Nickky
přečtené 246
Bouře mečů
2011,
George R. R. Martin
Pomalý, až podezřele klidný, začátek jako by byl předzvěstí něčeho velkého. A také že ano. Ty neočekávané, překvapivé a šokující události, při kterých jsem se bála otočit stránku, přišly někdy v druhé polovině knihy. Ožívají staré křivdy a ze svatebních hostin se stávají nebezpečnější místa než bojiště. V tomto nejistém období se každý snaží získat spojence na svou stranu. Až teď se ukazuje, kam až jsou lidé ochotni zajít, aby si udrželi moc. ( Můžeme si povšimnout kontrastu, jak si člověk moc představuje - Daenerys a její představa o vládnutí Západozemí - a jaký je naproti tomu rozdíl, když ji má - Královo přístaviště, kde se každý snaží být hráčem a ovládat co nejvíce figurek na herním poli.) Teprve teď vychází na povrch hořká skutečnost, kterou si nikdo nechce přiznat. A to, že ke konci ničí válka úplně všechny. George R. R. Martin neomezuje svoje vypravování jen na rozsáhlé popisy, ale zároveň nám umožňuje prožít životy postav. Bravurně zachycuje jejich nálady a psychické rozpoložení. Tentokrát nás nechal nahlédnout do nitra dvou postav, na které jsme měli z minulých dílů vytvořený určitý názor. Člověka ale není možné soudit, dokud ho dostatečně nepoznáme. Jak jsem s Jaimem a Samem měla možnost trávit více času a pomalu přicházet na to, jací skutečně jsou, přistihla jsem se, že svůj dosavadní názor musím poupravit. Jako nejsilnější postavu v tomto díle považuji Catelyn. Právě proto, jak se dokázala postavit za své děti, když to nejvíce potřebovaly. A také proto, že přese všechno, čím si musela projít, neztratila svoji víru. Pár slov k postavám: Prolínání mezi jednotlivými úhly pohledu bylo propracované v mnoha směrech. Arya se na svých cestách míjela s Jaimem, tam padlo slovo o Branovi, tu zase o Sanse. Spousta vypjatých situací nutí postavy jednat svým srdcem, porušovat sliby a uzavírat nová spojenectví. Jaké mohou být následky ( a že skutky jsou pravdivější než slova), jsme se mnohokrát mohli sami přesvědčit. " Hudebníci si chviličku vydechli a začali hrát jinou píseň, velmi odlišného druhu. Nikdo sice nezpíval její slova, ale Catelyn v ní ihned poznala Deště Kastameru. Edwyn pospíchal ke dveřím. Ona pospíchala ještě rychleji za ním, poháněna hudbou. Šest rychlých kroků a dostihla ho. Popadla Edwyna za paži, aby ho otočila, když tu ji náhle celou polil chlad, protože ucítila pod hedvábným rukávem jeho oděvu železné kroužky. " Už i z tohoto úryvku jde vycítit závažnost konkrétní situace. Charaktery navíc nejsou černobílé. Často tak vůbec nelze určit, co kdo udělá. Můžeme jen odhadovat, vytvářet si domněnky a používat naši fantazii. A to si myslím, je pro nás čtenáře nejdůležitější.... celý text
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Sto lidí, sto chutí. O této knize toho bylo již spoustu řečeno. Většina si ji chválí, považuje ji za jednu z nejlepších ve svém žánru. Najdou se ovšem i tací, které zase až tolik neohromila. Po přečtení patřím do té první (početnější) skupiny. Musím se přiznat, že doteď jsem v žánru fantasy přečetla "jen" Odkaz dračích jezdců. Tato série stála na jakémsi pomyslném žebříčku tohoto žánru. Všude jsem ji vyzvihovala. A to i přesto, že mě některé části nebavily - např. autorovy rozsáhlé popisy. prostě jsem si myslela, že to k tomuto žánru patří. Nemohla jsem se více mýlit. Až po přečtení Hry o trůny jsem pochopila, že v tomto žánru nějaké delší popisy sice být musejí, ale když jsou napsány poutavě, tak to vážně stojí zato. Snad stačí když řeknu: Přečtěte si to. Ať už jste fandy tohoto žánru či nikoliv. ( Odložit knížku můžete vždycky. Ale nezkusit ji - to by byla podle mě chyba). Knize dávám pět hvězdiček. Protože je to něco většího než fantasy. Ukazuje nám, že svět není černobílý a také to, že bychom měli být stateční. Odvahou totiž není projevit se za každou cenu a být co nejvíc slyšet. Pravou odvahou je mít strach a dokázat se mu postavit.... celý text
Zlatá lilie
2012,
Richelle Mead
Jestli jsem snad někdy dřív řekla, že je mi Sydney nesympatická a na Pokrevní pouta se moc netěším, tak to beru zpátky. Myslela jsem si, že nikdo nemůže konkurovat drzé a energické Rose. Sydney je sice jiná než Rose, ale rozhodně mi nepřipadá nudná. Má řadu vlastnosti, které u Rose postrádám. Nemůžu říci, kterou z nich mám raději - obě jsou v něčem jedinečné. Samozřejmě nesmím zapomenout na Adriana. Postupem času si mě stále víc získává. Jeho humor je naprosto jedinečný ( např. když označil Dimitriho jako " agenta nudného boršče" :D). Ke konci mě ještě více utvrdil v tom, že on je pro Sydney tím pravým. Musím uznat, že Richelle Mead je vážně skvělou spisovatelkou a tuhle knížku si nejde neoblíbit. Ať se jedná o jakoukoliv scénu - romatickou, akční či docela všední - tak ji autorka dokáže udělat zajímavou. Těším se na další díl a tomuto dávám bez váhání 5 hězdiček.... celý text
Andělé smrti
2004,
Meg Cabot
Meg Cabotová válí! :D Ale ne - teď vážně: Tato série je opravdu báječná. Skvělá hlavní hrdinka, která nemá nouzi o skvělé hlášky a já se nemohu dočkat toho, až si přečtu další díly.... celý text
