pink_ivy přečtené 292

Stříbrné stíny 2014, Richelle Mead

Wow. Richelle Mead opravdu ví jak napsat dechberoucí knížku. Knížka se ubírá svižným tempem, v každé kapitole se něco stane, někdy je to menší akce, jindy úplně monumentální. Adrian byl ze začátku trošku na ránu, ale pak si to u mě zase napravil. Sydney je naprosto úžasná, při kapitolách z nápravného centra jsem si div nezarývala nehty do dlaní. Posledních několik kapitol jsem přečetla neskutečně rychle a jak jsem čekala, na konci se opět objevil slušný cliffhanger. Moje jediná výtka je, že veškeré vedlejší postavy ustoupily tak do pozadí, že tam skoro vůbec nevystupovaly. Pravda, děj knížky tomu moc prostoru nedával, ale eskapády Angeliny mi chyběly. Každopádně, jedná se o jednu z nejlepších knížek, kterou Richelle Mead napsala. 5*... celý text

Ohnivé srdce 2014, Richelle Mead

Když jsem se do téhle série pustila, tak jsem žila v domnění, že je kniha vyprávěná z Adrianova pohledu. Pak jsem musela dlouho překousávat zklamání, že není. A tady jsem se konečně dočkala! Bylo skvělé, že jsem se konečně mohla podívat Adrianovi do hlavy, i přesto, že jsem tušila, že jestliže je knížka najednou rozdělená na vyprávění ze dvou pohledů, stane se něco hodně špatného. Knížka se mi líbila, i když mi opět bylo líto odsunutí Angeliny, Jill (a víceméně i Eddieho) úplně na vedlejší kolej. Zoe mě nehorázně vytáčela po celou dobu a upřímně jsem doufala, že jí někdo nakope. No ale ten konec..? Nemám slov. 4*... celý text

Indigové kouzlo 2013, Richelle Mead

Oproti prvním dvěma se mi tahle zdála ze všech nejslabší. Sice jsem byla ráda, že Adrian dostal dost prostoru, ale přišlo mi, že ostatní postavy (Eddie, Jill a Angeline) stáli dost v pozadí, i když Angeline a její doučování z matematiky bylo k nezaplacení :D. Tahle knížka se spíš, než kolem ostatních, točila kolem vztahu Sydney a Adriana a kolem magie. Že se tam řešil jejich vztah mi nevadilo, protože spolu mají chemii a jejich interakce jsou pro mě vždycky zábavné, ale z té zápletky o magii jsem nebyla zrovna nadšená už v minulé knížce a tady to bylo v podstatě jako hlavní téma. Sice se to dobře četlo, ale nechytlo mě to tolik jako minulé díly. Ovšem konec byl opět dokonalý cliffhanger. 3*... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

Myslím, že se mi to líbilo o fous víc než první díl. Přišlo mi to takové akčnější, i když se moc posunu v ději nestalo, tak útoky rebelů byli mnohem zajímavější. Co ale se týče hlavní hrdinky. America mi v prvním díle moc k srdci nepřirostla, ale v druhém díle byla doslova na ránu. Lítala od Aspena k Maxonovi a vždycky, když byla s tím druhým tak jaksi zapomněla, co cítí k tomu prvnímu. Kdyby do toho autorka za každou cenu necpala milostný trojúhelník, tak by to dopadlo lépe, je to zbytečné a akorát mi to zkazilo celý dojem z knížky. Aspen mě štval v druhém díle ještě víc než v prvním a Maxon celkem v pohodě, jen mě zarazilo jeho chování ke Kriss a Celestě. No a co mě asi z celé knížky vyšokovalo nejvíc byl osud Marlee. 4*... celý text

