Pog přečtené 240
Po zemi do Bangladéše
2021,
Majda Slámová
Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst, protože její autorka vypráví skutečně poutavě, děj krásně odsejpá, člověk se ani chvíli nenudí... Zároveň Majdu strašně obdivuju za její odvahu vydat se sama na tak dlouhou cestu v podstatě do neznáma. Styl vyprávění v člověku zanechá pocit, jako by tuhle nádhernou cestu sám prožil. Navíc je kniha doplněna moc hezkými fotografiemi přírody i lidí, což čtenáři vyprávění ještě líp přiblíží. Doufám, že touto knihou autorčina tvorba nekončí :)... celý text
Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR
2017,
Nina Špitálníková
Velmi zajímavá knížka o životě v KLDR. Mnohdy jsem jen stěží mohla uvěřit, že někde lidé mohou žít tak, jak autorka předkládá, musí to být hrozné. Jsem ráda, že žiju tam, kde žiju.... celý text
Nejsem jako vy
2011,
Jodi Picoult
Jako všechny knihy od Picoultové mě i tahle chytla a nepustila. Co se vlastně Jess stalo, mi tak nějak docvaklo zhruba v polovině knihy, ale to, jestli jsem se mýlila, nebo ne, jsem se dozvěděla asi 5 stránek před koncem. Picoultová prostě umí udržet napětí až do poslední chvíle. Bohužel mi tak nějak chyběl konec... :D jak to vlastně dopadlo?... celý text
Světla nad močálem
2021,
Lucie Ortega (Navrátilová)
Nechce někdo přepsat epilog? Protože ten mě fakt naštval :D Jinak kniha jako taková byla rozhodně zajímavá svým tématem, se slovanskou mytologií asi moc knih nenajdeme. Líbilo se mi, že nás autorka tímhle stylem alespoň povrchově seznámila s vírou našich předků. Postavy byly takové neslané nemastné. Hlavní hrdinka chudinka, kterou nikdo nemá rád, skoro ukázková Mary Sue. Lukáš takové naivní zlatíčko, Irma zákeřná potvora, Nemoj kdysi zrazený v lásce a dodnes zahořklý... No, všichni byli dost černobílí, ale to asi k téhle knize patří, zvlášť pokud mluvíme o té "zlé" straně. Jediný, kdo se mi doopravdy zamlouval a čí charakter se během příběhu nějak zásadně vyvíjel, byla asi Kora. Na knize mě dost štvalo, kolik překlepů se tam objevovalo. To už dneska knihy neprochází nějakou korekturou? Tenhle problém má snad každá druhá kniha... Co se mi ale líbilo, bylo to, že děj byl dost nepředvídatelný a opravdu jsem byla zvědavá, jak to nakonec dopadne. Když nad tím tak přemýšlím, konec byl hodně hodně uspěchaný, nevadilo by mi, kdyby tam bylo pár stran navíc. Dál čtěte jen na vlastní nebezpečí, jsou tam spoilery :D (SPOILERY) - Romantické lince mezi Nemojem a Lenou jsem nevěřila, pardon, ale to fakt ne. - Mile mě překvapilo, že to neskončilo happyendem, ale i tak mě epilog naštval :D Ale abych pravdu řekla, tuhle knihu jsem si koupila i navzdory tomu, že jsem se zapřísáhla, že už si nikdy nekoupím žádný "humbook tip". A snad poprvý v životě nelituju, že jsem si "humbook tip" koupila :D Nevěděla jsem, jestli knize dát 3 nebo 4 hvězdičky, dala bych tak 3,5, kdyby to šlo :D ale ve finále jsem se rozhodla pro 4.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Celá kniha má takovou ponurou atmosféru, už od prvních stránek jsem doopravdy nenáviděla matku a sestru Báry, později se mi chtělo zvracet i z otce. Nejhorší je asi to uvědomění, že Vrány nejsou jen nějaká fikce, ale pro mnoho dětí krutá realita. Knihu jsem měla přečtenou za pár hodin, mrzí mě, že byla tak kraťoučká. Až ke konci jsem si uvědomila, že to vlastně nemá ani pořádnou zápletku, ale vůbec mi to nevadilo.... celý text
Elizino tajemství
2020,
Dominik W. Rettinger
Jak již psal někdo přede mnou, kapitoly s Annou byly vcelku zbytečné a opravdu by stačily pouze na začátku a na konci. Upřímně řečeno, asi v polovině knihy jsem je začala přeskakovat, protože byly opravdu o ničem. Jinak příběh Elizy jako takový je jiný než v ostatních knihách o Osvětimi, a to nejen tím, že hlavní protagonistka pracuje v táborovém nevěstinci, ale i tím, že postavy tu nejsou úplně černobílé, včetně právě Elizy. Víc než její příběh mě ale zaujal příběh krásné Magdaleny, kterou jsem si oblíbila mnohem víc než hlavní postavu. Mrzí mě, že kniha u mě nedokázala vyvolat žádné emoce...... celý text