledala celou knihu-přestože jsem nevydržela do konce.Dokonce i momenty,které mi ve filmu připadaly naprosto dech beroucí jsou zde popsány tak nesmírně nudně,že jsem u čtení usínala.Neustále posedávání u kávy,rozebírání historie rodiny..Hodně stránek k přečtení,ani podrobné rozepisování mi nevadí,ale číst na dvou stránkách o tom,jaká je zima a jak si Mikael kupuje spodky..?Ne,děkuji. Lisbeth je úžasný násilnický asociál a konečně originální "hrdinka"s tetováním,piercingy a čírem,bylo na čase po všech těch křehkých profláklých barbínkách.To je právě to,co mě k celému příběhu nejvíce táhlo.Ale rozhodně bylo lepší se na ni koukat,než si o ní číst..mrzí mě,že se to u mě neujalo,ale nerada se nutím k něčemu,co mě vyloženě otravuje.Příště se takovým chybám pokusím vyhnout a nejdříve si přečtu knížku..... celý text
Trápení
2011,
Richelle Mead
Rozhodně to není špatné, ale po Vampýrské akademii jsem zkrátka čekala něco krapet kvalitnějšího. Sukuba má bezpochyby zajímavou hlavní postavu (mýtické stvoření,které se živí lidskou energií při sexu a dokáže měnit podoby) a celkově je to dobrá idea, ale připadalo mi, jakoby Richelle psala knihu narychlo, aby z toho už konečně mohla něco vyždímat.Detaily a podrobnostmi to zrovna nepřekypovalo,což je zrovna u Sukuby zásadní chyba;nebránila bych se širšímu objasnění hierarchie a vztahy mezi všemi těmi démony, Georgie neustále mluvila o tom, že by spolu Anděl a Démon neměli být tak za dobře,ale blíže nerozvinula,proč si jsou Carter s Jeromem tak blízcí..Takže to leckdy nedávalo úplně smysl.Stejně tak jako to,proč "výše postaveným"záleželo tolik na tom, aby níže postavená (tedy Georgie) sála z lidí energii častěji.Celkově se bohužel autorka zabývala více tím,s kým se chce Georgie zrovna vyspat,takže hlavní hrdinka nakonec působila dost lacině a věci kolem ní nevysvětleně.Skoro mám dojem,jako bych nečetla první díl série,ale nějaké pokračování....Zkrátka se nemůžu zbavit neodbytného dojmu,že mi něco uniklo.Osekat ty milostné věci, zabývat se více těmi mýtickými a bylo by to dobré.Nakonec to působí jako nedospělý (ano,je to trochu paradox,ale skutečně je to méně vyspělé než VA)mix seriálu Supernatural a knihy The Last Vampire,kde alespoň hrdinka byla drsnější a chytřejší,po všech těch staletí.. Tady mi navíc přijde,že se věk na Georgině nijak nepodepsal a opravdu si nedovedu představit,jak by mohla ovlivnit latinský dialekt:)))... celý text
Spánembohem: Příběh Kurta Cobaina v obrazech
2003,
Barnaby Legg
Nepovažuji se za bůhvíjakého fanouška Kurta/Nirvany, a díky svojí kamarádce nejsem ani neinformovaný trotl, takže necítím povinnost knihu nadhodnotit jen kvůli Kurtovi nebo tomu,že bych se dozvěděla něco nového.. Je mi jasné, že v knížce nemůže být celý jeho život od A do Z, ale to co nám ukázali Legg a McCarthy je opravdu jen slabý odvar.Na jedné stránce Kurtovi chybí Tiby a na druhé už se pomalu žení s Courtney.Je to strašně nejasné a nepřehledné a být někým,kdo o Kurtovi neví ani ň, tak dost tápu a říkám si "proč vlastně fetoval,proč se zabil?"Ani zdaleka to nevystihlo Kurta takového, jakým byl. Spíš se jedná o zoufalý pokus z jeho příběhu ještě něco vytěžit,alespoň tak mi to bohužel připadá.Každopádně jsem se alespoň dozvěděla nějaké zajímavé myšlenky a ty ilustrace taky nebyly tak úplně k zahození..... celý text
Depresivní porucha a jak ji překonat
2009,
Ján Praško