Prvních 100 2014, Kass Morgan

Knížka má se seriálem společné jen málo, některé základní informace a jména několika postav. Zatímco seriál se soustředí na přežití na zemi, knížka je spíš o mezilidských vztazích (a když to vypadá, že se konečně stane něco zajímavého, tak skončí). Jako, nebylo to špatné. To, že je to sepsané ze čtyř pohledů nám alespoň šanci poznat blíže víc postav. Rozhodně si myslím, že by ale knížce prospělo, aby se tak nezaměřovala na to kdo koho miluje nebo nemiluje, ale spíše právě na to přežívání. Avšak nebyla jsem tak moc zklamaná, jak jsem čekala. Dalo se to poměrně dobře číst a já se u toho nenudila. 3*... celý text

Příliš mnoho Kateřin 2015, John Green

“Books are the ultimate Dumpees: put them down and they’ll wait for you forever; pay attention to them and they always love you back.” Johna Greena mám ráda, vždycky vymyslí nějakou uhozenou zápletku a ještě podivnější postavy a napíše o tom krásnou knížku plnou krásných a nezapomenutelných citátů. Nemůžu si však pomoct, An Abundance of Katherines mě neuvěřitelně zklamalo. Zápletka nebyla nic moc (v podstatě žádná, moc se toho tam nedělo a asi jediné zajímavé byl ten lov na kance) a navíc postavy hrozně nesympatické (nemůžu se rozhodnout, jestli mě víc štval Colin nebo Hassan). Druhá půlka knížky se mi sice líbila o něco víc, ale za mě se jedná o nejhorší Greenovu knížku. 3*... celý text

Zlatá lilie 2012, Richelle Mead

Bloodlines pro mě mají určité kouzlo. První díl jsem si zamilovala a druhý se mi líbil ještě víc. Sydney a její averze k cukru je snadno oblíbitelná a Adriana zbožňuju už dávno a dohromady jsou jejich pasáže skvělé. Jen ten konec.. Ach Sydney, já na to čekám celou knížku a ty zdrhneš :D Jinak nová postava Angeliny je taky výborná, ze začátku jsem z ní nebyla úplně nadšená, ale když hodila po ten reproduktor po té kapele, tak si mě získala :D Na celé knížce mi osobně nejvíc vadil Dimitri, tu postavu prostě fakt ráda nemám. Ale jinak se nemůžu dočkat dalšího dílu. 5*... celý text

S láskou Rosie 2014, Cecelia Ahern

"I’ve learned that home isn’t a place, it’s a feeling." Ze začátku jsem byla zklamaná, když jsem zjistila, že je knížka psaná formou dopisů, chatů a e-mailů, tento styl psaná nemám ráda, protože mám pocit, že je to někdy moc odbyté. Tady jsem se do toho však tak rychle začetla, že mi to velmi brzo přestalo úplně vadit. Úžasný romantický příběh o životě. Přiznávám, že tahle knížka mě dostala. Doporučuju. 5*... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Město nebeského ohně 2015, Cassandra Clare (p)

Bála jsem se, protože poslední díly sérií bývají většinou smutné a zničí mi radost z předchozích dílů. Jsem ráda, že tohle nebyl ten případ. I přesto si ale nemůžu pomoct, ale jsem z konce trochu zklamaná. Přišlo mi to mnohem lepší než předchozí dva díly, akce tam bylo dost a taky se mi líbilo, že to bylo vyprávěné z pohledu..no skoro všech postav. Líbilo se mi i propojení s The Infernal Devices sérií, ale přijde mi, že kdo knížky nečetl, tak spoustu detailů nepochopí. Konec teda ušel, i když mi některé momenty (nechci spoilerovat), přišly trošku nucené a asi bych ocenila víc, kdyby se to autorka nesnažila spravit a nechala to tak, jak to mělo být. Taky mi přišlo, že se moc snaží potěšit všechny fanoušky, a tak to radši zahrála na jistotu, než aby trošku zahazardovala, což mi přišlo jako dost škoda. Jsem zvědavá na další knížky ze světa Shadowhunterů. :) (Mě by třeba docela zajímal ten Spirálový labyrint...)... celý text

