Pečenka přečtené 6

Srpny 2023, Jakub Stanjura

Kniha Srpny na mě působila jako lehce, poeticky a přitom naléhavě a neuhýbavě psaný příběh. Jeho téma se týká velkého počtu nás všech. Četl se mi dobře i přesto, že téma není úsměvné. Autorovi se podařilo na mě přenést Daniely prožitky.  Hlavní hrdinka v příběhu píše román,ve kterém otevírá pravdu o sobě a svém rodinném životě. Tato odvaha je mi na Daniele moc sympatická. Zároveň způsob psaní románu a práce na jeho vydání koresponduje s tempem a sílou gaslightingu. Vztah manipulátora a oběti je trefně a srozumitelně popsaný. Příběh zřetelně ukazuje také to, jak Daniela kopíruje v partnerském vztahu nastavené vzorce chování ze vztahu se svými rodiči.  Barvy na obálce knihy vnímám jako ukázku nevidomosti a zakalené pravdy.  Doufám, že román někomu otevře oči, rozhrne prapodivná, těžká a hustá oblaka nad čtenářovou myslí a pročistí dusnou, nedýchatelnou atmosféru která se nemusí objevovat jenom v srpnu.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Já myslím, že snad bylo řečeno už vše. Co mě je opravdu líto, že se celým příběhem táhne beznaděj. Chtělo se mi napsat, že je to celé včetně postav černobílé, ale ono je to spíš jen černé. Hlavní hrdina má vždy na výběr. To, že si vybere tu nezdravou cestu je zkrátka věc charakteru a je to tak naprosto v pořádku, to nerozporuji. Jenže tady na výběr nebylo. Vše jakoby bylo předem dané. Tohle za mě po literární stránce není v pořádku. Paradoxně oceňuji téma knihy, ale je velká škoda, že se knize nedalo více péče. Pro přeživší domácího násilí a zneužívání to není vhodná četba na jejich psychiku kvůli absenci jakékoli naděje.... celý text

Mise Rio 2023, Petr Frey

Kniha má napětí od začátku do konce. Všechno a všichni mají svůj důvod. Příběh má spád, překvapivé momenty a nečekané zvraty.

Adventní kalendář povídek: Kdysi v zimě 2022, * antologie

Ve sborníku vidím, že je mezi námi spousta talentovaných začínající spisovatelů a jak je jejich psaní úžasně různorodé a pestré ve zpracovaných myšlenkách i použitém jazyce. Způsoby uchopení zmíněného tématu a podtitulu knihy "Kdysi v zimě" jsou velice bohaté. Je krásné vidět, jak všichni dohromady můžeme obohacovat českou literaturu. Uvádím několik povídek, které se mě nějakým způsobem osobně dotkly. Důvod, proč jsem zrovna danou povídku vybrala, popisuji ve stručnosti. Udělat výběr bylo těžké. Každá povídka je žánrově jiná a má různý způsob zpracování myšlenky. Každá z nich je prezentací originálního spisovatelského talentu. Jednotlivě jsem je ale hodnotila na Databázi knih. Tam mají všechny ode mě komentář. Zapomenutí budovatelé, Terezie Poláčková Povídka, která nám připomíná, že nic na světě není černobílé. Zvěř u dveří, Tomáš Heger Práce s jazykem, prostředí příběhu, ve kterém se odehrává děj. Zapomenutý dárek, Monika Ticháčková Pravdivost. Autorka nám touto povídkou ukazuje realitu. Vánoce nejsou pro každého třpyt a lesk, Štědrý večer u stolu s rodinou a sváteční jídlo na talíři. Chutě uplynulých zim, Jana Kvičerová Poetika, originální připodobnění vztahu ke různým smyslových chutím a téma domácího násilí. Tenkrát na zasněženém západě, Lukáš Kos Neotřelé pojmutí tématu sborníku, originálně zpracováno do žánru westernu. Sněžná samota, Tomáš Marton Nálada příběhu, vánoční poselství, trefné využití kontrastů v otázce lidské morálky S prvním sněhem, Zdeňka Hucková "Technická" stránka zpracování příběhu, mrazivé okamžiky podané přirozeně, propracovaná myšlenka. Na špičce, Zuzana Osifová Odvaha k tématu války a problému s příjmem potravy. Řemeslně zdařile zpracovaná povídka.... celý text

Pozůstalí 2022, Alžběta Bublanová

Líbí se mi, že jsou zde věci pojmenovány konkrétně, nechodí se dlouho kolem horké kaše a přitom je tu dost myšlenek i "mezi řádky". Ta skutečnost, že máme neustále pocit, že jsme mohli udělat více a neudělali a teď už je pozdě, je drásající. Hromada otázek, žádné odpovědi. Co člověk, to jiný způsob, jak se s realitou vyrovnat. A zde v knize u těchto postav je to dost reálně popsané a skutečné. Poznala jsem během čtení slova mojí rodiny i moje vlastní.... celý text

Vrány 2020, Petra Dvořáková

Neskutečně pravdivá kniha. Pro mě strašně osobní. Poznala jsem se v hlavní postavě i její rodině. Jsem moc ráda za takové téma. Přečetla jsem ji jedním dechem.