Nomia
přečtené 501
Paní Bovaryová
2008,
Gustave Flaubert
Naprosto přesně si pamatuji, jak jsem k Paní Bovaryové přistupovala ještě v dobách studia na gymplu. Absolutní nechuť knihu číst, styl vyprávění mi přišel rozvláčný, místy až nudný. Počátek knihy se mi strašně vlekl. A hrdinka! Bože, jak ta mi pila krev. Málokdy se člověku stane, že se setká s tak protivnou hlavní postavou. Sobecká, nesympatická, neschopná, marnotratná ženština, věčně nespokojená a s hlavou v oblacích, která má nereálné představy o lásce, životě a manželství. Celou tu dobu jsem měla chuť jí proplesknou po tváři a omlátit jí všechny její oblíbené milostné romány o hlavu. O dekádu později, po druhém přečtení, mi dochází, že je to vlastně opravdu skvěle napsaná kniha. Která postava vzbuzuje v člověku tolik emocí jako Paní Bovaryová? Trochu suchý a věcný vypravěčský styl Flaubertova psaní právě krásně kontrastuje se samotným tématem, ta její neustálá touha po lásce, po vášni, vnitřní nespokojenost, zálety - to všechno nám autor servíruje za sebou zcela věcně a nezaujatě. Možná na Paní Bovaryovou musí člověk trochu "vyrůst", zestárnou a okusit si víc ze život a partnerství. I když je to nadsazené, tak třeba pak člověk má alespoň trochu větší pochopení pro její znuděnost manželstvím, venkovem a nehynoucí touhou po změně.... celý text
Havran (14 básní)
1959,
Edgar Allan Poe
Absolutní láska na první přečtení. Věc, ke které se neustále vracím. "Only this and nothing more."
Na východ od ráje
2006,
John Steinbeck
Kniha, kde je počet stran jen ku prospěchu. Steinbeck umí krásně vtáhnout do děje, čtenář se ani nenaděje a čte a čte, hltá stránky po desítkách. Jeho popisy, i když jich je poměrně dost, nejsou nikdy nudné. Postavy jsou natolik zajímavé, že si je budete pamatovat i po letech.... celý text
Parfém: Příběh vraha
1990,
Patrick Süskind
Hlavní postava je fascinující a odpudivá zároveň, bohužel to platí trochu i o celé knize. Na jednu stranu netradičnost, genialita vraha, jeho excentričnost, na druhou stranu zvláštní podivnost, velká popisná rozvláčnost a celkově kniha po dočtení zanechala spíš lehce znechucený pocit. Je to u mě spíš rarita, ale zde spíš doporučuji filmové zpracování.... celý text
Krajina plná stínů
2004,
Meg Cabot
Cabotová rozhodně nepatří mezi laureáty nobelovy ceny, ale v žánru, který píše je výborná. V období náctiletých let jsem celou sérii četla, všechny díly jsou čtivé, sice předvídatelné, ale zábavné. Hlavní hrdinka kupodivu působí, že má i mozek v hlavě mozek. Kniha je příjemně okořeněná občasnými vtipnými hláškami, duchařskou atmosférou a relativně obstojnou milostnou linkou. Pubertou zmítaným slečnám rozhodně knihu doporučuji.... celý text
Petrolejové lampy
2008,
Jaroslav Havlíček
Kniha s neuvěřitelně ponurou atmosférou. Havlíček naprosto brilantně popsal a vystihl postavy. Ať už se jednalo o věčně připitého důstojníka, či jeho ženu Štěpku, starou pannu o kterou nikdo nejevil zájem, která v průběhu knihy prošla obrovskou změnou osobnosti. Postupné skomírání důstojníka Pavla na syfilis, celá ta pošmourná atmosféra, to všechno naprosto vtáhne do děje.... celý text
