Noctua8
přečtené 266
Poslední knihkupectví
2021,
Madeline Martin
Přidávám se k nadšeným komentářům níže. Kniha je opravdu krásně napsaná a děj je natolik upřímný a lidský, že vás osloví, okouzlí, rozveselí a rozpláče přesně v tom okamžiku, kdy to spisovatelka zamýšlela. Naděje a přátelství získaná ke knihám, v knihách a díky knihám prostě stojí za to.... celý text
Zabili královnu!
2014,
Juliette Benzoni
Pro mě byla kniha trochu zklamáním. Sáhla jsem po ni, protože jsem si chtěla přečíst román, který se zabývá travičskou aférou u francouzského dvora v 17. století. Ale v konečném důsledku je toto téma v knize pouze okrajovou záležitostí. Sice ovlivňuje životy a jednání některých postav, nicméně není nijak rozvinuté a informace jsou pouze redakčního charakteru. Víc než okolnostem této děsivé aféry se autorka věnuje popisu zahrad okolo královských paláců a stavbě zámku ve Versailles. Děj románu se točí hlavně okolo fungování dvora Ludvíka XIV. a jeho bratra, vévody orleánského a štěbetání dívek v komnatách jejich manželek. Hlavní hrdinka je chvílemi sympatická, chvílemi "na facku", ale její chování odpovídá naivitě dívek v 16-ti letech.... celý text
Veselí kamarádi
2007,
Ivo Odehnal
Naprosto skvělá kniha pro nejmenší. Já jsem s ní a s dcerou nalétala stovky hodin mezi Prahou a Bruselem a nikdy nás neomrzela :-)
Broučci na pouti
1974,
Hana Vrbová-Piskáčková
Moje srdcovka z dětství :-) Nejraději jsem měla samozřejmě stránku s cukrárnou.
Zvědavý kohoutek
1971,
Libuše Vokrová
Kniha vyšla v roce 1971 a čert ví, co tím chtěli v nakladatelství dětem říct. Asi, aby nebyly zvídavé, aby si někde za humny potichoučku hrály, protože hrozí, že na co sáhnou to pokazí, a to rozhodně nikoho nepotěší. Moc výchovné to teda není. Ilustrace nejsou nejhorší, ale poselství nulové. Kdybych chtěla být škodolibá (jakože nechci), tak bych řekla, že je to taková malá pomsta mužskému pokolení .... kohoutek jako symbol neumětela :-) Ale to v roce 1971 asi nehrozilo. Takže zůstává jen to "BU BU BU" na děti, které chtějí objevovat.... celý text
Dražba
2017,
Danielle Steel
Prvoplánová, jednoduchá romantická oddechovka. Nic náročného, nic intelektuálního. Jen tak na ukrácení času. Děj je velmi předvídatelný a hodně "růžový". Dost otravné je, když jedna postava vypráví určitou událost několika lidem po sobě.... celý text
Záhada domu Marwicků
2021,
Darcy Coates
Krátká, svižná duchařina. Ze začátku nic neslibuje a tváří se nenápadně, ale nakonec přece dojde i na nějaké to napětí a mrazení v zádech. Na chvilku. Řekla bych, že ze série Strašidelných domů je tak nějak uprostřed.... celý text
Oko rudého cara
2011,
Sam Eastland (p)
Po přečtení asi třetiny knihy jsem se musela pousmát, protože (aniž bych to nějak zjišťovala předem) mi bylo jasné, že autor je Američan. Protože jen Američan může na prvních 100 stránkách narvat do příběhu - gulag, revoluci, Romanovce, Stalina, Lenina, Fabergého, Jantarovou komnatu, carský poklad, Potěmkinovu věznici, ruskou kadetskou školu, rudoarmějce, bělogvardějce a české legionáře. Nechybělo nic. A i když je autor částečně Brit, americký vliv je nepřehlédnutelný. I přes všechny myslitelné ruské "artefakty" jsem ale měla pocit, že