Přiznám se, že knížka mi nic nového nepřinesla a nejspíš jsem se nedozvěděla nic nového. Někomu možná dokáže pomoci pochopit, co se v něm děje, někoho rozhoupat k tomu, aby se sebou něco dělal. Ale mně to přišlo jako shrnutí věcí, které už o depresivní poruše víme.Žádný originální přístup, hlavně "doktor vám nasadí antidepresiva".Nejsem moc příznivcem prášků a obzvlášť ne antidepresiv,kterými se dnes řeší snad všechny problémy a lékaři je předepisují i lidem,co je ve skutečnosti nepotřebují.Na druhou stranu od žádné příručky člověk nemůže čekat asi nic světoborného,nebo nového.Ale líbil se mi návrh na rozvrhnutí dne a zapisování si záznamů (i když není těžké na něco takového přijít sám).... celý text
Sociální fobie a její léčba: Příručka pro lidi se sociální fobií
2008,
Ján Praško
Jak samotná příručka tvrdí, nejedná se o žádnou náhradu léčby, konec konců kdo čeká, že se mu po přečtení knížky změní život, tak si od toho slibuje nemožné. Tahle příručka se snaží jen pojmenovat problémy "postižených"touto úzkostnou poruchou a zároveň navrhnout různé formy léčby.Zde vylíčené situace,emoce,myšlenky,fyzické i duševní stavy jsou kupříkldu pro mě tak typické a pravdivé, až z toho člověka skoro zamrazí, obzvlášť pokud si dosud nechtěl přiznat, že sociální fobií trpí. Zapisování si stresových situací je zajímavé a sama jsem se k tomu uchýlila. Autori výborně popsali tento bludný kruh, celkově je to poutavé a dost výstižné. Pokud trpíte sociální fóbií, jen Vás zajímá anebo víte o někom, kdo ji má, určitě doporučuji si příručku přečíst..... celý text
Oškliví
2010,
Scott Westerfeld
Nedovolím si hodnotit, protože jsem nepřečetla víc jak padesát stránek. Ale i to stačilo k tomu, aby mě to vůbec nezaujalo. Začátek knihy by čtenáře měl pohltit, vtáhnout do příběhu a navnadit na příběh, tady se to neděje. Rozesmály mě naprosto strašné názvy měst-"New Pretty Town"a "Uglyville"-autor má zřejmě "velkou"představivost.Myšlenku to má zajímavou,tedy tu,že v dnešním světě každý každého soudí podle vzhledu,na druhou stranu je to určitě lepší,než abychom byli všichni stejní.No,stručně a jasně to má děsně nevyužitý potenciál..... celý text
Bludný kruh
2008,
Linda S. Howington
Neudělejte tu chybu jako já a nenechte se zmást vcelku dobrým hodnocením! Kniha pro třináctileté uvzdychané puberťačky,které ještě nezažily žádný vztah.O co v celém tom předvídatelném příběhu jde? Tupá a protivná barbína pořád odmítá policistu "Já s tebou nechci mít sex!"-Policajt jí začne líbat krk,vyspí se spolu. "Ale příště to už neudělám,prostě spolu nebudeme spát!"Policajt jí začne líbat krk,vyspí se spolu."Ale příště to už neudělám,prostě spolu nebudeme spát!";a takhle neustále dokola.Přiznávám,že kdyby mi bylo dvanáct,tak bych se u toho možná chichotala a líbilo se mi to,ale teď jsem se u toho tak maximálně plácala do čela a kdyby to šlo, tu hlavní slečnu nakopu.Takových "románků"s rádoby detektivní zápletkou je mnoho a tahle je bohužel ještě o stupeň horší, než ty ostatní..... celý text
Zakletý v čase
2009,
Audrey Niffenegger
"Jaké to je? Přesně takové, jako když se vám zdá o zkoušce, na kterou jste se neučili, navíc na ni přicházíte úplně nazí a nechali jste doma všechny doklady." Konečně kniha, které můžu dát s čistým svědomím plný počet. Strašlivě dojemný a silný příběh o cestovateli v čase, který díky svým záhadným cestám do minulosti pozná svou budoucí ženu. Nejvíce mě bavila první půlka, kdy šlo převážně o seznamování Clare s Henrym, jakmile se začali snažit o dítě, už to trochu ztrácelo na čtivosti a navíc to bohužel směřovalo k tomu nevyhnutelnému konci. Zatímco ta druhá půlka je tedy vážně smutná, u první se ještě člověk pobaví, jak je úsměvná. Ale i tak je kniha jako celek naprosto výborná, nic takového jsem snad ještě nečetla. Předem jsem bohužel věděla, do čeho jdu, protože jsem jako první viděla film. Kdyby tomu tak nebylo, nejspíš bych z knihy byla ještě nadšenější. Takhle si neodpustím srovnání;v knize nebyl Henryho konec dostatečně vykreslený tak jako ve filmu, takže to sice zabránilo slzám, ale i silnějším pocitům z konce. Těžko říct, jestli je to dobře. Když pomyslím na zápory, tak mě napadá snad jedině čtyřicetiletý Henry líbající Clare v pubertě, zdálo se mi to trochu nemístné:-)Jinak celkově velice promyšlený děj, nekýčovitost příběhu (u cestování v čase je to ošemetné) a výborný čtenářský zážitek, který jen tak nic nepřekoná.... celý text
