Nyangumi
přečtené 445
Než vystydne káva
2019,
Tošikazu Kawaguči
Neustálé opakování předem řečeného. Nejen pravidel cestování v čase, které jsou v úvodu a pro jistotu ještě v každém příběhu zvlášť, ale i stejné popisy místnosti a postav. Nemyslím si, že by měl autor čtenáře za blbce, spíš měl strach, aby pochopil podstatu a souvislosti příběhu, v případě, že si přečte jen jednu povídku souboru. Ale byla to otrava. Jména, s těma jsem měla problém. Například v jedné povídce jsou 4 ženské od K, některé taky jmenuje jen příjmením a pak zas jménem, takže zmatek. Proč taky do puntíku popisovat, co má která postava na sobě včetně obutí? Koho zajímá, jestli rukávy byly polodlouhé a blůza měla zrovna limetkovou barvu? Mě teda fakt ne. Nevím, ale působí to rušivě. Autor hraje čtenáři na city, snaží se z něj vymáčknout slzu, nejvíc to bylo znát v poslední povídce. Přijde mi, že japonští umělci si v tomhle obzvlášť libují. Přesto má tahle kniha pozitivní poselství: změň úhel pohledu a změníš cokoli.... celý text
Trochu víc
2019,
Lydia Strong
Nalezeno náhodou v nabídce eknih z knihovny. Když jsem ve třetí kapitole našla čtvrtou hrubku, knihu jsem znechuceně zavřela. Dějově taky slabota, přišlo mi to psané jako amatérská povídka z nějakého webu a ještě dost špatně.... celý text
Dám ti slunce
2016,
Jandy Nelson
Román o lásce, ale také o tom, jak si ničíme život lží a vlastní vinou. Je to vztahovka, zajímavě psaná hlavně z pohledu imaginace. Ale té erotiky tam bylo trochu moc, když přihlídnu k tomu, že hrdinům je něco málo přes třináct. Taky citáty a různá moudra, která vám Google najde mraky, mě časem štvaly. S korekturou překladu se opět nikdo nepředřel, chybí písmena, interpunkce a občas i celé slovo. Jinak dobrý, ale znova to číst nebudu.... celý text
Maják na útesech
2020,
Marie Lamballe (p)
Pěkně se to četlo, ale děj byl dost předvídatelný. Román by klidně mohl ztratit 200 stran a nic by se nestalo. Už jsem viděla horší překlady, ale je fakt, že některé věty tahaly za oči. Ty její sny byly docela prča.... celý text
Kde končí nebe
2020,
Petra Lejsková-Langová (p)
Ze začátku jsem z toho měla srandu, popisy posmrtného života jak z Hollywoodu a zářící andělé, panebože. Ale četla jsem dál a najednou jsem si uvědomila, že nemůžu přestat, tak mě to vtáhlo do děje. Ano, je to romantika s duchařským ústředním motivem, ale pěkně napsaná. Co jsem si z toho odnesla: 1. Važ si okamžiků ve společnosti svých blízkých 2. Nesuď lidi podle prvního dojmu 3. Všechna hudba je Boží 4. Některé věci nezměníš 5. Nebuď zlá na cizí lidi 6. A před smrtí si užij... celý text
A hvězdy mi daly tebe
2018,
Karen McQuestion
Romantika se sci-fi tématem, emzáci lepší než vampýři, že? Předvídatelný děj a dobrá vykrádačka filmů s podobným tématem. Ale zároveň pěkně zpracováno a rychle se to četlo. Mírně utopistická společnost mírumilovných emzáků a samozřejmě happy end, ten k tomu patří.... celý text
14-14 Přátelství napříč staletími
2017,
Silène Edgar
Na knížku pro děcka to není vůbec špatný. Přelousknuto za jedno odpoledne. Ale z té Marion bych udělala jenom vedlejší postavu.
Dáma a zbojník
1999,
Barbara Cartland
Slaďárna pro ženy, kdysi jsem viděla film natočený dle knihy s Hughem Grantem a ten mi utkvěl v paměti. Krásně se to četlo. Volba slov při popisu milostných scén mě často rozesmála.... celý text
Anna ze Zeleného domu
1982,
Lucy Maud Montgomery
Holčička Anna mi byla zpočátku nesympatická. Později jak rostla přestala být takové třeštidlo a vytvořila si vlastní názor na život. V každé kapitole byly skoro básnické popisy okolní přírody a Annina bujná představivost tomu jen přidávala. Oblíbila jsem si nakonec ji i její dva pěstouny hlavně Mariin sarkasmus a Matějovu tichou povahu. Na konci jsem si i pobrečela.... celý text
Jana Eyrová
2006,
Charlotte Brontë
Romantický výplach mozku. Až na pár vtipných reakcí hlavních postav jsem měla co dělat, abych dočetla. Zajímavá akorát paralela s Větrnou hůrkou: adoptované dítě žijící v nenavávistných rodinných poměrech. Jana je přirovnávaná k bludičce, čarodějnici a posedlé ďáblem jako byl Heathcliff. Na rozdíl od něj má ale šťastnou povahu a ráda lidi. Rochester se zase nápadně Heatclifovi podobá fyzicky a částečně i povahově, ale láska k Janě a víra ho zachrání, aby neskončil jako on. Při čtení Hůrky jsem byla často naštvaná. Jana Eyrová mě nudila a zkrátila bych román na polovinu.... celý text
