Nočnípták přečtené 883

Pokladnice moudrých rčení 1988, Sakja-pandita (p)

Než novou zem prozkoumáš, než řádně ji tvůj zrak spatří, neopouštěj tu, ve kterés byl posavad. Na jedné noze ještě ani nestát jaksepatří a druhou zvedat už -- to přivolává pád. Toto je kniha, která se nedá číst od začátku do konce na jeden zátah /aspoň já to nedokážu /. Unavilo by vás to, spoustu moudrých rčení by jste pročetli a nevnímali. Nejlepší je namátkou otevřít, pár jich přečíst, zalistovat, zase číst. A příště zase na jiných stránkách. Udiví vás, co všechno se dozvíte.... celý text

Říkali mi Leni 1967, Zdeňka Bezděková

Asi před rokem jsem na Leni psala pochvalný komentář. Na mé chvále se nic nezměnilo, nebudu se opakovat. Jenom musím napsat, že si opravdu o knize s vnučkou pěkně povídáme. Také se jí líbila. Ostatní píšu do diskuze.... celý text

Chodský písně 1939, Antonín Klášterský

Sen Viděl jsem tě v noci dnes, hubjičko má rozmilá: ve snach se mnou dovíkam nad zemí si letíla. Já se držíl ruky tvý ha tak sem se v mráky nes, myslil sem si: anděl sám vodvádí mi do nebes. Hale hdyž sem zbudil se, to sem tě bul, dívče, rád, dyjť my teký na zemi můžem ráj si hudělat! Lidová slovesnost, krása veršů / nápěv neznám / a krása ilustrací. Pro mne zážitek.... celý text

Hlad lásky 1976, František Nechvátal

Jsi broskev něhou ojíněná, jsi plod, jenž radost jenom sálá. Šťáv letních šumí v tobě pěna, pod jakým sluncem, kde jsi zrála? Několik veršů mne zaujalo, ale celkem nic moc. Nějak jsou mně tyto verše vzdálené, nevím proč. Možná jenom nemám tu správnou náladu. Asi to budu muset za čas zkusit znovu. Vždyť Medová studánka se mně líbí od dětství dodnes.... celý text

Pohádkář 2009, Miloš Horanský

Tyhle říkanky mne moc nezaujaly, uvidím co na ně budou říkat děti. Já si při čtení stále vzpomínala na jiné, mně milejší. Ale ilustrace, ty se mně líbily moc. Tak ty 3* jsou pro ilustrátora Jaromíra Gála.... celý text

Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel 1961, Radovan Krátký

Hledala jsem vnučce něco ke čtení. Ze zadní řady v knihovně se na mne usmáli Bubáci. A tak sedím a čtu. Všechna práce stojí. A já jsem zase malou holkou, která se pod peřinou tak ráda bojí těch strašidel. Je to moc milé vzpomínání. Že je poplatná své době? Už jste viděli nějakou knihu ze šedesátých let minulého století, která by nebyla? Nebo která by uznávala náboženství? A myslíte, že to nějaké dítě zajímá. Mne v dětství teda ne. Já si četbu Bubáků užívala s radostí. I dnes se moc bavím. Ještě nemám dočteno, ale zítra už mít budu.... celý text

Malý labyrint výtvarného umění 1968, Arsén Pohribný

Moc zajímavá kniha. Je to takový průvodce výtvarným uměním. Zábavnou formou přibližuje nejen dětem užité umění, malířství, sochařství a stavitelství. Po moc pěkných úvodních kapitolách přichází abecedně rozdělené informace. Např. pod F najdeme nejen malíře Fillu Emila, ale třeba i fajáns, fasáda, figurální malba, fotografie. Pod K Kokoschka Oskar, Kandinskij Vasilij, kamenina, knižní umění, klenby. Vše doprovázeno černobílými i barevnými ilustracemi a nákresy. Některé černobílé jsou dost tmavé, špatně rozeznatelné. Určitě to však čtenáře neodradí, spíš povzbudí k hledání těchto uměleckých děl v jiných knihách, nebo přímo v muzeích.... celý text

Irča vede jedenáctku 1936, Jaromíra Hüttlová

Irča je takový "kluk v sukních". Její příhody mě tak trochu připomínají knihy o Kájovi Maříkovi. Přečteno s nadhledem a úsměvem. Kniha vyšla před válkou, ale číst se dá.... celý text