Pokrevní pouta 2011, Richelle Mead

Vampýrské akademii jsem se dlouho vyhýbala, než jsem si ji asi před rokem přečetla a skoro hned jsem se do toho zamilovala. Richelle Mead umí dobře psát, umí vymyslet zajímavý příběh, i postavy, a hlavně dokáže rozepsat příběh na šest knih tak, že se člověk prostě nenudí. Pokrevní pouta tak pro mě byla skoro nutnost si přečíst, už kvůli přítomnosti Adriana. Hned na začátku jsem byla teda mírně rozčarovaná, protože jsem se naivně domnívala, že je kniha psaná právě z jeho pohledu, rychle jsem si ale zvykla na Sydney, ve VA pro mě byla taková neutrální, líbilo se mi ale, že právě díky jejímu pohledu bylo hodně vysvětlené, jako její podivné chování, proč tak nemá ráda upíry a hlavně jsme se konečně dozvěděli co na ní ten Abe má. Většinu postav už jsme znali z VA, takže bylo jednoduché si na ně zvyknout. Každopádně mě Richelle opět nezklamala, vymyslela zajímavý příběh, dobře se to četlo a mě to celkem rychle vtáhlo do děje. Adrian byl výborný jako obvykle, sice ho tam mohlo být o trochu víc, ale jeho interakce se Sydney neměli chybu. Tahle knížka pro mě měla ale jedno mínus - předvídatelnost. Dva velké zvraty jsem víceméně rychle odhadla, takže to pro mě nebylo tak překvapivé, ale jinak už se těším, až si přečtu další díl. 4*... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Asi bych to označila za naivní pohádku, ale mě se to moc líbilo. Zajímavý nápad, i když jsem si upřímně myslela, že budou plnit nějaké úkoly a podle toho jak si povedou je vytřídí nebo ne, takže mě trošku zklamalo, že se v podstatě jen "plácaly" po paláci. Knížka se ale dobře četla i přesto, že tam zase nebylo tolik akce. Bylo to sice trošku předvídatelné, ale to mi moc nevadilo. Jinak ale dobré postavy, (až na Aspena, ten mi opravdu lezl na nervy :)) a i když nejsem zrovna cílová skupina pro kterou tahle knížka vznikla, za mě jsou to 4*... celý text

Panika 2014, Lauren Oliver

Přiznávám, že mě kniha trošku zklamala. Přišlo mi to celé takové nedotažené a odbyté. Nápad byl sice celkem zajímavý, ale postavy byly víceméně dost nesympatické a ty jednotlivé úkoly mě taky moc nenadchly, čekala jsem něco lepšího, navíc byly ty kapitoly, kde o ty úkoly opravdu šlo, příšerně zkrácené. A co mě zklamalo ze všeho nejvíc? Konec. V předposlední kapitole se mi zatajil dech, protože jsem myslela, že bude mít autorka dost odvahy, aby (nechci spoilerovat) udělala určitou věc, ale to se nestalo a pro mě tak ten závěr byl dost laciný a předvídatelný. Škoda. 3*... celý text

Bylo nebylo 2014, Odette Beane

Nevím na kolik by se mi to líbilo, kdybych neviděla seriál, ale takhle mi tam dost věcí chybělo. Sice se mi líbilo přečíst si co se honí Emmě v hlavě, ale na druhou stranu tam dost zásadně chyběly pohledy i ostatních postav. Henry vám sice převypráví všechno důležité, ale připadalo mi to takové trošku odfláknuté, rozepsat těch pár flashbacků, třeba ještě z pohledu třeba Golda, nebo pár dalších, by tomu určitě neuškodilo. Takhle dávám 3*... celý text

Eleanor & Park 2014, Rainbow Rowell

Zajímavý styl psaní. Jak se z antipatie stalo přátelství, které přerostlo v něco víc. Líbilo se mi, že to bylo psané z obou pohledů, takže jsme mohli víc poznat obě hlavní postavy. Sice jsem to v průběhu vyloženě nehltala jednu kapitolu za druhou, ale konec mi to vynahradil, od toho jsem se prostě nemohla odtrhnout. 4*... celý text

