Nočnípták přečtené 911

Kameni, přicházíš... 1970, Vladimír Holan

Již dlouho jsem neměla tuto sbírku v ruce. S potěšením jsem se pustila do čtení. Pořád cítím (jako kdysi) tesknotu a tíhu, ale také laskavost, lásku a naději. Nepamatuji se, co jsem si tenkrát myslela o doslovu Vladimíra Justla, ale dnes se mě zdá (jeho pitvání) skoro zbytečné a hlavně rušivé. Ovšem pocit z Holanových veršů si nenechám zkazit.... celý text

Čas nečas 1984, Josef Kainar

Kdo by neznal Kainarovu báseň Stříhali dohola malého chlapečka. I když ji znám nazpaměť, stejně si ji ráda přečtu Nikdy ji nepřeskočím. V tomto výboru veršů jsou další Krásné básně. Třeba Kocourek, Blues o kolejích nebo Dvanáct kytar. Za všechny aspoň kousek z Blues o kolejích. U železničního mostu nad řekou ve vzduchu visí dým a blues U železničního mostu nad řekou ve vzduchu visí dým a blues Kdykoli vlak mě míjí mé srdce teskné je dívám se za ním a přemýšlím kam tekou koleje... celý text

Tanec s nepřítelem - Válečné tajemství mojí rodiny 2014, Paul Glaser

Vážím si Roosje pro to, že ve svých zápiscích nic nezatajuje. Kdo by přiznal své styky s SS? Myslím, že pro zachování života by člověk dokázal udělat i horší věci. A Roosje musíme přiznat, že též pomáhala druhým. Byla to obdivuhodně silná a statečná žena. Hodně se psalo o tom jak se chovali k židům po válce v Polsku. Ale o chování obyvatel v Nizozemí jsem dosud nikde nečetla. Tohle chování bylo zavrženíhodné, ne to Roosjiino. Autorovi patří poděkování, že měl vytrvalost a knihu napsal.... celý text

Šumava 1993, Karel Kuklík

Šumava - to jsou lesy, slatě, řeky, potoky, jezera. Jedním slovem krása. Tuhle krásu pro nás Karel Kuklík zachytil na svých fotografiích. . . . v hlubokých roklích, . . . na strmých stráních a tu a tam v tichém úkrytě udržely se zbytky dávné slávy lesní . . . Karel Klostermann... celý text

Vyšel jsem dřív než hvězda ranní 1962, Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin - Pěvec touhy po svobodě ŠVEC Podobenství Švec jedenkrát se díval na obraz-- "Tadyhle na botách je chyba," pravil. Malíř vzal štětec, chybu poopravil. Švec ale neměl dost a začal zas: "A tohle oko, myslím, krapet šilhá, na prsou tuhle je moc nahoty..." Tu malíř ztratil klid a přerušil ho: "Dost, milej zlatej, nesuď nad boty!" Na přítele jsem myslil v tomhle žertu, čeho je znalcem, to bych neuhod, zato je přísný, nic mu není vhod, soudí kdeco -- nač ale uvšech čertů? Kdyby tak zkusil zůstat u svých bot! 1829 Je to již přes 200let, když Puškin napsal své první verše. 200 let a přitom jsou tak současné. Nejenom jeho básně, ale celé jeho dílo.Gogol o Puškinovi napsal: "Je to ruský člověk na takovém stupni vývoje, k jakému možná dospějeme za dvě stě let." A Puškin opravdu ve své době ztělesňoval zítřek, budoucnost /nejen/ Ruska.... celý text

Národný park Slovenský raj 1993, Ladislav Jiroušek

Publikace nám představuje národní park Slovenský raj ve čtyřech ročních obdobích. Proměnlivost přírody, její krásy a poezii poznáváme z překrásných fotografií. Dobšinskou ledovou jeskyni zná skoro každý, ale třeba Medvědí jeskyně je veřejnosti nepřístupná. Prvně jsem fotografie z nepřístupných jeskyní viděla zde. Stále vzpomínám na jednu podzimní dovolenou před lety. To jsme prošli s báglem na zádech malý kousek Slovenského ráje. Byla to nádhera.... celý text

Církevní rok a lidové obyčeje 2005, Vlastimil Vondruška

Knihu vlastním už spoustu let a vždy, když potřebuji najít něco o historii různých svátků nebo náboženských obřadů, ji mám po ruce. Nikdy však nezůstanu jenom u toho jediného, co právě potřebuji. Vždycky se začtu a nevím kdy skončit. A tak ji vlastně čtu pořád dokola. Dávám palec prvnímu komentáři zde, protože má Filatov pravdu.... celý text