Zombíci... Zákaz krmení! 2015, Ondřej Frencl

Možná, že mají zdejší kritici pravdu. Koukají na knihu dospěláckýma očima. Ovšem knížka je psaná pro děti. A ty ji milují. Vidím to nejen v rodině, ale i v knihovně.... celý text

Hlasy a hvězdy 2016, Vilma Kadlečková

Když jsem v srpnu dočetla Vidění, honem jsem chtěla číst další díl. Nějak mě to honem nevyšlo. Tentokrát jsem knihu několikrát přeskočila čtením těch, které bylo třeba vrátit, Samotné čtení mi také trvalo nějak dlouho. Nebylo to proto, že by mě Hlasy a hvězdy bavily méně /nakonec, vždyť tu sérii čtu už podruhé/, ale já si to čtení šetřila. Knížka je skvělá zrovna tak, jako ty před ní. Jenom ten šestý díl ještě není. V komentářích jsem četla, že je příběh moc košatý a rozvleklý. Mně se to líbí. bosorka vystihla přesně to, co cítím. Nemohu se dočkat šestého dílu a až bude, tak mě bude líto, že je konec.... celý text

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

hrdý buď, žes vytrval, žes neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí Při vyprávění malé Helenky Součkové se cítím smutně i vesele, hořce i sladce. Nazíráno dospělýma očima - hořká doba, sladké dětství. To dětství je veselé při Helenčino hláškách a smutné při jejích dětských starostech. Tuhle knížku můžu číst pořád dokola. Od doby co jsem viděla divadlo, mluví na mne Helenka hlasem Báry Hrzánové. Je to zážitek.... celý text

Krása nesmírná 1989, Irina Karnauchovová (p)

Vždycky mě bylo líto, že jsem tyhle pohádky nevlastnila. Půjčovala jsem si je v knihovně stále dokola. Moc se mě líbily. Dětem jsme je samozřejmě museli koupit. No, pravda spíš asi bude, že jsme je koupili pro mne. Určitě jsem je přečetla vícekrát než děti. A pořád si je čtu. Říkám, že vnoučatům, ale když usnou, tak já si čtu dál. Mám k pohádkám prostě láskyplný vztah.... celý text

Zlomený meč 1967, Eduard Štorch

Zlomený meč - moje první kniha od Eduarda Štorcha. Četla jsem ji dokonce ještě dřív než povinné Lovce mamutů. Snad proto je pro mne tou nejkrásněji štorchovkou.

Richenza 2004, Antonín Polách

Soupeření dvou Elišek. O obou se píše v mnoha románech. Každý z autorů je vždy na straně jedné z nich. Polách má určitě moc rád Elišku Rejčku - Richenzu. Je zde vylíčena v hodně příznivém světle a Eliška Přemyslovna v nepříznivém. Myslím, že to ale není na závadu, pokud knihu čtete trochu s nadhledem. Mně se kniha líbila.Je čtivá a seznámí nás s mnoha historickými událostmi a fakty. Některá jsou známá, některá méně.... celý text

Lovci vlků 1968, James Oliver Curwood

Lovci vlků - to je návrat do doby, Kdy jsem přilítla ze školy, práskla s taškou do kouta, zavrtala se v ušáku a četla a četla. Okolní svět pro mne přestal existovat a já běžela s Wabim a Rodem vedle saní tažených psy. Z mého dobrodružného snění mne probudil až návrat rodičů z práce. Úkoly nenapsané, nádobí neumyté, králíci hladoví. To pak byly fofry. Nejhorší však bylo, že jsem neměla dočteno a musela jsem to vydržet až do večera. James Oliver Curwood a Ernest Thompson Seton. Tito dva spisovatelé mají zásluhu na mojí lásce ke zvířatům, touze po volnosti, kamarádství a knihách. Nedovedu si představit svůj život bez psa, toulek po lese, kamarádů trampů a knížek. A bez mého mužského, který tohle všechno sdílí se mnou - na tom už ale tito spisovatelé opravdu zásluhu nemají.... celý text