Město ztracených duší 2014, Cassandra Clare (p)

O něco lepší než čtvrtý díl, ale prostě si stojím za názorem, že se nic nemá přehánět a že tři díly by bohatě stačili k tomu, abych byla spokojená. Příběh ale pokračuje a já to s ním nevzdávám a čtu dál. Líbí se mi to o dost méně než první tři díly, ale pořád to nabízí něco zajímavého, něco co mě prostě nutí ve čtení pokračovat. Za mě teda 4*, protože Jacovi nemůžu dát méně, ale upřímně myslím, že už to autorka s jeho "temnou" povahou mírně přehání a už by mu mohla dát oddych.... celý text

Čarodějovo doupě 2002, * antologie

Čtyřka: Divergentní povídky 2014, Veronica Roth

Pro někoho zbytečná kniha, pro mě úžasné doplnění Divergence. Tobias je prostě jeden z mých nejoblíbenějších fiktivních kluků, takže jsem uvítala, že jsem mohla nahlédnout do jeho minulosti/přečíst si jeho pohled na věc. Mě se to hrozně líbilo. V celé triologii, hlavně teda v prvním díle, byl napsaný jako takový tajemný chlap, po přečtení téhle knížky vám dojde, že je to prostě jen normální kluk, za což ho mám snad ještě radši. Osobně se mi líbili spíš první tři povídky, které se odehrávali ještě před Divergencí. Bylo pro mě zajímavé si sice některé pasáže přečíst i z jeho pohledu, ale asi bych dala přednost, kdyby místo té čtvrté, tam byla nějaká jiná, třeba z toho, jak poprvé dělal instruktora. Ty tři krátké přepisy na konec se mi ale hodně líbili. Takže za mě plný počet hvězdiček.... celý text

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson

"Je tak, jak je, a bude tak, jak bude". Asi jsem od knížky čekala víc, ty ohlasy, ta chvála všude. Já se ale nepobavila ani z poloviny tolik, jak jsem doufala. Rozhodně nebudu tvrdit, že jsem se nezasmála, to není pravda, u některých pasáží jsem se pobavila opravdu hodně, jen ne tolik, jak jsem čekala. Film mi, upřímně řečeno, připadal v tomhle ohledu vtipnější. Každopádně knížka je absurdně originální. Alan Karlsson nechtěně ovlivnil světovou historii skrz na skrz (zvláštní, že v dějepise jsme se o něm neučili?? :D). Mě, teda hlavně ze začátku, dokud se na scénu nedostal Herbert Einstein, bavila především linie odehrávající se v současnosti, potom mi to přišlo víc vyvážené. Rozhodně nelituji, že jsem si jí přečetla, ale jak říkám, čekala jsem trošku víc, za mě 4*... celý text

Papírová města 2014, John Green

“Margo always loved mysteries. And in everything that came afterward, I could never stop thinking that maybe she loved mysteries so much that she became one.” Myslím, že John Green se trošku sekl s názvem. V Hledání Aljašky jsem čekala, až budeme hledat Aljašku a nic, zato tady jsme půlku knížky hledali Margo. John Green prostě umí napsat knížku, umí vymyslet ujetou zápletku, zajímavé postavy a jejích zvláštní poznávací značky (třeba tady to byla Margo a její diskriminace velkých písmen). Knížka běžela rychlým tempem, já jsem se rozhodně nestačila nudit a začátek poslední části mi přišel hrozně vtipný. Jen, jsem asi přečetla od Greena už moc knížek, protože konec jsem čekala jiný..asi víc tragičtější. Ale Paper Towns se mi ve svojí podstatě hodně líbili, po Hvězdách je to jeho nejlepší knížka. 5*... celý text