Pampalini
přečtené 377
Vrahův žold, Jako z lásky, Zemřela jako Sadie
2013,
Ed McBain
Příběhy odrážejí autorský vývoj a historickou dobu. První je mírně banální, druhý má hodně společenský přesah, třetí je autorským hraním se s vinou. Je vidět jak Ed s časem nabírá na sebevědomí. Všechny však spojuje jedno - výtečně zvládnuté řemeslo, prostředí a postavy.... celý text
Lidožrouti z Lízátkova
2020,
Carlton Mellick III
Úlet jak se patří, nic není předem dané, pan Mellick dovede pěkně překvapovat. Důležité je odložiť očekávání, normálnost a předsudky. Dávky bizarnosti se berou po kapkách, tomu odpovídá i délka. Plyšákokalypsa se mi líbila víc, tady se některé postupy opakují.... celý text
Jeskyně zatracených
2020,
Caitlin Starling
Šlápnutí vedle. Obrovský příslib, z kterého se nakonec vykloubala lesbická verze řešení Oidipova komplexu. V tomhle případě vztahy s matkami. Minimum tajemna, žádné vtáhnutí do děje, čtenáři je fuk, co se děje. Logické hlouposti - baterie zkratuje vlhkost, jsou lehce rozbitné a k výměně je potřeba sahat kamsi dozadu skafandru. Fúra dalších. Pochybuji, že autorka někdy byla v jeskyni... hrůzu tvoří vesměs představy, vidiny a dohady. Občas se ozvou zvuky. Výsledkem je zbytečné čtivo, které může kandidovať na obálku roku.... celý text
Ten báječný den
1994,
Ira Levin
Kdysi to bylo nepředstavitelné a děsivé sci-fi, utrhlé představy autora a dnes se tam nenápadně ocitáme. Stačí 50 let. Příběh má výborný, i když pomalší, rozjezd. Výborný svět se zajímavou atmosférou sterility. V půlce se začne mírně rozpadat. Konec je... lepší je číst a udělat si vlastní názor.... celý text
Zpěv drozda
2008,
Walter Tevis
Zvláštní vize, které se dnes naplňují. Děsí zejména skutečnost, že jediným cílem lidí je uspokojování vlastních potřeb a prožitků. Již žádné povinosti a odpovědnost. Individualizace společnosti, utlumující léky, všemocná televize, již jsem ve věku, kdy více bilancuji a uvědomuji si, že tenhle svět již není pro mne. Sociální a společenská stránka příběhu je výborná, technologicky však vázne a drhne.... celý text
Ztracená
2016,
Adam Nevill
Popisy možného vývoje našeho světa jsou zajímavější než samotný příběh, který eskaluje po spirále přímo psychopatické. Na počátku je únos dítěte. Co bychom dělali, kdyby se nám to stalo? Někdo nic, jen by doufal, někdo sa vydá cestou krve. V tomhle světě je jenom jedna cesta. Když se taťulda spamatuje, je z něj sériový vrah. Aby to trochu uhrál, začne filozofovat, najde si vhodného partnera, který si ochotně vezme kolík hlavního psychouše. Jenom zmar a skáza. Čtení pro nihilisty.... celý text
Pacient
2019,
Sebastian Fitzek
Autor rozdá karty na sedmu a hrá se prší. Je dobře, že všechno se tváří jinak než je ve skutečnosti, ale je toho příliš. Sanatorium se zvláštním režimem, všichni, pacienti i lékaři něčím trpí. Svět se svojským pravidly. A přehnaná fixace na žiletku... na počátku bol záměr uvařit hustý psychoguláš, podařilo se udělat lehký vývar s jedným očkem;)... celý text
Inštitúcia
2020,
Stephen King
Kdo hledá v dnešním Kingovi stejného autora jako byl v osmdesátých letech, hledá marně. King se hodně posunul, v příbězích ubylo expresivity a šokování v prospěch angažovanosti a korektnosti. Je to starší pán, sedmdesátník, zarytý demokrat, s ohnutým hřbetem a bílým vlasem. A stále dokáže napsat dobrý příběh. Tenhle je o dětech, kterým se ubližovať nemá. Všechno násilí je mírně upozaděno. Koho dnes děsí elektrošoky, topení, nebo kulka do hlavy...... celý text
Město v oblacích
2020,
Kristýna Sněgoňová
Boží ruka autorky vede hlavné postavy pěkně za límce tam, kde jich chce mít. Jinak by se bezprizorně plácali jak můry v okně. Někdy pokulhává logika, ale proč ne, v tomhle originálním světě je možné všechno. Hodně se umírá, hodně se trpí. Když toho je příliš, pomůže injekce. Moderní literatura si to žádá. Romantická linka působí nepatřičně a sileně, ale čtenář to tak chce. Akční scény by chtěli vypilovat, působí zmateně. Stojí za přečtení, v našich končinách je takových knih málo. Hlavně pro mladší čtenáře.... celý text
Stinná místa
2019,
Daniel Barták
Příběh bez gradace. Na počátku byla povídka s nápadem. Snad. Někdo z ní chtěl udělat něco víc. A udělal až podělal. Příliš vnitřních monológu. Co by mohlo být zajímavé, se tady ignoruje. Chtělo to více záhad, víc zkoumání, atmosféru podzemí a všehochuť toho, co tady není. Všemu chybí jiskra, překvapení, ke konci to až unavuje. No, co s tím?... celý text
Pampeliškové víno
1995,
Ray Bradbury (p)
Rok 1928, léto. Rozmanitá řada postav rozličného věku. Běžný život složený nejenom z příjemných událostí. Všechno má až snivou auru a nádech neskutečna. I dnes jsem na parkovišti před obchodním centrem žasl. Několik aut se sunulo uličkou, když řidička prvního se rozhodla zaparkovat. Na chvíli musela minikolona zastavit. Kdysi pohoda, dnes troubení a zběsilá gestikulace v bezpečí pojízdné plechovky. Až tak jsme plní civilizačního jedu, stačí kapka a explodujeme. Příliš soutěžíme a málo žijeme. A tato knížka je o životě a lidech.... celý text