Svědectví Langweilova modelu Prahy 1996, Kateřina Bečková

Tak tohle je kniha, kterou nestačí jednou přečíst. Škoda, že ji už musím vrátit. Listuji v ní pořád dokola. Občas přečtu kus, který už jsem četla a pořád nemám dost. Je to krása. Bydlet v Praze, tak se chodím dívat na model snad každý měsíc. Moc ráda vám všem knihu doporučuji.... celý text

Knihy džunglí 1972, Rudyard Kipling

Jak liána pevně lpí na stromě, odtrhnout nedá se ani -- Tak chrání vlk smečku a v odměnu za to zas smečka ho chrání. Knihy džunglí - kdo by neznal Mauglího, Akélu, Balůa a ostatní. Před pár dny ji vnučka vytáhla z naší knihovny. Zdá se mi, že to pro ni bude těžká četba, ale asi ji podceňuji. Kolik asi bylo mě, když jsem ji četla poprvé? Včera jsem jen tak nahlídla, že by jsme se třeba ve čtení střídaly. A tak jsem se začetla, že už mám dočteno. Byla to krása. Nevím, jestli jsem jako dítě docenila krásu básní a písní. Teď však vím, že jejich překlad je polovičním úspěchem knihy. Ovšem ilustrace Zdeňka Buriana, ty jsem milovala už tenkrát. Číl příchod noci zvěstoval, Mang se už prohání. Spí stáda v chlévech. Pány jsme, než přijde svítání. Slyš kel a spár a dráp a zub, jako když zvoní kov. Kdo zákon džungle ctí, těm zní náš pozdrav : dobrý lov ! /Noční píseň džungle/... celý text

Byli jsme a budem aneb Česká každodennost 1914–1918 2013, Marie Michlová

Kniha je moc dobře zpracovaná. Byla jsem překvapena na co všechno se autorka v knize zaměřila. Je jasné, že nemůže rozebírat všechno do hloubky, to by nemohla mít kniha 125 stránek Myslím, že to ani nebylo jejím úmyslem. Takový průřez válečnou dobou, různé oblasti života městských i vesnických obyvatel, zdravotnictví, finance, doprava. To všechno tady je. Nikdy mne nenapadlo takhle přemýšlet o první světové válce. Kniha je čtivá, doplňuje ji mnoho fotografií. Mně se líbila.... celý text

Po stopách Divokého západu 1965, Joë Hamman (p)

Širá jako moře rozprostírá Prérie zeleně ryšavou hladinu svých travin do nedozírna. Na jasně modrém nebi se kupí oblaka, převalují se přes sebe jako zápasící obludy. Příroda, velkolepá a nepřátelská zároveň, jako by byla bez života. Nic se nepohne. Jen majestátní orel krouží po nebi a slídí po kořisti. . . . Náhle obzor ožívá. Na namodralé, nehybné čáře v dálce jako by vyrostl temný hutný stín. Pohybuje se k západu rychlostí tekoucí lávy - to táhnou bizoni, pánové země! Navnadil vás úvod knihy ke čtení? Přečtěte si ji, stojí to za to. Je to opravdu dávno, co jsem ji četla poprvé. Ve Francii vyšla v roce 1961. Joe Hamman píše o svých zkušenostech z pobytu v prérii, o lidech se kterými se setkal a tom, co mu vyprávěli pamětníci.A byla to samá známá jména.V těch letech počátku minulého století ještě žilo dost pamětníků osidlování amerického západu. Zajímavé jsou i dodatky k některým kapitolám. A v doslovu se dočtete i o prvním informátorovi české veřejnosti o Dalekém Západě. Byl jím český malíř a cestovatel Bohuslav Kroupa.... celý text

Berte len môj život 1988, Marlene Dietrich

Na konci šedesátých let se Marlen Dietrichová rozhodla napsat svojí autobiografii. V ní se věnuje svému dětství a dospívání, herecké kariéře. Též popisuje svojí činnost v době druhé světové války, kdy byla v americké armádě. Nezanedbatelná je také její role zpěvačky. V knize se objevují i některé texty písní a básní. Je doplněna o její filmografii. Určitě si některé věci upravila tak, aby její obraz byl nahlížen z té lepší stránky. Nemyslím, že by si vymýšlela, ale nenapsat některé věci je také způsob úpravy. přesto jsem si knihu přečetla s radostí, zrovna tak jako kdysi před lety. Je napsána zajímavě a její děj se odvíjí docela rychle, až mě mrzelo, že už je konec.... celý text