Peleus Peleus přečtené 1586

☰ menu

Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks
3 z 5

O žádném vnitřním přerodu se tu, dle mého názoru, mluvit ani nedá. Místo Karla Robert, místo pravého označení obrazu výmysl. Přeslazená hodnocení zaměstnanců a známých, zdůrazňování abstinence a jakási "plyšová" mluva - to vše, kromě vzpomínek na pozitivní přístup Marka Ebena při moderování některých Slavíků, nutilo myslet na jedinou věc - je to narušená osobnost. Tudíž nebylo žádným překvapením, když za "příznivých" podmínek maximálně rozvinula svoje predispozice, což pro mě, jako čtenáře, neznamená šok, ale logický závěr příběhu.... celý text


Motivace zvenčí je jako smrad

Motivace zvenčí je jako smrad 2011, Ivo Toman
ekniha 3 z 5

Moje třetí, a zatím nejslabší, kniha od tohoto autora. O samotné motivaci je řeč na začátku a na konci publikace. Všechno mezi je opakováním Tomanova oblíbeného poukazování na vlastní handicap a toho, co i přes to dokázal, připomenutí skutečnosti, jak má krásnou manželku (bývalou modelku-zdravotnici-talent na jazyky) a kurzívou psanou reklamu na sebe sama (názvy vydaných knih a jim pořádaných školení). Není to geniální, není to pitomé. Zkrátka lepší než drátem do oka, horší než výborné.... celý text


Bohatý táta, chudý táta - Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne

Bohatý táta, chudý táta - Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne 2001, Robert T. Kiyosaki
3 z 5

Mně tato kniha přišla docela vtipná, i když poněkud zbytečně dlouhá. Autor v ní lehce zpochybňuje vzdělávací systém. Proto podle něho sám vystudoval a nezapíchl to už po základní škole. Bez diplomu, zato finančně gramotný. Navrhuje nepracovat pro někoho, nýbrž pro sebe, tj. soukromé podnikání. Proto začal jako zaměstnanec u velké firmy, později šel k armádě, následně další práce pro velkou společnost a až poté vlastní privátní činnost. Nabádá k investování, aby vaše peníze pracovaly pro vás. Poněkud opomíjí skutečnost, že nejprve nějaký kapitál musíte mít, což je poněkud v rozporu s doporučením neztrácet čas prací pro jiné. Na závěr se pochválí, jak to umí s koupěmi a prodeji nemovitostí a popřeje nám, produktům poněkud nešťastného školského systému, pracujícím na svém prvním miliónu v zaměstnaneckém poměru, hodně štěstí. Jo a pozor! - nesmí se zapomínat, že bydlení (s hypotékou, která jednoho bude provázet takových 25 let) není žádným aktivem, tak se není čím chlubit. No, prostě vtipné! ;)... celý text


Překážka, ovečky, človíček a problém

Překážka, ovečky, človíček a problém 2013, Jael Biran (p)
5 z 5

Kniha uzmutá během návštěvy u příbuzných tříletému dítěti, zatímco si nevinně skládalo puzzle s koníky. Pro unavený mozek naprosto geniální věc! Dokonce jsem uvažoval, že seberu povalující se pastelky a budu si vybarvovat ilustrace. Lepší než relaxační omalovánky!... celý text


Nejbohatší muž v Babylóně

Nejbohatší muž v Babylóně 1995, George Samuel Clason
3 z 5

Jsem zmaten množstvím pětihvězdičkových hodnocení. Jaké že to ohromné tajemství kniha odkrývá? 1. Dát stranou nejméně 1/10 výdělku a neutratit vše najednou? To je snad samozřejmostí. Potřebujeme babylonskou moudrost, abychom si přečetli o tzv. "desátku pro strýčka příhodu"? 2. To, že kasino vždy vyhrává a sázením na dostihy apod. si na stáří nevyděláme, je také jasné, i bez úvah obchodníků s dobytkem. 3. Je dobré mít úspory do "důchodu", praví Arkád a další přitakají. Výborně! Jak překvapivé zjištění! Je ovšem pravda, že psát to Mika Waltari, je kniha mnohem delší, neboť by si neodpustil vyjmenování celého pantheonu bohů s popisy tehdejšího života a ukotvením do kontextu doby! A tak tři babylonské hvězdy za krátkost a literární styl. Nechť bohyně Ištár laskavě shlíží na všechny, jež mají danou knihu v Přečtených!... celý text


