pink_ivy komentáře u knih

Většinou jsou pro mě knížky od Karen M. McManus velice příjemným překvapením, ale tahle byla zatím nejslabší, kterou jsem četla. Přitom je to škoda, bylo to zasazené do velice zajímavého prostředí, které mi evokovalo takové ty staré detektivky, hrozně mě zajímalo, jak se to bude vyvíjet dál, takže mě to i nutilo ke čtení, ale finální rozuzlení mě tak strašně zklamala, že se přes to nedokážu přenést. Prostě.. cože? To mi chcete říct, že by si toho nikdo nevšiml? Za mě to absolutně nedává smysl a je to hrozně přitažené za vlasy. Navíc tři hlavní postavy mi přišly strašně ploché, nevýrazné a nedodělané, nedokázala jsem si k nim vůbec vytvořit vztah. Paradoxně mě asi na knížce nejvíc bavily ty kapitoly z minulosti. Neurazí, nenadchne. 3*

4 24.01.2022

"Through love, all is possible."

Pro mě je Maasová asi nejlepší spisovatelkou ve svém oboru. Jak Trůn, tak Dvůr, patří mezi moje velké guilty pleasure, takže když jsem tuhle knížku objevila, neváhala jsem ani minutu a těšila jsem se na ní jako malá.

Světy Trůnu i Dvoru (ačkoliv jsou každý v jiném universu) pro mě působí tak nějak podobně a hrozně se mi líbilo, že v téhle knížce se Maasová vydala úplně jiným směrem, než jsem byla zvyklá. Asi jediná výtka je taková, že bych si přála, aby možná na začátek letmo dala nějaký popis toho, jak ten svět funguje atd.. (a ne jen, ty Rody), ačkoliv spoustu věcí pochopíte za chodu, pro mě to byl, hlavně ze začátku, dost rušivý element, kdy jsem fakt tápala co a jak. Buď je to moje chyba, že jsem pořádně nevnímala, nebo mi to, co bylo řečeno v knize, úplně nestačí, ale ani po dočtení nemám úplně pocit, že bych celé fungování toho světa (která Země spadá pod kterou, atd..) pochopila. Chvíli jsem si myslela, že mi bude vadit to "moderní" zařazení s mobily a auty a tak, ale brzo jsem si zvykla a chápu, že jinak by se to prostě udělat nedalo a ani bych nechtěla.

Ze začátku se mi to zdálo trochu pomalé, ale pak nastal velký plot twist, který jsem upřímně nečekala, a začala pořádná jízda, kterou jsem si vážně užívala kapitolu od kapitoly. Maasová holt umí napsat poutavé hlavní postavy a umí mezi nimi vytvořit skvělou chemii (až jsem se divila, že žádnou intimní scénu nedotáhla až do vrcholu). Půlměsíční město působí úplně jinak než Trůn a Dvůr a já jsem za to ráda, bylo to nové a svěží a já to fakt zhltla jako malinu, která ve mě zanechala pocit skvělé knížky.

(A musím vyzdvihnout i zajímavě vymyšlená jména postav. Nevím proč, ale černokněžnice Jesiba Roga, je pro mě prostě TOP). 5*

4 12.05.2021

Když jsem tuhle knížku poprvé držela v ruce, zdálo se mi až neskutečné, že po tolika letech se konečně dočkám završení příběhu Aelin a celého tohoto světa. Knížka se soustředila co kapitolu na všechny námi známé a milované postavy a postupně je všechny sváděla dohromady, až se konečně všechny osudy protnuly v závěrečné bitvě.

Tahle knížka se prostě četla sama. Snad jediné kapitoly, které mě v knížce vyloženě nebavili byli Aedion a Lysandra (ačkoliv postavy miluju, tak v této knížce mi to prostě nesedlo). Některým postavám jsem nedokázala přijít na chuť ani v závěrečné knížce, ale takový už je život.

Ovšem nemůžu si pomoct, ale čekala jsem trošku epičtější konec a možná ne, až takový happy ending, protože ve válce lidi umírají, s tím jsem počítala, když jsem do téhle knížky šla. Ale zdálo se mi, že se autorka držela velmi zkrátka a nabídla až překvapivě málo velkých úmrtí. Defakto jen jedno a ač mě hodně vzalo za srdce, ve výsledku mě to vlastně spíš mrzelo za tu postavu, která tím byla nejvíc zasáhnutá, protože se mi zdálo, že tím vlastně jako jediná nedostala ten happyend, který měli ostatní a to si prostě nezasloužila.

