Nočnípták přečtené 911

Nad hrady a zámky 1970, Dobroslava Menclová

Sandik není sám, kdo rád listoval touhle publikací. Já a naše děti též. A teď listuje vnuk. To mě také donutilo nejen listovat, ale opět přečíst. Musím přece načerpat informace o místech, která vybral na letní výlety.... celý text

Mám rád tu řeku 1989, Ota Pavel

V povídce Batoh z jelena Ota Pavel říká: "Miluji potoky. Takové potoky, které tečou loukami anebo lesem a na jejichž okrajích kvetou pomněnky. Nevím sám dobře, proč mám potoky tak rád, ale snad proto, že jsou zvláštní a neobsazené lidmi." Ať psal Ota Pavel o tatínkovi, rybách, přírodě nebo sportu - v každé povídce najdu něco co mám ráda. Proto patří Ota Pavel mezi moje oblíbené autory.... celý text

Karlovy Vary 1977, Bohumír Mráz

Textová část o historii města a lázní je doprovázena fotografiemi kolorovaných leptů. Navodí takovou nostalgickou náladu, že se až nechce číst dál. Ovšem fotky nádherných památek, soch a budov stojí za to. Ještě musím zmínit krásné úvodní slovo, které napsal spisovatel Miroslav Ivanov. O Karlu IV. a o erbu města, zvaném na jeho počest Karlovy Vary.... celý text

Karlovarsko 1984, kolektiv autorů

Zajímavá publikace. Hodně fotografií. Text nic moc - poplatný době vzniku. Dobře poslouží jako průvodce krajem. Jsou zde i jednoduché mapky - spíš nákresy, kde které město leží.... celý text

Mariánské Lázně 1984, Ladislav Hovorka

Mariánské Lázně, krásné město uprostřed lesů. Současnost je již trochu jiná, než je zde psáno, vždyť v době vydání knihy bylo lázeňství socialistické. Ale to neubírá na kráse fotografiím a popsané historii. Již v roce 1820 píše o Mariánských Lázních Johann Wolfgang Goethe. V době českého národního obrození jsou Mariánské Lázně Jedním ze středisek našeho společenského a kulturního života. Ráda se projdu tímto městem a pak ještě raději utíkám do okolních lesů. Dneska jsem se procházela Mariánskými Lázněmi na stránkách knížky. I tak to byl hezký zážitek.... celý text

Dětem 1963, Jan Neruda

Moje první knížka opravdových veršů, kterou mě daroval dědeček. Pro děti byla nejznámější báseň Dědova mísa, protože bývala v čítankách. Já však dávala přednost básním Romance o Karlu IV. a Náš Boubín má šedivou čepičku. Mám je ráda do dnes. Náš Boubín má šedivou čepičku a zvolna si z dýmky kouří, on pánem teď, hledí si do kraje a lenivě očima mhouří. Vše vidí: jak jeho že ženuška si lesní svůj vrkoč plete, jak větrným, měkounkým chvoštětem sníh skalního s úbočí mete. A vidí, jak kolkolem po řekách ti trpaslí synci malí si po vodě dolů a nahoru své mlhové balvánky valí. Jak šedivé ze skalní kotliny výš výše se kotouč paří, kde trpasličí dcerušky pro lidi z mlh dešťovou polívku vaří. A jiné z nich plátna zas utkali a věší je za strom všady, že vandrovník náhle se zaráží a neví již, kamže a kady. Zas Boubín se ku řece zahleděl -- tam věru už stavba celá, od břehu k břehu se z mlhy most jak z mramoru do dálky bělá. A na břehu stojí lid spěchavý a radí se zdiven spolu, a který z nich mamidlu uvěřil, hrš ! sklouzl a sletěl dolů ! A Boubín se hromově rozchechtal : "Ne, mámo -- ti kluci tvoji -- ej mají ty děti teď nápady, že člověku rozum stojí ! No mládí je mládí a stvořeno, jak myslím, jen ku radosti -- hoď, mámo, jim mlhy té ještě kus, vždyť máme jí, chválabohu, dosti !" Chtěla jsem jen malou ukázku a zase jsem se neovládla. Tak tu máte celou báseň. Líbí?... celý text