se děj v Rusku tak úplně neodehrává. Celková scenérie a chování postav tomu prostě moc neodpovídají... Komisař Pekkala se zdá být sympatický, ale v ruských reáliích je moc kladný hrdina. Kladnější a přitom stejně schopný jako James Bond, a to i přes prožité roky samoty v Sibiřských lesích - těžko uvěřitelné. No, uvidíme jak se vyvine v dalších dílech. Když tedy zapomeneme na značnou nerealističnost příběhu (a tím nemyslím jen fikci hlavní zápletky), která může dobře oklamat Američany, ale Čecha těžko, zůstane nám nenáročný, svižně ubíhající příběh. Řekněme čtení do vlaku, nebo do letadla.... celý text
Útěk z tábora 14
2013,
Blaine Harden
Je těžké hodnotit zrovna tuto knihu. Běžné označení líbí/nelíbí se v jejím případě nedá moc použít. Snad lépe.... jsem ráda, že se mi dostala do ruky, a že jsem si ji mohla přečíst a bylo by fajn, kdyby si ji přečetlo co možná nejvíc lidí na světě. Protože je potřeba vědět o místech a činech z končin, které jsou nám vzdálené a těžko dostupné. Je potřeba si vzít ponaučení a každý den se snažit o změnu - u sebe, ve svém okolí, ve světě, jak to jen jde. Abychom za pár let nekoukali na svět zpoza plotu pod proudem a nehledali k jídlu nestrávená semena v prasečích hovnech. Protože fakt, že žijeme ve 21. století a ne ve středověku, nebo hůř v pravěku, jak se zdá není tak úplně všude pravda.... celý text
Půlnoční slunce
2021,
Stephenie Meyer
Předpokládám, že každý kdo četl ságu Stmívání si nenechá ujít ani tuto nadstavbu. Bohužel se nemohu zbavit dojmu, že tento prostý fakt, byl jediným důvodem, proč paní Meyerová Půlnoční slunce dopsala a vydala. Ta záruka prodejnosti... (bez ohledu na to, jaké je její oficiální vyjádření). 700 stránek !! Tolik prostoru pro nové nápady, příběhy, drobnosti a popis nočního života. Wouu. Mohla to být úplně jiná-nová kniha a přitom mohla dobře převyprávět známý příběh. Jenže téma je už očividně vyčerpané. Takže se v podstatě nic nového nedovíme a to považuji za hlavní mínus. To málo nového co nám autorka poskytne, je na tolik stránek vážně málo. Další nelichotivý pocit, který jsem při čtení měla byl fakt, že kniha sama o sobě nedává vlastně moc smysl. Bez informací z přechozích knih byste byli ztraceni. To je svým způsobem pochopitelné, pokud je zahrnutá do "ságy", ale z literárního hlediska je to "paskvil". Hlavní změna příběhu není v tom jiném úhlu pohledu, ale v tom, že místo otravné Belly a jejího věčného rozporu "E. vs. J." se celou dobu zabýváme stejně otravným rozporem Edwarda "zůstanu nebo uteču". Jeho obdivuhodná oddanost Belle z původních knih se zde úplně vytratila a nahradila ji osobní schíza, která ale nebyla milá. No, najde se i něco legračního a zajímavého :-) Třeba jízda ve vytuněném Subaru nebo myšlenky Mika Newtona. Rozhodně zajímavá byla sonda do soužití rodiny Cullenových. Jejich sounáležitost a vzájemná oddanost byla velmi inspirativní. A jako vždy tu byl naprosto okouzlující Jasper (mimochodem, jeho chování v Novém měsíci je v kontextu nových informací dost nepochopitelné a těžko uvěřitelné). V konečném součtu je to tak 50/50. Neumím si představit, že bych si tuto knihu nepřečetla, ale na druhou stranu se k ní nemám důvod vracet.... celý text