1 27.04.2021

Když jsem se poprvé doslechla o tom, že se chystá prequel k mým milovaným Hunger Games, byla jsem nadšená. V tom světě na mě čeká mnoho příběhů, které bych si toužila vyposlechnout, když jsem si pak přečetla o čem, by knížka měla pojednávat, ucítila jsem osten zklamání. Zrovna minulost prezidenta Snowa je něco, co si vyposlechnout příliš netoužím. Ale i tak, těšila jsem se, že se znovu vrátím do toho "příjemně" známého prostředí Panemu.

Musím říct, že knížka naprosto předčila má očekávání. Coriolanus (jehož jméno nedokážu ani vyslovit, ani přečíst) je tu vykreslený jako sebestředný a pyšný mladý hoch, který ví co chce. Zasazení do příběhu před počátku Hunger Games, tak jak je známe, příběhu vyloženě prospěl. Vlastně je strašně fascinující sledovat ten vývoj, jak hry vypadaly a jak nikoho (ani Kapitolany) nezajímaly. Nemůžu si pomoct, ale primitivita těch her mi přišla snad ještě krutější, než ty pozdější.

Opětovné vystavení příběhu na dvanáctém kraji a jeho splátkyni mi přišlo zprvu skoro až zbytečné, nicméně Lucy Gray má s Katniss pramálo společného a brzy pochopíte, že pro dějový vývoj původních Hunger Games, příběh Snowa prostě musí být spjat s dvanáctým krajem.

Snad nejvíc mě překvapilo, že se s Korjou dalo, v prvních dvou částech knížky, velmi snadno sympatizovat a chápat motivy k jeho činům a někdy s ním dokonce i souhlasit. Ovšem ve třetí části knížky to nabere obrat o 360 stupňů, snad je to změnou prostředí a jeho Kapitolským smýšlením, nebo se vlivem okolností ukazuje jeho pravá podstata, ale jeho činy a slova začali být čímdáltím méně pochopitelné. Zato vám ale s přibývajícími stránkami do sebe zapadne spousta věcí z původní triologie. Oceňuju na tom hlavně, že se knížka nijak nesnaží ospravedlnit či vysvětlit to, kdo Snow v dalších letech byl.

Lucy Gray je pro mě tak trochu záhada, její postavu jsem si moc neoblíbila, snad i důsledkem toho, že na to, jakou tam sehrála roli, mi přišla hrozně upozaděná a nepropracovaná.
Ovšem z původu The Hanging Tree jsem byla nadšená.

Konec ve mě vyvolal spíš více otázek než odpovědí. Každopádně budu doufat, že toto nebyla poslední knížka z Hunger Games universa.

6 10.01.2021

Po čtvrtém dílu, ze kterého jsem byla hodně rozpačitá, jsem naopak z tohohle byla nadšená. Starý dobrý humor a hlavně staré dobré postavy jsou zpět a já si tuhle jízdu dost užila. Po prvním díle rozhodně nejvydařenější. Aristokratce změna prostředí jen a jen prospěla. Už se těším na palbu lásky... to bude prostě "eště prdel".

11 27.12.2020

Knížka, která mě prvotně zaujala svojí krásnou obálkou.

Za úžasnou obálkou se pak skrýval zajímavý příběh, tady musím vyzdvihnout jednak styl psaní autorky, všechno se to četlo hrozně snadno a pak taky celkovou originalitu příběhu (až na některé zápletky, samozřejmě). Nějak se ale nemůžu odpoutat od toho, jak mi některé věci přišli nelogické - jak můžou ovládat virtuálního avatara z nějakého boxu, když ve virtuální realitě se musíte hýbat, aby se hýbal i avatar? A vlastně celkově jsem si absolutně nedokázala představit, jak by ty turnaje a zápasy a vše ostatní mohlo fungovat. Nebo třeba ta nehygieničnost virtuálních čoček, který si neměníte, ale máte je na furt. Závěr pak předvídáte zhruba tak od půlky knížky, takže tam se žádné velké překvapení nekoná.

2 08.02.2019

Po překonání všech dosavadních nástrah se sourozenci Baudelairovi dostávají na volné moře, kde jsou pouze v doprovodu jejich největšího nepřítele - hraběte Olafa. Bouře je zavane na ostrov, kde na ně čeká konečné rozuzlení.

