Nočnípták přečtené 882

Každý něco sbírá 1992, Jan Jelínek

Zajímavá kniha o tom co je to sběratelství, jak vzniklo. Co všechno se dá sbírat. Jak uspořádat sbírky. Kniha vyšla v roce 1992 a tak trochu se ztrácí mezi všemi těmi novodobými výpravnými publikacemi o všem možném. Přesto si myslím, že má pro začínající sběratele hodnotu.... celý text

Velká kniha o pravěku 1983, Zdeněk V. Špinar

Neznám nikoho, kdo by při vyslovení jména Zdeňka Buriana nevěděl o koho jde. A samozřejmě každému naskočí souvislost Burian - pravěk a Burian - dobrodružství. Když kniha v roce 1983 vyšla, stály na ni pochopitelně fronty / jako vždycky v knižní čtvrtky/. Nejhorší v té frontě byl strach, že se na vás nedostane. Byla jsem čtvrtá a měli jich šest nebo sedm. Ještě dneska živě vidím radost nejen našich kluků, ale i dědečka.. Dodnes má knížka jedno z předních míst v naší knihovně. Teď už ji čtou vnoučata, ale mám podezření, že pro obrázky na čtení zapomínají.... celý text

Píseň o Hiawathovi 2000, Henry Wadsworth Longfellow

"Po tolika letech války, letech sváření a vraždy, mír teď mezi Odžibveji a vším dakotským je lidem." Takto mluvil Hiawatha, zaváhal pak, zvolna dodal: "Aby mír ten trval věčně, líp se naše ruce spjaly srdce spojila se více, dej mi za ženu svou dceru, Minnehahu, Smavou vodu, nejkrásnější Dakoťanku." Mlčí, něm je starý šípař, dumá, slova nepronese, potichu si pokuřuje, hrdým zrakem hosta zbádá, něžným polaská své dítě, odpoví pak vážným hlasem: "Ano, chce-li Minnehaha: promluvit nech srdce, dcero!" Milostná tu Smavá Voda ještě sličnější se zdála, jak teď k hostu pokročila, nesvolujíc, nevzdorujíc, měkce jemu po bok sedla, jak mu děla s uzarděním: "Půjdu za tebou, můj muži!" Tak se snoubil Hiawatha! Tak on sobě dceru získal, kterou letitý měl šípař tam, kde dakotská je země. Co dodat? Neumím vyjádřit slovy krásu Longfellowých veršů ani krásu Burianových kreseb. Tu musíte objevit sami.... celý text

Smrt Konráda Brněnského: Detektivní příběh ze středověkých Čech a Moravy 2011, Aleš Novotný

Tak teď nevím co to bylo. Historický román šmrncnutý detektivním příběhem? Nebo historický román s popisem sexuálních hrátek? Po dvou oddílech /zima, jaro/ jsem myslela, že čtení vzdám. Pár historických faktů, dvě vraždy, trochu sexu, trochu politiky a léčba nemocných medicusem na dvorku. Protože jsem si však nemohla vzpomenout, jak následovala určitá historická fakta, tak jsem s přeskakováním četla dál. Začalo to mít trochu spád, dočetla jsem, ale nemohu dát než 1*.... celý text

Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka 1968, Frank Wenig

Tuhle knížku jsem před lety objevila v antikvariátu. Byla jsem dospělá, děti jsem ještě neměla, ale tu knížku jsem si nesla domů jako vzácnost. Doma jsme nad ní seděli a četli si. Všichni jsme byli překvapení z toho, že Spejbl s Hurvínkem nebyli taťulda a synek, ale kamarádi. Ovšem na kráse to jedinečným příběhům neubralo. Začala jsem ji číst s vnučkou. Ještě nejsme v půlce, malá usnula a já zase dočetla do konce.Takže zítra zase začnu od půlky.... celý text

Závrať / Stopy 1987, Miroslav Florian

nějak se mi povedlo odeslat neukončený komentář. Takže pokračování básně je tady Jezírko v parku, začernalé kmeny, zeď chladně strmějící do výše - vše popsáno je rukopisem ženy, co mi už nepíše. VŠAK VÍŠ Oči za to nemohou, každá druhá se jim líbí, otočí se po nohou, všechno slíbí, všechno slíbí. Řekni mi, co s rukama, dotknou se a chtějí více, tma přede mnou, za mnou tma, ze zdi kane pryskyřice. . . . . . Verše Miroslava Floriana mám ráda. V roce 1964 sám autor sloučil své dvě sbírky - Závrať a Stopy - v jednu. Tou je právě tato útlá knížečka. S verši pana Floriana jsem se poprvé setkala ještě v dětském věku na stránkách časopisu Vlasta, který si kupovala moje maminka. Líbila se mi jejich jakási čistota, láska, příroda a život. Opisovala jsem si je do malého sešitku. Kdoví, kde sešitek skončil. Ale tu krásu, která ke mně promlouvala tehdy, tu cítím při každé recitaci i dnes.... celý text

