nevermore3
přečtené 561
Černé světlo
1940,
Václav Řezáč (p)
Za mě opravdu působivé dílo. Mám rád negativní až cynické hlavní hrdiny. Stejně tak popisů prostředí takového tónu se mi v knize dostalo bezpočet. Ač si o Řezáčovi jinak myslím své, tento román se mi zkrátka líbil velmi. Zejména pasáž, kdy hlavní pletichář nalíčí past na pobožnou tetu a účetního nebo část s vylíčením koncertu - geniálně napsané. "Jak bude mladý virtuos přijat tím netykavčitým pražským obecenstvem, jemuž pro jistotu spílá už raději předem.... Několik lidí tu a tam zatleská. Není v tom nepřátelství nebo lhostejnost, jen trochu upjatosti kolektiva, které chce proklamovat svou vzácnost a oznámit napřed, že na ně si jen tak někdo s něčím nepřijde!" :)... celý text
Zpěvy páteční
1974,
Jan Neruda
Pro mě k dnešnímu dni zatím asi nejslabší Nerudova sbírka. Až moc národu, až moc národu.
Balady a romance
2009,
Jan Neruda
Svěží sbírka. Vtipná je zejména báseň o Češích, jak je Karel IV. hodnotí. "Však jaká země - taký lid! Vás kdyby učit chtěli všichni svatí, zda všimnou si jich Češi paličatí - buď svatý rád, když není bit!" :)... celý text
Tajná stezka
1991,
Paul Brunton
Nedá se říct, že forma by 100% vyhovovala všem, někde jsou obtížnější, jinde zase opakující se pasáže, nicméně nikomu se nic nestane, když si tuto knihu přečte. i kdyby byl bytostný pragmatik, tak alespoň pro zajímavost.... celý text