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Mě na takové knihy zkrátka neužije.. Románky plné zbytečných a nezajímavých rozhovorů a pětistránkových popisů vřesu.. Nejspíš jsem udělala chybu, když jsem nejdříve shlédla film;ten mi přišel daleko lepší a bavil mě mnohem víc. Příběh Jany je sice dojemný, ale skoro totožný s jinými dobovými romány. Svoje kvality a kouzlo to určitě má, ale není to nic pro mě. Nadšená jsem u té knihy byla až když jsem ji po tolika dnech dočetla. A to je nutno dodat, že jsem romantička a mám onu citlivou duši.. toto se mnou však nijak výrazně nehnulo. Stručně a jasně zdlouhavé, nudné, otravné a ke konci dost natahované..... celý text
Ještě než umřu
2010,
Jenny Downham
Zkusím to shrnout tak, abych nevypadala jako necita. Do knížky jsem šla s tím, že to bude o nějaké dívce vyrovnané se svým krutým osudem, ale dočkala jsem se víceméně dívčího románku, jen s tím rozdílem, že hlavní hrdinka měla leukémii. I přes to jsem ji nemohla litovat, protože se mi svým chováním šíleně protivila. Když trpíte smrtelnou nemocí, je jasné, že se asi nebudete chovat nijak úkázkově, ale sakra, já bych se alespoň snažila to rodičům neztěžovat a nezlehčovat problémy ostatních! Člověk by čekal,že když tak dlouho čelíte rozsudku smrti, začnete se sebou něco dělat a uvědomíte si spoustu věcí, ale Tessa byla zpropadený sobecký puberťák. Později jsem ji začínala litovat, když se jí přitížilo, navíc jsem si připomněla nemoc, na kterou zemřela moje babička, takže to pro mě bylo celkem osobní. Ale nechytlo mě to vůbec za srdce tak, jak jsem čekala. Nesednu si z té knížky zkrátka na zadek proto,že hlavní hrdinka umírá,to po mě nechtějte.. Na druhou stranu v kůži umírajícího jsem nebyla, těžko říct, co se takovému člověku honí hlavou. Přesto je to tak maximálně na tři hvězdičky.... celý text
Přijdu tě zabít
1999,
Kathy Reichs
Detektivní zápletka je brilantně napsaná (mrazilo mě z toho) i když předvídatelná. Jinak je na knize znát, že ji píše soudní antropoložka, někdy je to k dobru (autentičnost, uvěřitelnost), ale na druhou stranu autorka všechno popisuje a číst na pěti stránkách o zubech pily nebo rukavici jsem rozhodně nemusela. Bez některých zbytečných detailů (hlavně co se popisu okolí týče) by se to určitě obešlo a knížka by tak byla čtivější. Takhle jsem se prve musela ke knize hodně tlačit. Každopádně seriálová Temperance mi přirostla k srdci mnohem, mnohem víc, ale tahle má pěkný sarkastický humor, je lidštější, má kocoura, dceru, je bývalá alkoholička závislá na dietní coca cole.. Moc jsem nevěřila tomu, jak byla v celé knížce vlkem samotářem, který na všechno přišel, zatímco policejní tým kolem se jevil jako naprosto neschopný,ale chápu,že ji Kathy chtěla dostat do situace,kdy bude čelit vrahovi tváří v tvář sama. Zajímavá kriminálka na jedno přečtení, ale dost váhám, jestli se vrhnout i na další díl..... celý text
Portrét – Naučte se fotografovat kreativně
2006,
Bryan L. Peterson
Napsáno je to čtivě a hezky, ale samotný styl autora mě nijak neupoutal a nic moc nového jsem se zřejmě kromě pár maličkostí nepřiučila.