Musím říct, že tahle knížka mě neuvěřitelně zklamala. Celá ta lokace a zápletka z ostrova mě vůbec neoslovila. Z Olafa se tu najednou stal skorokámoš a celé mi to přišlo hrozně divné. Vysvětlení žádné. Jasně, dá se pochopit, že se nevysvětlí úplně všechno, ale tak jsem předpokládala, že se vysvětlí aspoň něco, takhle jsme se vlastně nedozvěděli fakticky vůbec nic a ve mě to akorát zanechalo dojem, že to autor neměl domyšlené a prostě to jen zapatlal tak, aby to vypadalo jakože takovýhle konec vlastně celou dobu plánoval. Styl jeho psaní už se mi definitivně přejedl a některé pasáže jsem až musela přeskakovat (konec Konce apod.). Ve výsledku tak má pak člověk pocit, že ztratil čtením celé ságy čas a že stačilo, aby si přečetl jen první knížku a zbytek si domyslel a byl by na tom asi lépe než po Konci.

1 04.02.2019

Sourozenci Baudelairovi se po nástrahách, které museli překonat pod vodní hladinou dostanou do hotelu, který je posledním bezpečným místem pro všechny agenty tajemné společnosti V.F.D. Společnými silami musí přijít na to, zda je hotel bezpečný nebo ne.

Dle mě se jedná o nejlepší díl celé série. Jednak je hrozně příjemné se po těch jedenácti dílech znovu setkat s postavami, které se sérií mihnuli v předchozích knížkách a hlavně jsem měla pocit, že se nám konečně dostalo alespoň nějakých odpovědí (rozhodně tedy ne všechno, ale aspoň něco málo). Styl psaní autora mě i nadále irituje čímdáltím víc. Teď jen doufám v uspokojivý konec.

1 04.02.2019

Sourozenci Baudelairovi se dostávají z hor do ponorky, kde se opětovně snaží rozluštit alespoň nějaká tajemství, kterými je opředena organizace V.F.D. a zároveň se snaží na čas dorazit na poslední bezpečné místo, které V.F.D. ještě má.

Po několika posledních knížkách, které se mi líbili přišla Ponurá slůj, která mě moc nenadchla. Jednak asi kvůli prostředí a hlavně kvůli novým postavám, které se v příběhu objevili (kapitán ponorky a jeho dcera), a kteří mě hrozně iritovali. S každou přibývající knihou mi navíc pořád víc štve styl psaní autora, to co bylo na začátku vtipné už po jedenácté moc vtipné není. A klasicky se nic nedozvíme, jen spoustu dalších slov, které dokáže autor sestavit z písmen V.F.D.

04.02.2019

Sourozenci Baudelairovi se na začátku knížky vůbec poprvé ocitají rozdělení. Zatímco Violet s Klausem musí přemýšlet, jak si rychle zachránit život, Sunny se ocitne ve spárech hraběte Olafa a jeho přívrženců. Kdo z nich dorazí do centrály V.F.D. jako první?

Je zřejmé, že autor už (bohudíky) úplně opustil dokola se opakující zápletku a rozhodl se děti poslat na samostatnou cestu, což mě vyhovuje a což jenom chválím (knížky, kde se nevyskytuje pan Poe prostě zbožňuju). Sunny dostává víc prostoru, aby rozvinula svojí mluvu a zálibu. Ledová stěna u mě asi zatím vítězí co se týče děje. Jen mi vadí, že se opět nic nedozvíme, jen další záhady a po desáté knížce už mi ironický a rádoby vtipný styl psaní Daniela Handlera trošku leze na nervy. :)

1 04.02.2019

Sourozenci Baudelairovi se po nešťastné příhodě v nemocnici museli schovat do kufru auta jejich nepřátel a nechali se odvést na karneval Caligari, kde se musí lstí vmísit mezi ostatní zaměstnance cirkusu, kde se snaží zjistit víc informací o tajemné organizaci, ve které byli zapleteni jejich rodiče.

Autor opět jede v zajetých kolejích, ani tentokrát to ovšem nekopíruje úplně přesně dějové linky z prvních dílů, čímž trošku naruší zajetý styl vyprávění, což mi rozhodně nevadí a upřednostňuji to. Tahle knížka byla zatím jedna z těch nejzajímavějších a taky nejděsivějších :) . Už mě ovšem irituje, že se stále nedozvídáme žádné odpovědi, ani větší rozuzlení čehokoliv, naopak se to víc zašmodrchává a nedozvíme se opět vůbec nic. Což po deváté knížce v sérii určitě není příliš kýžený výsledek.

