Peleus
přečtené 1586
Ze mě : cesta Blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška
2011,
Pavlína Brzáková
Jaroslava Duška mám docela rád. Svým způsobem. Líbí se mi jeho plynulý projev, hrátky s jazykem, všeobecný přehled, a dokonce i pozitivní přístup z Čtyř dohod, jenž dlouhodobě prosazuje jako vhodné rozšíření mezilidských vztahů. Souhlasím s postřehy toho typu, že každé dítě dokáže zcela přirozeně mnoho věcí (novorozenec plavat kupříkladu), a to do doby, než mu dospělí "logicky" vysvětlí, že vlastně nic z toho umět nemá, dokud se vše (znova) nenaučí podle jejich pravidel. Souzním rovněž, že řekneme-li někomu: "Ježíš, ty ale vypadáš blbě! Nejsi nemocný?", i kdyby nebyl, na zdraví a lepším pocitu dotyčnému nepřidáme. Jenomže občas je autor natolik všeobjímající a všechno milující, touhu po návratu k přírodě prosazující, že bych ho nejraději posadil na první letadlo do Peru s tím, že tam navždy zůstane! S indiány v nepřístupných horách. Co by nejraději nepoužívali kolo (alespoň podle J. Duška), protože s ním přicházejí cesty, s cestami obchod, s obchodem znečištění, korupce atd., apod. Aby žil v hliněno-slaměných chatrčích. Meditoval ve tmě. A jedl maniok!... celý text
Přesně ten druh literatury, kde naleznete několik trefných postřehů obalených tunou balastu, což, bohužel, snižuje celkový dojem. Občas mi to připomíná zoufalé youtubery a jiné "mágy" sociálních sítí s přednáškami typu: Jak se živit soc. sítěmi, Jak si vydělávat na soc. sítích, Cesta k úspěchů na soc. sítích apod. De facto názvy jsou zaměnitelné, jen ten obsah je stejně řídký jak polévka v pracovním lágru. Ivo Toman bezesporu ví, "jak na věc". Bohužel se neustále opakuje a hlavně zkouší šokovat, což za mě není úplně způsob, jak si získat čtenáře/posluchače. Jestliže vám podobné výdobytky marketingu nevadí, závidím. Knihu si užijete víc, než já.... celý text
Cesta vlka: Přímka úspěchu
2018,
Jordan Belfort
Podlehl jsem zvědavosti. Moje chyba. Občas tím hřeším. Uvěřil jsem, že někdo se životopisem Jordana Belforta skutečně může dodat zajímavé podněty ohledně podnikání a náhled do života vrcholových manažerů. Bohužel. Na začátku je přehršel omáčky v duchu "ó, ani netušíte, jak skvělou věc jste pro sebe koupí knihy udělali!" a "dokázal jsem ze zaměstnanců, jejíchž jedinou dovedností bylo chodit a žvýkat zároveň, udělat veleúspěšné prodejce, co se teď topí v penězích!". Tohle se opakuje stále dokola a dokola a dokola a... . Konečně se autor dostává k 10 bodům svého geniálního a unikátního systému, který funguje lépe než Total Gym, i s Chuckem Norrisem, v limitované edici. A světe, div se! Ono je to trochu asertivního chování (hraničícího s až drzou bezohledností vůči potenciálnímu zákazníkovi ve smyslu "kupující neví, co chce a má chtít, co mu řekneme"), trochu osobního přístupu (zajímejte se o své klienty!), něco pouček ohledně řeči těla (pro milovníky seriálu Mentalista) a doporučení ohledně mluveného projevu ("Podle peří poznáš ptáka, podle řeči... ."). Je tohle dost na 5*? Ne. Na 4*? Ne. 3*? Také ne. Avšak jste-li začínající manažeři prodeje (prostonárodně dealeři) a upřímně se divíte, jak je možné, že se jen vzácně dostanete přes práh firmy, kterou jste se zrovna chystali přesvědčit, že bez vašeho produktu se nedožije další účetní uzávěrky, přičemž je s podivem, že dokázala fungovat až do dnešního dne, možná v knize naleznete určitou inspiraci. Na druhou stranu osobně pochybuji, že vám změní život. Pokud jste na tato jednoduchá pravidla doposud nepřišli sami, bude řešení problému vyžadovat víc než Cestu vlka.... celý text
Jménem krále
2009,
Vlastimil Vondruška
Musím s potěšením konstatovat, že kniha mě štvala mnohem méně, než promarněný potenciál filmového zpracování, který se pohyboval mezi parodií a televizní inscenací v divadelních kulisách s omezeným rozpočtem na rekvizity. Děj velmi rychle odsýpá, hluchá místa jsem nezaznamenal. Jednoduché dialogy prosté intrik či úskoků ve stylu kardinála Richelieu z Dumasových Třech mušketýrů zpřístupňují čtenářský zážitek široké vrstvě veřejnosti takřka libovolného věku a pohlaví. Ideální sandálové čtení. P.S. Prosím nesrovnávat s kvalitativně na hony vzdáleným Soudcem Ti Roberta Van Gulika, a to ani v rámci pokusu o vtip! Nizozemský autor odvádí poctivou práci v rámci popisování prostředí a dobových reálií, včetně složitých formálních, i osobních, vztahů mezi postavami, zatímco jeho český protějšek si něčím podobným život nekomplikuje a zcela se soustředí na děj jako takový.... celý text
P.S.
2015,
Aňa Geislerová (p)
Nízké hodnocení a dojem z knihy "Ó, Bože!" jsou způsobeny naprostou neshodou cílové skupiny (tedy mě) a knižního tématu jdoucího ruku v ruce s osobitým stylem vyprávění. Skutečně jde o vyprávění někde na procházce s kočárkem mezi dvěma dobrými kamarádkami, a to o životě se skoky do minulosti, příběhy z přítomnosti, zamyšleními o budoucnosti. Jestliže se vám líbí styl, kdy se povídá o drobných nejistotách typu - mám slovanské boky, radostech - miluji manžela s dětmi, dětských vzpomínkách a naivních otázkách - tak ten náš táta má pindíka, jo?, zřejmě vás kniha bude bavit. Je to přesně ten případ, kdy úspěšná žena chce ukázat, že v jádru je stejně obyčejná praštěná holka jako Vy, vy, i vy tam vzadu!, čímž podle mě cílí právě na svoje fanoušky. Nezáviďte mi úspěch, mějte mě rádi/y! A já Aňu Gaislerovou mám rád. Nebo jinak. Nemám důvod si o ní myslet cokoli špatného. Pouze nemám rád P.S. Toť vše.... celý text