Pog
přečtené 240
Záhada jihlavského podzemí aneb Čí rozmar prožíváme?
1998,
Pavel Bezděčka
Kniha mi doma ležela snad tři roky, než jsem se k ní konečně dostala. Na jednu stranu lituji, že jsem si ji nepřečetla dřív (ještě v době, kdy jsem, mimochodem po boku samotné autorky, dělala v jihlavském podzemí průvodkyni), na druhou stranu jsem ráda, že mě toto znepokojivé čtení zastihlo až v bezpečí domova. Vyprávění autorky začíná prvními chvílemi, kdy si s kolegy všimli, že se v, dnes již známé, Svítící chodbě děje něco podivného, pokračuje jejich vlastním bádáním a končí slavnou reportáží pana Motla a dohrou, jakou to pro podzemí jako takové mělo. Kromě všech těch podivností, které se v podzemí dějí, jsem konečně pochopila i samotnou autorku a její nechuť odpovídat na všetečné dotazy nás ostatních na téma duchové apod. Děkuju, že jsem si tuto knihu mohla přečíst.... celý text
Zápisky o smutku
2022,
Chimamanda Ngozi Adichie
Bolest nad ztrátou blízkého, která se objevuje na stránkách této útlé knížečky je přímo hmatatelná. Stejně tak intenzivně je ale cítit i láska, kterou autorka ke svému tatínkovi cítila. Pan Adichie byl jistě úžasný člověk...... celý text
Podivuhodná historie sexu
2022,
Kate Lister
Podivuhodná historie sexu je velmi propracovaná a obsáhlá kniha a najdeme v ní mnoho zajímavých témat. Mimo informace týkající se sexu se dozvíme i mnoho dalších historických faktů z různých oborů. Některá témata mi tam chyběla a některá mi přišla vcelku zbytečná (například historie slova ku*da), ale bylo to perfektní čtení.... celý text
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Příběh, ač jednoduchý a uspěchaný, byl velmi krásný. Jsem ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst a ráda si do knihovny zařadím i další knihy autorky. Všechny hlavní postavy byly sympatické, obzvlášť Annu jsem si moc oblíbila.... celý text
Malinka
2017,
Dita Táborská
Zpočátku mě kniha příliš nenadchla, ale od jisté události nabraly osudy všech postav zajímavější spád a začaly se vzájemně prolínat. Každá z postav byla jedinečná, byly perfektně psychologicky vykreslené a autorka velmi věrohodně nastiňuje psychické rozpoložení každé z nich. Moc se mi líbila uvěřitelnost děje, líbilo se mi, že všechny postavy, dokonce i zdánlivě dokonalý Jaromír, měly své chyby a procházely si těžkými životními zkušenostmi. Ale rána, která zasáhla Inu, byla až příliš strašná... Jak je vidno v komentářích, Malka dost čtenářům lezla na nervy. Já osobně jsem měla pro její chování vcelku pochopení. Bohužel jeden defektní jedinec s sebou na dno dokázal stáhnout mnoho jiných duší, i když neúmyslně. Těším se na Běsu, nemůžu se dočkat, až se dozvím, jak to bylo s Malky maminkou.... celý text
Anežka
2015,
Viktorie Hanišová
Na psychiku dost náročné čtení, místy to (alespoň pro mě) bylo až na hraně. Julie byla natolik posedlá vidinou dokonalé Anežky, až jí to zatemnělo mozek a místo Agnes viděla jen člověka stvořeného z vlastních předsudků s nálepkou "Cikán" na čele. Některé ženy by radši o mateřství neměly ani uvažovat... Nicméně i přesto, jak těžké a depresivní téma si autorka vybrala, jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Hanišová je taková česká Picoultová.... celý text
Obsidio
2019,
Amie Kaufman
