panda2
přečtené 103
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
2001,
J. K. Rowling (p)
Ačkoli je pro mě celá série srdcovkou a mým nejoblíbenějším literárním počinem vůbec, stále se myslím dá mluvit o lepších a horších dílech. A tento je v mém pomyslném žebříčku rozhodně vysoko, ne-li přímo na prvním místě. Oproti prvním dvěma dílům udělala autorka neskutečný krok vpřed, a to z hlediska stylu psaní i propracovanosti zápletky. Oceňuji pozornost věnovanou famrfpálu, zákoutím bradavického hradu a studijním záležitostem, neboť právě svět školy čar a kouzel je tím, co na téhle sáze zbožnuji. A okénko do minulosti otevírá možnost pro pochopení temnějších dílů, které následují. Protože Pán temnot za přispění svého služebníka znovu povstane, silnější a děsivější než kdy dřív...... celý text
Kluk: Příběhy z dětství
2018,
Roald Dahl
Kdo je fanouškem autora, jistě zná ten pocit, když si přes veškerý nadhled a jemný slovní humor uvědomí, co se dětskému hrdinovi skutečně děje. Tady je vše umocněno pravdivostí příběhu a všechno tedy dostává nový rozměr. Jak Roald Dahl sám v úvodu říká, není to autobiografie v pravém slova smyslu, spíše se jedná o soubor vzpomínek, střípků dětství, veselých i velmi vážných. Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože pokud ještě nevěříte, že Dahl byl výjimečná osobnost, tento svazek vás přesvědčí.... celý text
Eragon
2004,
Christopher Paolini
Po prvním přečtení ve mně moc emocí nezanechala, teď jsem se k ní ale vrátila a musím říct WOW. Příběh je neuvěřitelně čtivý, myslím, že by se těch 500 stran neměli zaleknout ani čtenáři, co by si jindy řekli, že je to moc. Hezký příběh, kde je tak akorát akce, dobra, zla, kouzel, magických stvoření a pocitů. Doporučuji a těším se, až se pustím do Eldesta.... celý text
Pohádky a povídky 1
1956,
Hans Christian Andersen
Knihu jsem si půjčila ze zájmu- konečně poznám, jak znějí pohádky v originálu a Andersen je známý klasik, tak si rozšířím literární vzdělání. A musím říct, že pohádky mě zklamaly. Nemám porovnání s ostatními z jeho doby, ale formulačně je na tom kniha hodně špatně, věty jsou sestaveny zvláštně a mnohdy trochu zmateně, obsahově je taktéž zvláštní, ale možná je to dané tím časovým odstupem (dvě století jsou dvě století...). Nic mě ale nepřesvědčilo, kniha mě nebavila, nedoporučuji a dávám dvě hvězdy.... celý text
Kroniky vynořeného světa
,
Licia Troisi
Nádherné! Skvělé! Poutavý příběh, napětí. Zajímavé je, jak Nihal hledá sebe samu a vzdoruje krutosti a pomstychtivosti.
Nihal ze Země větrů
2009,
Licia Troisi
Opravdu super knížka. MOC doporučuji! Druhá nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla (po Harrym Potterovi).
Harry Potter a Fénixův řád
2004,
J. K. Rowling (p)
Pátý díl Harryho Pottera, ve kterém už jde do tuhého. Pokud stejně jako já nejste obdařeni výtečnou pamětí, prožíváte napětí i při čtení po několikáté, protože na rozdíl od předchozích dílů je tady věcí, co pozapomenete (nebo ostudněji- nepamatujete si, protože nebyly ve filmu) habaděj. Knížka mě úplně vtáhla a způsobila ten krásný pocit, kdy čtete a zapomenete na svět kolem, protože v tu chvíli prostě není dostatečně důležitý. I veselých momentů, které mě donutily se pousmát, bylo dost. A kdyby snad nějakého čtenáře-začátečníka odrazovala délka, věřte mi, stojí to za to. Drobnými zápletkami se to tu totiž jen hemží.... celý text
Harry Potter a princ dvojí krve
2005,
J. K. Rowling (p)
Harry Potter pro mě je a asi už navždy Ta kniha. Přesto ale s odstupem vidím, že asi každý díl má svá pro i proti. Šestý díl může se na první pohled zdát trochu prázdný - po strhujících předchozích zápletkách jako by tenhle (až na velkolepé finále, samozřejmě) spíše popisoval Harryho "běžný" život na hradě. Ve skutečnosti připravuje půdu pro závěrečný díl, a to jak vztahově a dějově, tak cestami do minulosti, bez nichž by všechno následující bylo pro čtenáře nepochopitelné. Po jednom z mých nejoblíbenějších dílů je sice slabší, věřím ale, že celá série je kompaktní celek, kam tento zajímavý, přemýšlivý díl zapadá.... celý text
Harry Potter a relikvie smrti
2008,
J. K. Rowling (p)
Ano, kniha je plná do očí bijících náhod. Ano, závěrečná "chodím do kruhu a mluvím" scéna je trochu křečovitá. A ano, epilog je přeslazený. Přesto to pro mě nic nemění na tom, že je to nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla. Kniha, která pokaždé něčím překavapí, která skrze všechny, i ty záporné postavy vyzdvihuje přátelství, odvahu a Brumbálův všelék- lásku. Ačkoli jsem ji četla potřetí, zasmála jsem se, byla napnutá a poprvé v životě si taky pobrečela, i když ani ne tak smutkém, jako sílou okamžiku (když Ignotiův dědic použil více než bývalý viteál :)). Čas u téhle knihy jsem si opravdu užila a jediné, co mě trápilo, byl její nezadržitelně se blížící konec. Ale co, není přeci všemu čtení HP konec.... celý text