Svatá rodina 1987, Oldřich Vyhlídal

VYZNÁNÍ Kdybys mi umřel, řekla - po kremaci zapekla bych tvůj popel do dortu a pomalu tě brala do svých rtů a polykala . . . BLOUDĚNÍ Po mezích mezi močály - a snad budu už doma. Stíny se tam svinou pod strom a slunce v důlek s teplou hlínou. A u vody si malá bude hrát. Tady to neznám. Měl by tu být mlýn a stodola, v níž průvan s pavučinou vtáhnou mne na dvůr rukou stařenčinou - A jako by tu z toho zbyl jen stín, když zem se otočila - jako bych rádio marně ladil na stanici, je všechno někde jinde, jako za hranicí . . . A je tu jeden prázdný dům. A v rohu světnice, v rakvi, mlčí k svému bohu maminka s křížkem v rukou sepjatých . . . Zase jsem nedokázala napsat jenom kousek básně. Tyhle sonety pro mne byly překvapením. Již jsem se s básníkem setkala/nevím která to byla sbírka, snad Cirkus/ale nijak mne neoslovil. Možná proto jsem tuhle sbírku zastrčila v knihovně do zadní řady - nepřečtenou. Byla to chyba. Už dávno jsem se mohla těšit s těmito verši.... celý text

Neználek ve Slunečním městě 1973, Nikolaj Nikolajevič Nosov

Z dětství jsem měla Neználkovy příhody. Proto jsme našim dětem pořídily i Neználka ve Slunečním městě a Neználka na měsíci. Ať jsem se snažila sebevíc, nezaujal je. Nenutila jsem je a četla si sama. Že jsou knihy poplatné režimu? No a co? Které v té době nebyly? Dětem je to jedno a dospělí by se nad tím měli pousmát. Nejčastěji beru do ruky právě Neználka ve Slunečním městě. Kolik jsem jen kdysi namalovala obrázků podle této knihy. A ty názvy a jména. Pan Nosov měl ale krásné nápady. Myslím, že vnučce se bude knížka líbit tak jako mně. Sama si ji v knihovně vybrala, tak čteme pře spaním. Když usne, tak si čtu dál. Dneska jsem už na konci. Zítra však začnu zase od desáté kapitoly.... celý text

Kašpárek a Spejbl v říši pimprlat 1969, Frank Wenig

Tahle knížka mne v dětství minula. Spejbla a Hurvínka jsem znala jen z loutkového divadla. Když jsem se vdala, objevila jsem ji v knihovně u manželových rodičů. To bylo počteníčko. Naše děti k ní nikdy neměly takový vztah jako já. Ale nakonec jsem se dočkala. Nejstarší vnučka ji milovala. Určitě ji miluje i dnes, i když tvrdí, že už z ní vyrostla. Teď ji čtu s těmi mladšími, ale zatím je to moc nebaví. Mne ovšem ano, takže už přečteno zase 2x. Když začnu číst, tak nedokážu přestat.... celý text

Malovaný svět 1984, Jiří Havel

Kam chodí malíř pro pohádky Copak to pan malíř dělá? Ilustruje knížku. Počkáme, až bude celá - zatím má jen lišku. Pod štětcem už ale kdosi tluče na bubínek a o pomoc smutně prosí - je to Budulínek! Malíř kreslí . . . Všechno kolem v mlze se mu ztrácí. Za pohádkou, nad svým stolem, do dětství se vrací . . . Jako úvod knížky je tato básnička. U ní je namalovaná velká liška s nádherným huňatým ocasem. Naše pětiletá vnučka se do ní zamilovala. Do lišky i do básničky. Mám velkou radost, protože dosud vyžadovala jenom pohádky. Básničky nechtěla poslouchat. Tyhle se jí líbí tak moc, že si je odvezla domů. Třeba se jednou po letech bude nad nimi také vracet do dětství jako pan malíř.... celý text

Chlapec a hvězdy 1956, Jaroslav Seifert

Holoubek přinesl v zobáčku Popelce oříšek zlatý. A když ho Popelka rozlouskla byly v něm bálové šaty. Už jako dítě jsem u Vánoční koledy plakala. Dnes jsem si to zopakovala. Krása, nostalgické vzpomínky, některé plné naděje, některé smutné.Nad touto sbírkou si vždycky uvědomím, že tohle bylo moje první setkání s panem Seifertem. A z tohoto setkání vznikla láska k veršům a obdiv k člověku, který nám čtenářům, toho tolik dal. Jaroslav Seifert - básník - nositel Nobelovy ceny za literaturu. Buďme na něj hrdí.... celý text

Země se sněžnou čelenkou 1975, Odolen Smékal

Pták sám je smysl zpěvu, i když nezazpívá: zlehýnka pohne stéblem, pár tónů sem tam utrousí. RAVÍNDR BHRAMAR Zajímavé a pro nás nezvyklé verše. Tentokrát mne však víc jak básně zaujala úvodní esej o hindské poezii. Její historie od nejstarších védských hymnů a zpěvů až k dnešním básníkům.... celý text

Verše psané na vodu 1978, Bohumil Mathesius

Ještě musím napsat, jak jsou krásné něžné ilustrace Oty Janečka. Jiného ilustrátora si k těmto veršům nedovedu představit.