Ve třetím díle téhle fantastické série se vracíme na planetu Kerenza IV., kde to vlastně celé začalo. Myslím, že zakončení série Akta Illuminae je naprosto perfektní, moc se autorům povedlo. Přiznám se ale, že po slabším druhém díle, který v podstatě kopíroval námět z jedničky, se mi do Obsidia moc nechtělo, ale byla by obrovská chyba to vzdát. SPIRO konečně opět dostal více prostoru, což myslím ocení každý čtenář Akt Illuminae, protože tohohle zmetka nejde nemilovat :) SPOILER SPOILER SPOILER Jediná věc, která mi vadila už od prvního dílu - mrtvé postavy by měly zůstat mrtvé. U Ezry v Illuminae jsem to sežrala i s navijákem, u Nika v Gemině jsem jen čekala, kdy se znovu objeví, bylo nad slunce jasné, že není doopravdy mrtvý... a já blbá jim v tomhle díle zase skočila na špek se SPIREM :D jak já ho obrečela! I když... co není živé, nemůže přece zemřít.... celý text
Poselství od protinožců
2000,
Marlo Morgan
Mám z knihy rozporuplné pocity. Na jednu stranu to byla děsná, za vlasy přitažená, slátanina. Na stranu druhou se v ní našlo poměrně dost zajímavých myšlenek a poselství. Jsem si jistá, že pokud této knize dá člověk šanci, najde si v ní to své.... celý text
Hodinářova dcera
2019,
Kate Morton
Příběh, který se ukrývá na stránkách knihy, je opravdu příběhem obrovské lásky, která kvůli hloupé shodě nešťastných náhod tragicky končí. Všimla jsem si, že dost lidí tohle dílo nehodnotí příliš kladně, takže jsem se ho trošku obávala, ale pro mě osobně to bylo dokonalé. Možná i proto, že to byla moje první zkušenost s autorkou, ale kdo ví. Začneme tedy popořádku. Postavy. Ty byly úžasné. Všechny. Co musím vyzdvihnout, byla postava Edwarda Radcliffa. Jeho postava byla tak propracovaná, že na stránkách knihy opravdu ožila. Jako čtenářka jsem skutečně cítila Edwardovu energii i jeho nadšení a následně jeho obrovský smutek téměř na fyzické úrovni. A také bylo zcela evidentní, že Edward je takové alter ego samotné autorky, která se svou postavou sdílí vášeň pro staré domy a jejich historii a auru. Další moje oblíbená postava byla Lucy, jak jinak, tu nešlo nemilovat. Ada byla taktéž úžasná a maličký Tip se svou maminkou mě několikrát rozplakali dojetím i smutkem. Elodiinu dějovou linii jsem příliš nemusela, ale docela mě mrzí, že jako jediná neměla pořádné zakončení a nevíme, jak to s ní bylo dál. Další střípky, které stojí za zmínku: Rozhodně odhalení toho, kdo vlastně byl James Stratton, to jsem zírala s otevřenou pusou, když jsem pochopila :D dále rozuzlení složitého vztahu Frances-Edward-Lily a nakonec zjištění, jak to vlastně bylo, kam Lily zmizela, proč stále v domě přebývá její duch... Ve chvíli, kdy mi to docvaklo (a záhy bylo potvrzeno na stránkách knihy), se ve mně vířilo tolik různých pocitů, až jsem se z toho rozbrečela :D Za zmínku také stojí japonský javor. Já věděla, že tam hraje nějakou roli, když ho tak často zmiňovala! :D Propletenost všech dějových linek byla dokonalá, bylo až neuvěřitelné, jak všechno se vším souviselo. Sledovat historii domu v Birchwoodu bylo něco úžasného. Zároveň bylo trochu bolestné si uvědomit, že čas, který nám byl dán, je velmi krátký a náš život tak pomíjivý.... celý text
Gemina
2017,
Amie Kaufman
Pokud jsem prvnímu dílu dala 4 hvězdičky, musím tomuhle dát jenom 3. Bylo to téměř na chlup stejné jako první díl - záporáci z BeiTechu se snaží někoho vyvraždit, zároveň naše hrdiny zužuje i biologická hrozba, pár náctiletých dětí zachrání hned dva vesmíry a nějakou dobu se zdá, že hlavní mužská postava je mrtvá. To mi trochu připomíná situaci s Ezrou v Illuminae. Tentokrát jsem na to ale neskočila a čekala jsem, kdy a za jakých okolností Nik ožije :D samozřejmě nesmí chybět špičková hackerka, která vždy zachrání situaci ve chvíli, kdy už autorům došly nápady, jak jinak své postavy zachránit. Ten otřesnej překlad konverzací už mi lezl krkem v prvním díle, tady to bylo snad ještě horší (třeba slovo fťypnej - to fakt někdo myslí vážně?) Ezra v prvním díle i Nik v tomhle se taky vyznačovali naprosto debilní vlastností řešit kraviny ve chvíli, kdy jim jde o život - například Nikovo řešení přezdívky v chatu, zatímco se mu Ella snažila vysvětlit že brzo umře. No, aspoň byl Nik sympatičtější než Ezra, toho jsem fakt nesnášela. Jinak to odhalení, kdo je vlastně Rapír... to byl jeden z těch WOW momentů, díky kterým jsem si zamilovala hlavně první díl. Rapírovo rozhodnutí na konci knihy bylo dojemné. Byla to dobrá postava :) Mrzí mě, že SPIRO tady neměl tolik prostoru a projevil se vlastně až na konci, ale to je pochopitelné, když se děj odehrával na Heimdallu :D doufám, že v posledním díle dostane prostoru víc, protože ho fakt žeru... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Celou knihou se táhla hrozně tíživá atmosféra. Nejlépe to popsala dominika8192 přede mnou - zoufalství, beznaděj a rezignace. Nemohla jsem pochopit chování matky, která svou dceru opustila v těch nejdůležitějších chvílích. Nechápala jsem otce, který byl schopen takhle ublížit vlastní dceři a potom dělat, jakože se nic nestalo. A nechápala jsem, proč Evžen svou sestru tolik nenáviděl. Jediná osoba, která nebyla zralá na nakopání do p*dele, byl Milan. Jedinou světlou chvilkou v celé knize bylo přátelství mezi Sárou a autistickým Vojtou, které pak Sára taky, dá se říct, poslala do kytek. Ale co bylo hrozně zajímavé, byly informace o houbách. Většinu věcí jsem ani netušila. Kniha byla napsána naprosto perfektně, vyvolala ve mně přesně ty emoce, které měla. Postavy byly jedinečné, měly svůj charakter a byly odlišitelné od ostatních. Jediné, co mi tak nějak chybělo, byl konec. Jak to teda nakonec dopadlo? Co se se Sárou dělo pak?... celý text
Kráska a zvíře – Román podle filmu
2017,
Elizabeth Rudnick
Takové nenadchne, neurazí. Postavy byly skvěle zpracovány, hned od prvních chvil vyzařovaly přesně tu energii, jakou měly. Atmosféra různých okamžiků byla hmatatelná. Příběh byl krásný. Ale všechno bylo takové hrozně rychlé a romantická linka nebyla uvěřitelná. Vždyť se nesnášeli a o dvě stránky později milovali. Nevím, jiným linkám dala autorka hrozně moc prostoru, aniž by to bylo kolikrát nutné, ale to nejdůležitější - vyvíjející se vztah Belle a Netvora - bylo moc uspěchané.... celý text
Dvě věže
2006,
J. R. R. Tolkien
Pan Tolkien nám i ve druhém dílu Pána prstenů připravil spoustu okamžiků plných napětí (i když pochybuji že vůbec existuje někdo, kdo neví, jak to skončí :D) a nádherně vykresluje atmosféru daného okamžiku. Postavy jsou naprosto úžasně zpracovány - mají charakter, jsou od sebe odlišitelné, každá má své chyby a působí díky tomu uvěřitelněji. Už ve filmech jsem si oblíbila Faramira, ale ten knižní je úplně boží. Taky jsem uvítala více informací o entech. Kapitoly s nimi mě sice moc nebavily, byly takové zdlouhavé, ale našla se místa, která byla moc zajímavá. Řeřábek mi byl asi nejmilejší :D Co mi vadilo, byly popisy. V prvním díle jsem je skoro nezaregistrovala, ale tady mě fakt fakt nudily :D a moc mi nevyhovovalo to, že první polovina knihy byla jenom o Aragornovi a spol., zatímco druhá o Frodovi a Samovi. Podle mého názoru by bylo mnohem lepší, kdyby se to střídalo, protože pak bylo těžko přehledné, které situace se vlastně děly zároveň. A co musím vypíchnout (ale s autorem to nemá co dělat, proto to do celkového hodnocení nezahrnuji), je, že všechny díly Pána prstenů očividně prošly korekturou a text se dá číst. To v dnešní době vidím málokdy :D Na rozdíl od prvního dílu se tentokrát filmová verze držela předlohy mnohem víc.... celý text
Illuminae
2016,
Amie Kaufman