Bereme, co je 2005, Věra Nosková

Četla jsem tuto knihu hned jak vyšla a líbila se mně. Teď, při druhém čtení, snad ještě víc. Ani jednou jsem si nepomyslela, že by se Pavla přehnaně litovala a cítila se obětí, že by se v sobě jen babrala, jak tady bylo napsáno. Byla dospívající dívka, měla své touhy a přání. Jako každé mládí se cítila omezována ve svých plánech, ve svém životě. V poměrech, které tehdy v 50.letech panovaly a s rodinou jakou měla je vlastně obdivuhodné, že nerezignovala. Každý člověk je jiný. Každý si se svým životem poradí jinak. Já také vyrůstala na maloměstě, ale nikdy jsem netoužila po útěku/to asi pro moje bezvadné rodinné zázemí/. Přesto Pavlu chápu. Na jejím místě bych také chtěla pryč. Dalším plusem knihy je pro mne spisovatelčina bohatá slovní zásoba a odkazy na literární a umělecká díla. Obálka a anotace je opravdu zavádějící... celý text

Československo 1982, Ludvík Uhlíř

Krásné fotografie /některé dnes již neexistující /. Předmluva pochopitelně poplatná době ve které kniha vyšla.

Psí cesta 2013, W. Bruce Cameron

Pan Cameron umí zasáhnout a dojmout srdce milovníka psů. Knihu jsem přečetla na jeden zátah. Líbila se mě o trochu míň než Psí poslání. Možná je to tím, že teď už jsem věděla co mám čekat, o čem kniha je. Poprvé to bylo překvapení a velký nápor na city. Ale na ztrátu * to není. Dávám opět plný počet.... celý text

Čarokruh 1971, Jan Čarek

Spojení Jan Čarek a Adolf Zábranský - to je pohlazení. Něha na mne dýchá z veršů i obrázků. Poletující ptáčci, vážky a motýlci mezi kvetoucí broskví a květinami. Žabka, pejsek, veverka. Rozesmáté dětské tváře, maminky sklánějící se nad postýlkou. A jako bonus pro rodiče moc hezký doslov od Z. K. Slabého.... celý text

Západní Čechy - krajina, architektura, umění 1984, Miroslav Hauner

Publikace je nádherná. Je jí již víc jak 30 let a pořád jsem z ní nadšená. Nejen z podařených fotografií, ale i z textu. Dozvěděla jsem se takových informací o různých muzeích, že mě to donutilo k jejich návštěvě. Všechno samozřejmě navštívit není v mých silách, tak si ta místa prohlížím v knize. Za 4*.... celý text

Jižní Čechy 1975, Donát Šajner

Fotografická publikace z mého kraje. Proto ji mám ráda. Hodně míst již vypadá jinak. Hrady a zámky jsou však pořád stejné, to jenom okolí se proměnilo. Dala bych 3*, nebýt úvodní slovo opět od Donáta Šajnera, jako v publikaci ČSSR. Jenomže zatím co tam mě pobavilo, tady spíš namíchlo. Takže za 2*... celý text

Měsíce / Stoletý kalendář 1966, Karel Toman (p)

Karel Toman mě moc blízký není. Myslela jsem, že teď po letech to třeba bude jiné. Stále mě není bližší. Ale třeba jsem si vybrala nepravé verše. Snad na mě ještě někde čekají ty, které můj vztah k tomuto básníkovi změní. Budu to zkoušet dál. Zatím 2*... celý text

Kámen na mém srdci - O přežití holokaustu a dalším životě v Německu 2017, Shlomo Birnbaum

Z knihy mám rozporuplné pocity. Zajímavá je tématem. Stále by měly vycházet knihy o holocaustu. Vždyť musíme znát naší/ ne tak dávnou/ historii. My lidé rádi zapomínáme na to, co se nám nelíbí, za co se stydíme, nebo co jsme sami nezažili. Nikdy nebude dost takových knih, které nám budou připomínat tato zvěrstva. Ovšem kniha mně přijde nějak roztříštěná. Jako když napoví, ale nedopoví. Za přečtení však určitě stojí. Shlomo Birnbaum zde popisuje neskutečné hrůzy, ale přitom je kniha prodchnuta jeho láskou k tatínkovi. Když přestal věřit v Boha, stal se pro něj tatínek Strážným andělem.... celý text

