Pítrs85
přečtené 566
Hledání Jaromíra Nohavici
2007,
Josef Rauvolf
K biografii Jarka Nohavici od Josefa Rauvolfa nemám výhrad, je to kvalitní životopis, autor se snažil ostravského barda vylíčit s odstupem, nijak ho neadoruje, ani však zbytečně příliš nekritizuje. Takovýto přístup mám u biografií nejraději. Jediné, co mi při čtení přišlo rušivé, bylo neustálé opakování zdrojů, ze které knihy, ze kterého magazínu, ze kterého dokumentu Rauvolf čerpal (když si po dvacáté přečtete "jak se Nohavica zmínil v rozhovoru pro Týden", tak už je to otravné). Naopak vyloženě kvituji závěrečné shrnutí Nohavicovi diskografie, o to spíš, že se v ní cituje můj nejoblíbenější hudební kritik Jiří Černý.... celý text
Hlavně nespadnout
2006,
Stephen Foster
Pro mě snad ještě čtivější než slavnější Hornbyho Fotbalová horečka, knížka, ve které by se měl najít každý fotbalový fanoušek a vidět, že opravdové fandění není o tom přát jen těm nejsilnějším a nejslavnějším, ale že mnohem zajímavější fotbalový svět se odehrává o pár pater níž. Knížka psaná s notnou dávkou sarkasmu, ale hlavně s vtipem a nadhledem. Škoda, že už se od autora žádných dalších postřehů z jeho fanouškovské kariéry nedočkáme...... celý text
Hlava XXII
2005,
Joseph Heller
Děsně rozporuplná knížka, navíc ve svém jádru taková... zlá, toho násilí, černého humoru a skoro až nihilismu na mě bylo při čtení skoro až moc. Na druhou stranu válečná mašinérie a vše co je s ní spojené, si nic jiného, než takovouto kritiku, nezaslouží. Oceňuji přístup, s jakým do toho Heller šel (o to spíš, že to byl Američan, navíc, nebo právě proto, člověk, jenž druhou světovou jako voják sám prožil), onu absurditu, nesmyslnost a hloupost, co válka přináší. Hlava XXII jde ale ještě dál a kritizuje kromě válečných konfliktů i člověka 20. století jako takového, konzumní společnost a moc peněz nad lidským životem. Chvílemi jsem se při čtení pousmál, chvílemi dokonce i zasmál, ale jako celek na mě Hlava XXII působila spíš negativně- což byl ale nakonec dost možná i záměr.... celý text
Hilda: Hilda a troll / Hilda a půlnoční obr
2016,
Luke Pearson
Od teď už se taky řadím do Hildina fandomu. Ten příběh je stejným dílem fantaskní a tak nějak divně zvláštní jako i vtipný. Krásná kresba, skvělá hlavní hrdinka, oživlé skály, chodící dřevěná polínka... Není těžké si to zamilovat, ač nejste (ale opravdu nejste) cílová skupina.... celý text
Heráci
2014,
Irvine Welsh
Senzitivní dušinky by se tomuto měly vyhnout velkým obloukem. Vážně, jestli se dá na Heráky použít jediné slovo, pak je to NEKOMPROMISNÍ, román, vedle kterého i slavný Trainspotting vypadá jak Pohádky ovčí babičky. Heráci jsou punk říznutej fetem, chlastem, sexem, hnusem, whitetrashem... Prostě Viva La Irvine Welsh, Viva, že má někdo i v této době koule psát něco takového.... celý text
Hedvábník
2015,
Robert Galbraith (p)
Vzhledem k tomu, že mi je prostředí spisovatelů určitě bližší než prostředí modelek (kde se detektiv Strike pohyboval v předchozí Volání kukačky), bavil mě jeho případ v Hedvábníkovi ještě mnohem víc. Ostatně ona i Rowlingová, ehm pardon, vlastně Galbraith jako kdyby našel cestu, kterou se chce ve svých moderních detektivkách vydat, Hedvábník, i když je to taky ukecaná knížka o 500+ normostranách, odsýpá svižněji, bez zbytečných a rušivých odboček. Navíc novodobí Sherlock a Watson (tedy Strike a Robin) jsou dvojice, u které není potíž si je oblíbit (i když se pořád nemůžu zbavit dojmu, že tam kde je Cormoran charakterem druhý Harry Potter (tedy nejen výjimečný, ale i opuštěný), je pak Robin druhá Hermiona (nadprůměrně inteligentní, ke svému partnerovi za všech okolností loajální, přesto, i když i tady okolnosti na to sem tam narážejí, vztahové zápletce imunní). Ale to je jen takový můj malý postřeh :-) No a co dodat k zápletce, přestože je knížka vyloženě střední proud, chytne vás tak, že jí budete jen stěží odkládat. Ostatně jako všechna ostatní díla momentálně asi nejpopulárnější spisovatelky.... celý text