Pekelný spasitel
2010,
Hana Kavurová
"Emo je jen ubohá fraška, umělá parodie poslední doby. Přivlastnili si barevný hadry a conversky a řežou se, aby svý jizvy mohli ukazovat na netu! Kreténi!" Stačí si přečíst tenhle odpovídající odstavec a hned je jasno,o jak infantilní záležitost se jedná. Hovorová čeština, jednoduchá forma psaní-no,dobře,přes to by se asi dalo přenést,ale ty hlouposti,které chrlila hlavní ""hrdinka""oplývající klišé "Nikdo mi nerozumí"-to se nedá!..Dneska vážně může psát každý,škoda.Navíc autorka zrovna nemusela hanit něco o čem nemá ani páru ..No nic,alespoň jsem si připomněla,proč nečtu české autory...... celý text
Jako v pavučině
2011,
Cat Clarke
Vcelku originální záležitost,i když občas dost nudila.Konec byl předvídatelný už od půlky,Grace mi lezla šíleně na nervy..Brzo ani nebudu vědět,o čem to bylo.
Čekala jsem,že nám tu upírskou mánii Meg Cabot ochutí trochou hořkosti a nadsázky a bohužel z toho vyšla stejně strašná slátanina, jako je třeba Stmívání (no dobře,tak hrozné to asi není).Vůbec mě to nebavilo,pořád jsem přeskakovala odstavce až jsem se na to musela vykašlat.Poslední dobou pochybuju,že Meg umí psát..kam se poděly časy Mediátora?... celý text
Chci jedině tebe
2007,
Cecily von Ziegesar
Všichni napjatě vyhlíží pošťáka, aby se dozvěděli, jestli byli přijatí na vysněnou vysokou.. Není to vůbec špatné,jen mi celkově v knihách Gossip Girl chybí nějaká pořádná pointa. Víceméně mě bavilo jen to, co se dělo Blair, Serena mě klasicky štvala tou svou jednoduchostí a tupostí, Nate bezohledností..Ale to už se asi jen tak nezmění. Jen by všichni mohli omezit to slintání nad Serenou, a byla bych pak spokojenější. Ale pobavila jsem se, jako vždycky:-)... celý text
Procitnutí
2011,
Lisa McMann
Vymyšleno je to sice moc hezky, celá ta záležitost s nahlížením do snů ostatních je zajímavá a originální, ale to zpracování.. Spíš než knížka mi to připadalo jako stručný výtah. Janie a Caleb spolu nemluvili. Janie a Carrie se kamarádily, ale Carrie se kamarádila i s Melissou.Melissa Janie nemá ráda. Nemůžu si pomoct, ale zkrátka to budí dojem,že to autorka napsala pro osmileté děti,což je strašná škoda a ohromně nevyužitý potenciál.Pár věcí mi tam navíc nedávaly smysl a taky nebyla moc šance prokouknout charaktery postav,všichni byli takoví "nijací".Zklamání..... celý text
Čarodějnice z Hex Hall
2011,
Rachel Hawkins
Smutný exemplář toho, že dnes může vydat knihu opravdu každý-je to psáno tak jednoduchou formou, jakoby to psalo desetileté dítě. Tak mě napadá, že já možná v těch deseti letech bych to zvládla líp. Autorka se nijak nezatěžovala podrobnostmi a když už, vyšel z toho fakt chabý pokus něco popsat.Hlavní hrdinka byla tak ubulená a tupá,že jsem se u čtení musela mlátit do čela,jediným kladem je asi ten příběh, i když kdybych i ten musela rozebrat,narazila bych na spoustu mezer. Pravděpodobně stejné zlo jako Stmívání, i když autorka Stmívání alespoň umí jakž takž psát..Milovniceknih: To,že mám jiný názor než ty neznamená, že se mýlím. To si trochu srovnej;) Ale kdyby mi bylo tak málo jako Tobě, tak se mi to možná taky líbí..... celý text