Když stromy rostly do nebe 1996, Aida Brumovská

Jak vidí svět okolo sebe dítě? O tom nám v této knížečce vypráví Aida Brumovská. Jsou to vlastně kraťoučké povídky, které spojuje postava malého děvčátka. Jenom v té poslední už je dospělé. Vtipné postřehy malé vypravěčky, toulání a touhy. Něžně uplývající čas. To všechno v téhle knížečce je. Vrátí vás do dětství. Vždyť snad každému dítěti se zdají stromy růst až do nebe. Knížku mám v knihovně mezi těmi, které mohu číst pořád a nikdy mne neomrzí. A poslední povídka mne pokaždé dojme stejně jako poprvé.... celý text

Anežka Česká 1990, Jaromír Hořec

Něze v ní zalíbilo se i vešla k ní svítáním tichem po rose - Noční déšť žaltářem listující vyslechni celým srdcem Tvým bratrem budiž každý oblázek K chudobkám nakláněj se a s jiskřičkami nade všemi hlínami pij zpívající vzduch Toto je kousek z úvodní básně Něze v ní zalíbilo se. Zároveň je to báseň, která na mne/jako jediná/ nepůsobila depresivně. Nemohu říct, že by se mě tato sbírka básní přímo nelíbila. Snažím se docela často si v ní číst, ale nějak do těch veršů nemohu proniknout. Jsou smutné, skoro bych řekla ubíjející. Nevidím v nich žádnou naději. Nerozumím jim.... celý text

Báječná léta pod psa 2007, Michal Viewegh

Báječná léta pod psa - to je pro mne Báječná knížka. Wiewegha nemám ráda. Nic z toho co jsem od něj četla se mě nelíbilo. Až na Báječná léta. Jsou ze života, plná optimismu i přesto, že někdy je všechno pod psa.... celý text

Výjimeční lidé 2015, Peter May

Že je to jiný Peter May? No to je přece právě dobře, že nepíše na stejné brdo. A proč srovnávat nesrovnatelné? Vždyť se nedá srovnat ani ostrovní serie s čínskou. Každá je něco úplně jiného. Ani knihy v čínské sérii nejsou přece všechny stejné. Některá je na plný počet hvězdiček, některá na míň. Výjimeční lidé je klasická detektivka, žádný thriller. Pátrání se odvíjí od hledání různých indicií, skládání faktů a vlastně takové mravenčí práce, jak to má v detektivkách být. Mně se kniha líbila a i když znám i lepší detektivky, zůstává pro mne Peter May jedničkou mezi tou invazí autorů různých thrillerů a severských kriminálek.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Můj třetí komentář k Haně. Nemůžu si pomoct a musím napsat otázku - Jak to, že nikoho z komentujících nezajímá příběh Miry? Všichni pořád píšete jenom o Haně. Já vím, je to silný příběh, ale co ten příběh Miry? Já tedy jsem skoro zničená situací dítěte, které má šťastné dětství, najednou ztratí všechny blízké a skončí u "divné tety".... celý text

Vidění 2014, Vilma Kadlečková

Při čekání na šestý díl jsem si trochu chtěla oživit to, co jsem četla už dávno. Myslela jsem, že budu jen tak trochu listovat. Nakonec jsem Jantarové oči, Led pod kůží a Pád do temnot přečetla znovu začátkem roku. Teď došlo na Vidění. Zase mě děj knihy pohltil. Četla jsem a neviděla, neslyšela. Mám obavy, že se propadám hlouběji a hlouběji do tenat Össeanů. A to se musím přiznat, že do doby než jsem začala číst Mycelium, mne knihy tohoto druhu nezajímaly. "Nejdůležitější věci se odehrávají vskrytu, protože tím, jak zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc." A teď honem na Hlasy a hvězdy.... celý text

Tygřík Vaska 1965, Olga Vasiljevna Perovskaja

Teď o prázdninách se u nás střídají vnoučata. A tak čteme a čteme. Ještě že máme knihovnu dobře zásobenou. Knížky, které si přivezli nemají to kouzlo jako ty naše staré. Tygříka Vasku objevila letos prostřední vnučka. Ve čtení se s těmi staršími střídáme, mladší poslouchají. Sama jsem z příběhů nadšená. Cítím se zase malou holkou, která toužila žít na hájovně a mít kolem sebe spoustu zvířat. Některé příběhy jsem si pamatovala dodnes, ale některé jsem úplně zapomněla. Knížka se čte dobře, skoro jako pohádka. Určitě také díky překladatelce, která vládně krásnou češtinou. A ilustrace Mirko Hanáka, to je něha a krása.... celý text