Noita
přečtené 1086
Hovory k sobě
1999,
Marcus Aurelius
Je z toho tak nějak smutno, přestože se to četlo svižně. Slovy Barbey D'Aurevillyho se skutečně příliš soustřeďoval na pozorování vlastního pupku a selhal jako manžel, otec a hlavně císař. Kdo považuje za nejvyšší ctnost lhostejnost vůči všemu není z vladařského materiálu. Čím dál více pak kniha připomínala "Můj milý deníčku..." otce Školastika v duchovní onanii "jsem tak ctnostný". Třebaže to myslel i dobře, tak se příliš opájel vlastní výjimečností a skutečný život mu unikal mezi prsty. A ruku na srdce, postupně jsem nabyla dojmu, že mu scházela pokora aneb "ďábelská pýcha se ho zmocnila". Bodejť by toho nevyužili všichni ambicióznější sousedé Říma...začátek konce velké říše. Jak živé, jak současné, jak tragické.... celý text
Vzpoura goliardů
2017,
Vlastimil Vondruška
Tahle se mi opravdu líbila. Zajímavé kousky dějin, které jsem si s chutí dohledala a přečetla si fakta. Tohle mám na Vondruškových knihách ráda - upozorní na neprofláknuté úseky dějin, lákají nastudovat si něco víc a pozjišťovat souvislosti. Vůbec jsem nevěděla, že Falkenbergů (měst) bylo více. Celou dobu jsem měla na mysli Nemodlín, ale tam mi nešla do hlavy souvislost a ono šlo o jiný Falkenberg :-))... celý text
Strategické vítězství / Strategická protiofenziva
2017,
Fidel Castro
Toto nebyla jednoduchá kniha, ale rozhodně výjimečná. Nečekejte jediné slovo o komunismu. Jde o dva svazky v jednom. První je rekonstrukce počátku revoluce z poznámek v deníku, korespondence a dokumentů. Druhá jsou jen dokumenty den za dnem. Korespondencem se spolubojovníky, s protivníky, s červeným křížem, se zásobováním, s rodinou, s pozůstalými, hlášení z rádií, ukořistěné dokumenty nepřítele a na konci pár projevů. V obrazové části jsou zobrazeny ty stránky z deníčků, dopisy, instrukce i mapy operací, ke kterým se text odkazuje. Překlad je výjimečně kvalitní, i když byl velmi náročný. Našla jsem dvě chyby - str. 744 a 746. To je v dnešní době vzácně málo. Mezi řádky si můžete dělat obrázek o Fidelově charakteru. A nyní již nemám problém pochopit, proč si ho národ zbožštil. Jeho největší strategické vítězství bylo donutit jižanské národy se sklonem k emocionalitě, přehánění a bagatelizování, aby mu dodávali přesné, nezkreslené a úplné informace. Jeho lakonické vyjadřování, přímost, rovnostářství, slušnost, nesobeckost a nepodléhání emocím - to je muselo ohromovat. Kolik šéfů dovede přiznat vinu, že rozkaz se dal vykládat i jiným způsobem, že v noci zabloudil v horském terénu, kdo se dokáže vzdát daru luxusního zboží a celý přerozdělit, který šéf upřednostní strategickou akci před ošetřením svého bolavého zubu. Třeba když psal Che Guevarovi - jestli budeme mít při příštím setkání trochu víc času, dovolím ti, abys mi tu stoličku spravil. Je to svým způsobem legrační - JUDr. Fidel Castro a MUDr. Che Guevara :-) Che byl snílek a silně emocionální charismatický živel. Nejprve boj, pak hodiny chirurgie, pak třeba zubařina,...universální doktor a volné chvilce usnul nad Goethem vyčerpáním. Revoluce byl pro něj způsob života, jako adrenalinový sport. Nedokázal pak žít v míru. Fidel byl pragmatický, vynikající stratég a dokázal myslet na neuvěřitelné množství věcí. 3/4 knihy vám postupně dochází, proč vlastně systematicky všechny zajatce ošetřuje, zakazuje vyslýchat, mučit i slovně šikanovat, naopak přednostně nakrmit a všechny předat Červenému kříži....a ke konci to pak i někomu v dopise vyjádří - toto je občanská válka a jednou bude mír a budeme s těmi lidmi chtít žít ve společné zemi. Navíc je to nejlepší reklama pro podporu revoluce, aby k nim přebíhali další. Taky aby se nepřátelská armáda snadno vzdávala, když ví, že jim nic zlého nehrozí a nebojovali do posledního muže. Když se nějaký z jeho spolubojovníků či velitelů proti těmto zásadám, které si stanovili na začátku revoluce, provinil, tak byl odvolán a vyšetřován. Nic neponechávat náhodě - to byla jeho zásada. Byl to železný dědek a dokázal bojovat i proti nadnárodní plutokracii - naprosto věřil ve svou věc. Byl vlastně idealista, přestože realista. A samozřejmě je zjevné komu musel být trnem v oku :-) Ukočírovat to všechno bylo nadlidské - a s tím materiálem... a tak dlouho... Zvláště na to dlouho "potom" byl vyloženě sám. Avšak kde brát tak zvláštní nátury, jako byla ta jeho. Jeho strohý způsob vyjadřování mi výborně sedl a nahlížení do jeho uvažování po dobu dvou let revoluce den za dnem, jak popisoval průběh - to taky. Nevybavím si knihu, která by na mne jako celek udělala tak hluboký dojem.... celý text