Ten, kdo stojí v koutě

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky
3 z 5

Tablet beznadějně vybitý (také jste si všimli prazvláštní zákonitosti, že čím je elektronické zařízení typu notebook nebo právě tablet novější, tím má kratší kabel na nabíječce?), čtečka kdesi ztracená, a tak nezbývalo, než se porozhlédnout po něčem v papírové podobě. Prvních padesát stránek se četlo velmi dobře. Dospívající kluk, citlivá povaha, fixace na rodinu, nejistota z nástupu do prváku na střední, depka ze ztráty kamaráda - potud dobrý. Ale pak jsem se nestačil divit, jak se při každé příležitosti rozpláče! Ať je to pozitivní či negativní záležitost, pláče. V 16ti letech?! Když jsem dospěl k pasáži, kdy nejprve dostane knihu, kterou nechce od někoho, koho nechce, pak ji vrátí do obchodu, jenže později se hroutí ze špatného pocitu, že tak učinil, načež ho starší sestra do tohoto knihkupectví vezme, aby si ji znova koupil - přiznám se, chtělo se mi výt! Jen skutečnost, že bylo po desáté večer a vcelku slušné vztahy se sousedy mě od této zoufalé akce nakonec odradily. Následovala nefalšovaná zvědavost a hlad po poznání, jak to celé skončí. Měl jsem několik tipů: ubrečí se k smrti, ubrečí se, až se v těch slzách utopí, předávkuje se drogami. A téměř na konci knihy mi autor v pouhých TŘECH větách, jen tak, téměř až nenápadně, sděluje, proč se vlastně hrdina celou dobu chová jako pako! A to už na mě bylo dost. Víte, přemýšlel jsem, jaké to bylo u mně. Přemýšlel jsem o četných známých, kamarádech a přátelích na gymplu. Kladl jsem si jedinou otázku: "Skutečně jsme se tak chovali? Prožívali? Hledali, aniž věděli, co vlastně?" A mám odpověď... Ne, nebyli jsme malými, v hormonech utopenými fetkami, co při každé komplikaci utíkají do bezpečí pokojíčku, nebo se zřídí s kamarády, neboť skutečný život tam venku je přece jen trochu složitější než smutná píseň puštěná do smyčky na přehrávači.... celý text


Jak řídit a vést lidi

Jak řídit a vést lidi 2005, František Bělohlávek
3 z 5

Nejde o žádný zázrak, který vám náhle změní svět a začnete slavit úspěchy na každém kroku. Každopádně jde o zajímavě podané informace, kdy po teoretické části následují smyšlené situace, v nichž máte předvedeno, jak snadno se v běžném pracovním styku dělají chyby, kterých se máte díky této publikaci vyvarovat.... celý text


Pozor na šesté!

Pozor na šesté! 1995, Frederick Corbin Blesse
3 z 5

Mám rád autobiografie, případně vybrané kapitoly ze života lidí jako Frederick Blesse. Nejenže toho zažili víc, než za celý život pozná většina z nás, ale zároveň jsou svědky doby. Je mnohem vstřebatelnější dozvídat se o dějinách z úst přímých účastníků, než si o nich číst suchá shrnutí v encyklopediích či sledovat v dokumentárních pořadech. Ano, mnohdy pohled autorů podobných knih není zcela vyvážený a objektivní, nicméně mě osobně nezajímá objektivita, nýbrž způsob, jakým oni a mnozí z jejich generace tyto historické události vnímali. Na autorovi je mi rovněž sympatické, že se nedělá bezchybným hrdinou, ale přiznává i různé charakterové nedostatky a slabosti.... celý text