2 04.02.2019

Po nepříjemnostech, které sourozence potkali ve vesnici V.F.D. jsou Baudelairovi nuceni vypravit se na vlastní pěst do nepřívětivé okolní krajiny. Jejich cesta je přitom zavede do napůl dostavěné Heimlichovy nemocnice.

Lemony Snicket pokračuje ve vyprávění svého příběhu s námi již známým ironickým podtónem a černým humorem, víceméně se opět drží zajetých kolejí, aneb co knížka, to nová lokace. Avšak tentokrát jsou děti skutečně na vlastní pěst a nemají žádného opatrovníka, který by se o ně (ne)staral. Ač byla tedy knížka hodně podobná těm ostatním, právě ty malé detaily, díky kterým se odlišují, z toho dělají četbu, která vás pořád nenudí. Ten koncept s opatrovníky už je zjevně vyčerpaný (díky bohu, myslím, že jich tam i tak bylo zhruba o pět víc, než bylo potřeba) a Baudelairovi se musí naučit přežívat a unikat hraběti Olafovi a Esmé bez pomoci. Velmi kladně hodnotím absenci pana Poa, který je zaručeně nejotravnější a nejhorší postavou celé série.

Do tajemství, obklopující celý požár a tajemnou organizaci, se opět jen lehce namočíme a nedozvíme se nic moc dalšího, pouze několik málo dalších informací. Jak jsem ale již zmiňovala předtím, vážně by to chtělo nějaký větší posun v ději.

1 23.01.2019

Po další sérii nešťastných příhod, které se sourozencům Baudelairovým přihodili u jejích posledních opatrovníků jsou nuceni opět sbalit svých pět švestek a přestěhovat se na nové místo s tajemným názvem.

Opět vlastně stejné téma, jen tentokrát trošku jiné v tom slova smyslu, že opatrovníkem sourozenců nebyl jeden člověk, nýbrž celé město. Jako vždy byl příběh plný absurdit, šílených pravidel a na hlavu postavených situací. Ač oceňuji originalitu řešení situací, tak někdy už je to až moc přitažené za vlasy (viz. únik z vězení), nicméně stále mě to ještě nenudí a mám naději, že s dalším dílem by se mohl příběh konečně ubírat i trošku jiným směrem a mohl by tedy vybočit ze zajetého vzorce. Ovšem na můj vkus se ta hlavní zápletka táhne a vůbec se neposouvá nijak vpřed, autor se o ni jen povrchně otírá, ale nic blíže nevysvětlí a už by to pomalu chtělo.

Zatím ale pořád jedna z těch zajímavějších v sérii.

1 22.01.2019

Poté co byli sourozenci Baudelairovi vyloučeni z internátní školy se vracejí do města, ve kterém vyrostli, tentokrát je pan Poe umístí do péče pana a paní Squaler. Sourozenci si však, kromě jiného, stále dělají starosti o jejich přátele, trojčata Quagmireovi.

Tento díl mě nezklamal a taky se mi líbil, ač se autor navrátil k stejně zajetému příběhu, nový opatrovník, nové místo. Avšak tentokrát mi to nepřipadalo, jako kdyby vzal stejný příběh přes kopírák, bylo to trochu jiné, snad i proto, že sourozenci měli kromě starostí s hrabětem Olafem starosti i ohledně jejích přátel. Absurdních situací opět nebylo pomálu a právě ty mě na knížce nejvíc baví. Děj se opět posunul, sice jen o krůček, ale oceňuji i to.

1 21.01.2019

Po neštěstí, které si sourozenci Baudelairovi museli vytrpět na pile se je pan Poe rozhodne tentokrát poslat do internátní školy, jejíž moto zní "Pamatujte, že zemřete."

Já tuhle knížku nemůžu hodnotit jinak, než kladně. Za mě určitě prozatím nejlepší díl série, prostředí internátní školy je příjemná změna, stejně jako je fajn, že se v knížce protentokrát nevyskytoval žádný přímý opatrovník. Lemony Snicket tentokrát skutečně nešetřil jak s ironií, tak s šíleným množstvím absurdních situací a pravidel, které si sourozenci Baudelairovi museli protrpět. Vůbec poprvé si najdou spojence, trojčata Quagmireovi, což je hrozně příjemné zpestření v ději. Vůbec poprvé konec trochu překvapí.

Navíc oceňuji i to, že se v knížce konečně objevil jakýsi náznak, že je to příběh s větší zápletkou, že to není jen řada nešťastných příhod bez čehokoliv hlubšího.

