Ninie
přečtené 546
Smrt je mým řemeslem
2005,
Robert Merle
Kniha, ze které přechází mráz po zádech a člověk se musí podivovat nad chladností, s jakou hlavní postava zabijí lidi.
Můj devátý dotek
2013,
Mirka Šimková
Přečetla jsem to do konce, ale kniha mě nijak moc nebavila. Ze začátku jsem cítila bolest s autorkou a chápala jsem, že si potřebuje popovídat, ale zkrouhla bych to o některé části, při kterých jsem si říkala - a teď to odložím, ale pak se objevilo něco, co mě přinutilo to dočíst. Je zde vykresleno, že každý člověk se ze ztráty milovaného člověka vzpamatuje - nebo to není tak úplně to slovo - spíš se s ní smíří a i když mu chybí, dokáže žít dál i po těžkých začátcích. A Dino ještě něco - velice obduvuju starost o postiženou dcerku. Vím, že lidi nemají rádi, když se jich v tomhle lituje, ale jste velice silný člověk :)... celý text
Povídky malostranské
2008,
Jan Neruda
Jak se mi do toho moc nechtělo, tak moc mě to překvapilo. Napsáno čtivě a člověka to zaujme...I přes stáří knihy jsou to témata zcela aktuální, lidi by se z toho měli poučit!... celý text
Nenadchne, neurazí. Kniha pro volné odpoledne nebo pro čekání na vlak. Jediné, co se mi líbilo, byl nový pohled na Draculu.
Soumrak bohů - Severské mýty a báje
2009,
Helena Kadečková
Miluju mytologii, ať je jakákoli a tahle kniha mě velice zaujala, protože mi představila svět severských bájí, který jsem znala spíše jen z filmu Thor. Zde jsem pochopila souvislosti a přiznám se, knihu jsem hltala :)... celý text
Drašar
1963,
Teréza Nováková
Místy mě kniha nudila (hlavně v době studií Justina), ale příběh sám o sobě je dobrý.
Tatínek není k zahození
2004,
Arnošt Goldflam
Atypické pohádky pro unavené maminky - tatínek tímhle zaručeně pobaví děti a dámy si odpočinou!
Frantina
1988,
Karolina Světlá (p)
Narozdíl od Kříže u potoka, kterým jsem se musela prolouskat, aby mi trochu ulpěl v hlavě, takhle kniha mš hned vhodila do děje. Je to velice čtivé, každý by chtěl poznat příběh ptáčníkovy dcery. Moc se mi to líbilo, ale tuhle knihu spíše náročnějším čtenářům, kterí mají rádi staré knihy.... celý text
Pěna dní
2005,
Boris Vian
Román plný bezstarostnosti a nadpřirozena. Velice mě to uchvátilo a měla jsem touho to nejrychleji přečít, jen abych se dozvěděla, jak to vlastně s Chloe dopadne. Je mi velice líto, že to zkončilo tak nešťastně, ale myslím, že tím "napřirozenem" (zmenšuje se pokoj, dřevo není tak lesklé, světlo není už tak zářivé) opravdu vnesl do příběhu to, jak si člověk připadá, když mu umírá někdo milý. Také mi příjde úžasné jak popsal posedlost Collikova přítele tím spisovatelem, což v dnešním světě se rovná bulvárním reportérům, kteří se honí pořád a neustále za nějakou senzací. Zkrátka a dobře, tento román velice zapůsobil a doporučila bych ho! :)... celý text