Manon Lescaut 1972, Antoine François Prévost

Když jsem knihu četla před mnoha lety, tak se mně líbila. Dneska už to nějak není ono. Příběh není vysloveně nelíbívý, to bude spíš tím, z jaké je doby. Dnes je láska rytíře des Grieux k marnivé Manon pro mne nepochopitelná. Ovšem Vítězslav Nezval dokázal tento příběh pozvednout. Jeho básnické zpracování to je krása. Nezval by byl na 5*, téhle knížečce dávám 2*... celý text

ČSSR 1975, Donát Šajner

Proč máme tuhle příšernost v knihovně? To asi proto, že knížky nikdy nevyhazuji. Kdysi ji dostal můj děda při odchodu do důchodu. Při hodnocení knih jsem zatím nepoužila 1*. Když se mě vůbec nelíbí, nedám žádnou. Když je aspoň trochu zajímavá, ale už se k ní nikdy nevrátím dávám 2*. Teď tu 1* použiju. To za úvodní text Donáta Šajnera. POBAVIL MĚ. Ještě nikdy jsem neviděla na necelých třech stránkách tolik vzletných slov a obratů. Cituji: V sepětí života a snu se rodí náš vždy nový domov. Ten, který byl po staletí poznamenán touhou uskutečnit spravedlivý řád, domov skývy chleba a hrnku mléka, domov nízkých chaloupek, malých oken a kolébek, domov rukou, v nichž ležela tíha tolika životů, že se až záda ohýbala. nebo Ta nit touhy vede dnes našimi srdci. A je sluneční, je modrá nebem a vodami, je zelená loukami a je barevná zahrádkami. Je paprskem, který kreslí mapy údolí a hor a je střelkou i olovnicí naší přítomnosti. A tak to pokračuje ve stejném duchu dál. O fotografiích ani nemluvě. Samé příšerné betonové stavby, dělníci u práce, SNB, milicionáři. Pár starých hradů a památek, na kterých stejně v pozadí nebo popředí ční betonová stavba.... celý text

Když v ráji pršelo 1975, Jan Otčenášek

Šumava - to je ráj. I v ráji ovšem prší. A to dost často, jak se přesvědčíte ve vyprávění bývalé učitelky a budoucí hostinské. Mám ráda tuto knížku. Vždy dokáže pozvednout náladu, zahnat chmury a potěšit. Jako bonus vnímám krásnou češtinu a prostředí mé milované Šumavy. Čtenářská výzva 2018 - 4. Kniha, ve které se jedna z postav jmenuje jako vy... celý text

Za modrým medvědem na Aljašku 2003, Lynn Schooler

Nádherná kniha o hledání ledovcového medvěda, kráse aljašské přírody a vzácném přátelství mezi autorem a japonským fotografem. "Jako fotograf," četl jsem,"mě Mičio naučil dívat se očima - ale jako přítel jsem od něj pochytil, jak vidět srdcem." Jak hledání dopadlo neprozradím, abych budoucím čtenářům nepokazila zážitek ze čtení. Ale neodolám napsat ještě jeden úryvek z knihy. Existuje však ještě jeden druh medvěda, který se na jaře probouzí ze zimního spánku - obezřetné, nepolapitelné zvíře, které tráví svůj život zahalený tajemstvím, ale přesto jako by neustále pobývalo na okraji mých představ jako přetrvávající vjem z doby ledové. Má barvu zimního nebe, světle modrošedou srst shodnou s barvou holých žulových balvanů, zanechaných v kraji při ústupu ledovců. Nazývá se modrý nebo také ledovcový medvěd a člověk může klidně strávit celý život prohledáváním fjordů a ledovcových polí Aljašky, aniž by jej kdy spatřil.... celý text

Maminka 1990, Jaroslav Seifert

Zjeví se někdy volán nevolán kapitán Nemo nebo Korkorán....Něžné verše pana Seiferta,které v několika vydáních ilustroval Jiří Trnka.Ty byly upraveny pro děti.Některé básně jsou zde navíc,např.Píseň o jízdě na kolenou,Píseň o slabikáři.Některé chybí.Myslím,že to však vůbec nevadí.Vždycky říkám,že každé dítě by mělo mít v knihovničce Maminku,Broučky a Malého prince.Tak jsem se také postarala,aby je mé děti a vnoučata měli.Každý z nich má svoji osobní Seifertovo Maminku.Jenom na ty dva nejmenší ještě čekají v mojí knihovně.Mám s ilustracemi Jiřího Trnky,Karla Svolinského,Ludmily Jiřincové.Ale už teď vidím,jak kupuju jiné,protože nevím,které se vzdám.Komu je smutno,potřebuje pohladit,nebo se jen tak rozněžnit a zavzpomínat, ať si přečte Maminku.... celý text