Malý princ 1977, Antoine de Saint-Exupéry

Ráj domova 1980, Jan Čarek

Vůně dětství? Nebo jara, léta? Co to vlastně cítím, když si ji čtu s vnučkou? Jan Čarek a jeho verše - nádhera

O veselé mašince 1988, Jan Čarek

Neznám vydání z roku 2010 o kterém píše jana0378.To synovo památeční /salátové/ z roku 1971 je úžasné. Zrovna tak i ta další vydání, která jsme museli pořídit pro další děti a vnoučata. Nikdo z nich nechtěl totiž to svoje půjčovat těm druhým. Ti menší umí verše zpaměti, já ostatně také. Nikdo z těch starších si nikdy nestěžoval, že by to nedávalo smysl. Všichni veselou mašinku milují.... celý text

Chudá rodina z Heřmaně 1969, Jan Čarek

Když jsem před lety objevila tuto sbírku veršů, byla jsem okouzlena. Do té doby jsem znala Jana Čarka jako autora kouzelných dětských básniček. Na konci této sbírky jsou uveřejněny čtyři dopisy pro básníka. Z těch vidíme, jak si Jana Čarka a jeho básní vážili. Musím se s Vámi, čtenáři, podělit o ten Hrubínův. Milý příteli, dnes večer si čtu v Tvých Básních. Je to velká, konkrétní poezie a je mi s ní tak dobře. Letos celý rok mám plno rodinných trampot (úmrtí a nemoce) a v Tvých verších nacházím útěchu, jsem také drn, taky z chalupy, a věřím, že je to základ, na němž jedině se dá postavit život -- na dávném domově! Díky! Moc Tě pozdravuji Tvůj F. Hrubín 5. května 1963... celý text

Voněly vodou večery 1983, Ladislav Stehlík

Stále častěji beru do ruky verše Ladislava Stehlíka. Jeho krajina je i mojí krajinou. Při toulkách přírodou Blatenska nejde na jeho verše nevzpomenout. Ale vzpomínám na ně i při toulání historickou Prahou. Vždyť ta mu také byla domovem. Jako ochutnávka jedna sloka z básně Praha pod sněhem Těch večerů a chvil, kdy Praha celá jak dívčí ouško něžně zrůžověla! Průsvitné nebe kreslí nad portály podoby světic, věže katedrály -- krmítka ptačí v parcích mezi kmeny rozšumí křídly soumrak postříbřený. Čtenářská výzva 2018 - 6. Kniha poprvé vydaná v roce vašeho narození... celý text

Strakonicko v pověstech a bájích 1939, František Pecen

Staré a skoro zapomenuté pověsti jsou prostřídány básněmi od Františka Ladislava Čelakovského, Adolfa Heyduka, Josefa Kožíška, V.A.Šmilovského, Svatopluka Čecha a Jaroslava Vrchlického. Pověsti jsou sepsány dávno, některá slova jsou zastaralá, ale kniha se četla moc dobře.... celý text

Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci 1997, Jan Novák

Knihu jsem si půjčila kvůli autorovi,ale pak se mi do ní nějak nechtělo. Asi mě odrazoval ten název.Protože se však hodí do výzvy,tak na ni konečně došlo.Překvapila mne,dobře se četla a dozvěděla jsem se zajímavé věci/ne drby/ o životě spisovatelů v polistopadové Praze.Jan Novák s nadhledem a humorem vypráví o životě své americké rodiny v Čechách.. .Pět * sice nedávám,ale vím,že si knihu znovu přečtu.A to jsem zjistila,že se do výzvy vlastně nehodí. Ještě na okraj.Kdybych si přečetla dřív anotaci,která je nahoře,tak bych se do čtení nepustila.... celý text