2 21.01.2019

Všichni se shodneme na tom, že sourozenci Baudelairovi doposud neměli moc snadný život. Během krátké chvíle ztratili domov i rodiče a v následujících týdnech stihli vystřídat již několik různých opatrovníků. Tentokrát je pan Poe zavede do malé vesničky, kde se sourozenci mají zabydlet na místní pile.

Za mě mohu říct, že se mi tahle knížka líbila zatím nejméně. Autor se i počtvrté neochvějně drží zajetého vzoru a za mě už to tedy není dostatečné, když totiž něco někdo opakuje pořád dokola, trošku to ztrácí na nápaditosti. I tady tedy najdeme nové místo, nového opatrovníka, nový převlek a nový plán. Sourozenci se tu, na rozdíl od ostatních dílů, setkají i s jinými padouchy, což je sice milé zpestření, ale nestačí to. Pořád čekám v nějaký dějový posun.

1 21.01.2019

Sourozencům Baudelairovým se doslova lepí smůla na paty. Poté, co zažili další traumatickou epizodu z jejich nešťastného života se dostávají k tetě Josephině a mohou jen doufat, že tentokrát se jejich životy konečně obrátí k lepšímu.

Třetí díl je opět ve standartně zajetých kolejích - nové místo, nový opatrovník, nový převlek, nový plán k ukradení jmění Baudelairových. Knížka opět nešetří ani ironií, ani notnou dávkou naprosto absurdních situací, tentokrát se Baudelairovi budou muset poprat nejen s hrabětem Olafem, ale i s nepříznivým počasím, které se žene na jejich nový domov.

Ač se to stále dobře a lehce čte, musím podotknout, že to postrádá další nápady a zápletku. Stejné schéma se vyplatilo dvakrát a autor sází na jistotu, ale upřímně řečeno, když potřetí čtete dokola to stejné, přestává vás to pomalu bavit. Doufám tedy, že s následujícím dílem se zápletka konečně někam posune a ukáže se, že za vším stojí nějaká hlubší pointa.

1 21.01.2019

Poté, co sourozenci Baudelairovi jen o chlup unikli spárům hraběte Olafa, dostávají se k dalšímu opatrovníkovi, kterým je strýček Monty. Ovšem to, co ze začátku vypadá jako začátek šťastného konce se pro sourozence opět nepříjemně zvrtne.

Další příběh je znovu protkaný novou scenerií, podobným příběhem jako v prvním díle, zajímavými postavami, spoustou absurdních pravidel a velkou dávkou černého a pochmurného humoru z pera Lemonyho Snicketa. Čte se to dobře a opět, na to, že je to "dětská" knížka se zabaví i dospělejší publikum.

21.01.2019

Bylo nebylo, jednoho dne na pláži začal nešťastný příběh sourozenců Baudelairových. Kniha nenabízí nic převratného, vlastně ani nového, z řady dětských knih se odlišuje pouze ponurým a ironickým podtónem, kterým vypravěč, Lemony Snicket, příběh vypráví. A já se nemůžu rozhodnout, jestli mě ten černý humor a ironie spíš irituje, nebo mě to baví.

Musím ale vyzdvihnout to, že ač se jedná "jen" o dětskou knížku, dospělý čtenář si ji může přečíst taky a ani mu to nebude připadat příliš dětinské. 3*

1 21.01.2019

Já jsem od S. Raasch četla už sérii Sníh nebo popel, která mě ale moc neuchvátila a celkově styl paní spisovatelky mi moc nesedl. Jelikož jsem ale na Rebely vln četla jen chválu, rozhodla jsem se jí dát ještě jednu šanci a notno podotknout, že z toho mám stejně smíšené pocity jako z předchozí série, nemůžu se tedy zbavit pocitu, že mi tedy její styl skutečně moc nesedí.

Můj problém byl, že jsem se do knihy absolutně nedokázala začíst, prvních několik stránek jsem přetrpěla, protože jsem se vůbec nechytala. Ten svět mi připadal takový hrozně zmatečný a navíc tři hlavní postavy, které se mi sice nepletli, ale pletlo se mi všechno ostatní, jsou až moc. Bohužel jak příběh postupoval tak nemůžu říct, že by se to nějak zlepšilo, pořád se mi to motalo a nějak jsem se do toho absolutně nedokázala začíst a fungování onoho světa mi nebylo o nic jasnější, všechny možné názvy se mi hrozně pletly dohromady. A téma jako takové mě bohužel taky moc nezaujalo.

Nemám ale ráda nedočtené série, takže druhému dílu asi šanci dám. 3*

21.01.2019