Setkání s knihami za mladých časů 1963, František Kubka

Tuhle knížku mám moc ráda. Stále se k ní vracím. František Kubka vypráví o knihách, se kterými se setkal v dětském a chlapeckém věku. Od Enšpígla, přes Robinsona, Verneovky, Babičku a další od českých, francouzských a anglických autorů. Většinu z nich znám také já ze svého dětství. Kubkovo vyprávění je plné lásky a obdivu ke knihám. DOPORUČUJI.... celý text

Broučci 1933, Jan Karafiát

Nostalgie. Jiné slovo mě nenapadá. Čas od času si knihu přečtu, ač už dávno nejsem dítě. Že je z ní cítit fanatismus, jak tady bylo napsáno, si nemyslím. Když si uvědomíme kdy byla napsaná a že autor byl kněz, tak v ní Bůh chybět nemohl. Musím se však přiznat, že když jsem ji četla dětem, tak jsem občas některé věty vynechávala. Zrovna tak konec o smrti broučků. Na to měli dost času. Přečetli si to sami, když se naučili číst.... celý text

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů 2009, Mary Ann Shaffer

Byla jsem zvědavá na knihu psanou formou dopisů, ale myslela jsem, že to nebude asi nic moc pro mne, že jenom tak nahlédnu a uvidím. A viděla. Co viděla, přímo jsem zírala. Včera večer jsem začala číst a už mám přečteno. Všechny ty postavy jsou tak blízké. Jako bych je znala. Jako bych s nimi žila. Autorce se povedlo přiblížit nám fiktivní příběh jako kdyby byl skutečný. Škoda, že již nic nenapíše. Čtenářská výzva 2018. 16. Poslední kniha /již nežijícího autora/... celý text

Okolo Strakonic 1962, Miloš Tůma

Líbilo se mě, že básník použil pro své verše málo známé pověstí o známých místech v okolí Strakonic.

Šťastní lidé čtou a pijou kávu 2016, Agnès Martin-Lugand

Kniha mě zklamala. Nevím co přesně jsem čekala. Zaujal mě zvláštní název, krásná obálka a komentáře zde byly většinou pochvalné. Začátek dobrý, pak jsem drobet přeskakovala/a to nedělám ráda/. Konec taky dobrý. Kdyby to skončilo jinak, byla bych naštvaná, že jsem ztrácela čas.... celý text

S Jaroslavem Seifertem časem i nečasem 2001, Hana Klínková

Knihu jsem kdysi zakoupila jako dárek. Neměla jsem možnost si ji přečíst, jenom trochu nahlédnout. Teď ji vlastním a nedovedu pochopit, že jsem mohla být bez ní. Je to literatura faktu, ale nejsou to jen odborné projevy o literatuře. Našla jsem zde tolik věcí, které neznám, které nebyly nikdy publikovány. Nebo necenzurované texty. Také tu jsou mimo fotografií karikatury od Františka Bidla a Adolfa Hoffmeistera. Jsem nadšená. A jako chuťovka, jako bonbonek - plakát "Obálky prvních knižních vydání děl Jaroslava Seiferta"... celý text

Hradčany a Malá Strana 1965, Zdeněk Wirth

I když kniha vyšla v roce 1962 tak vlastně nezestárla. Některá, zde zobrazená, zákoutí již samozřejmě nenajdeme. Většina je však těch, která se změnila jen nepatrně, nebo vůbec ne. Jsem moc ráda, že jsem tuto knihu objevila. Stále v ní listuji. Se staršími vnoučaty jsem ji začala používat jako průvodce. Porovnáváme místa zde namalovaná se skutečností. Takže mne potěšila při čtení a těším se z ní pokaždé, když najdeme zde zobrazené uličky a domy.... celý text