No tak tohle bylo něco. Prvních zhruba 200 stran jsem se přemáhala, abych četla dál, přišlo mi to jako hrozná kravina, přeceňovaná ostatními asi hlavně kvůli grafickému zpracování, které bylo bezesporu boží. Děj se skoro nehnul a hlavní mužská postava - Ezra - mi přišla strašně, ale strašně otravná. Ale potom? Potom jsem se tak ponořila do děje, že jsem se jen stěží mohla odtrhnout. Kady jsem si naprosto zamilovala, začala jsem pociťovat strach o postavy, smutek nad ztrátou některých z nich, vztek na jiné... Ke konci jsem byla už strašně napjatá a ani jsem nedýchala, když jsem dočítala. A SPIRO? Milovala jsem ho od první chvíle, kdy přišel na scénu :D A byl to právě on, kdo vlastně hýbal celým dějem a přichystal nám několik "COŽE?!" a "NO DO P*DELE!" momentů. Naprosto úžasný je přebal knihy, pořád jsem ho sundávala, prohlížela, osahávala hrany... :D Co mi ale vadilo, byl ten úplně hloupý překlad konverzací mezi mladými postavami - ta snaha o... ani nevím co. Nedalo se to číst, kolikrát jsem musela přemýšlet, co ty podivné zkratky a výrazy znamenají... Kdo četl, ví, o čem mluvím (tywoe, ty sešteda, taxi myslim, jaxi to věděla...). Dále mi přišlo, že kniha neprošla korekturou? Nebo korektor snad neovládá ani shodu podmětu s přísudkem? DÁLE JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ, OBSAHUJE DŮLEŽITÝ SPOILER SPOILER SPOILER Myslím, že Ezru měli nechat mrtvého, takhle je to až moc velký happyend... celý text
Na lovu
2018,
Meagan Spooner
Zpočátku jsem měla problém se do knížky začíst (myslím, že hlavně proto, že se mi Jeva zpočátku jevila jako ukázková Mary Sue). Málem jsem knihu nadobro odložila, ale nakonec musím říct, že jsem ráda, že jsem to neudělala. Zhruba od poloviny už jsem příběh hltala natolik, že odložit jej pro mne bylo utrpení. Taky se mi vcelku líbily kapitoly Zvířete, které krásně ukazovaly jeho momentální rozpoložení a byly i graficky pěkné. Vzhledem k tolika negativním ohlasům na epilog jsem čekala něco, co celý příběh úplně pokazí, ale nakonec to nebylo vůbec hrozný :D ano, bez něj by to bylo lepší, ale není to žádná tragédie. A nakonec musím souhlasit s mnoha komentáři ostatních čtenářů - propojení příběhu s příběhem o ptáku Ohnivákovi bylo nádherné. SPOILER Pomalu se vyvíjejícímu vztahu Krásky a Zvířete jsem nejen opravdu věřila, ale hrozně jsem jim fandila. Bylo to krásně napsané, nenásilné a uvěřitelné. A když Zvíře Krásku na konci nazvalo Ohnivákem, tak jsem málem umřela blahem :D... celý text
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Na filmovém Pánovi prstenů jsem, stejně jako mnoho dalších lidí mé generace, vyrostla. Knihy jsem se pokoušela mnohokrát číst, ale nikdy jsem u toho nevydržela. Ten správný čas nastal až teď, v mých 23 letech :D Přiznám se, měla jsem co dělat, abych se dostala přes první kapitolu, ta mě vážně nebavila. Potom jsem ale knihu nedokázala odložit, strašně mě to chytlo, i když mi nikdy předtím Tolkienův styl psaní moc nesedl. Mnoho situací, které jsem do té doby znala jen z filmů, mi začalo dávat smysl. Nehledě na to, že snad polovina knihy ve filmu chybí :D pověstných Tolkienových sáhodlouhých popisů krajinek jsem si ani nevšimla, byly tam vůbec? :D Hobit se mi teda četl hůř, co si pamatuju. Těším se, až se vrhnu na Dvě věže. Jinak co se týče postav, Frodo se zdá méně neužitečný než ve filmech, Sam je ještě větší zlatíčko a Boromirovi bych nejradši prohnala šíp tělem hned na začátku :D hrozně mě štval. Přátelství mezi elfem a trpaslíkem mi ale přišlo líp vykreslené ve filmu, abych pravdu řekla.... celý text
Gejša
2006,
Arthur Golden
Neuvěřitelný příběh neuvěřitelné ženy. Od začátku knihy až po chvíli, kdy začala válka, jsem knihu hltala jedním dechem, pak mě to už moc nebavilo. Nicméně jsem pak hledala na internetu a dozvěděla jsem se, že ačkoli se autor dušoval, že je příběh pravdivý, není tomu tak. Velká škoda, příběh pro mne tímto ztratil na své původní atraktivitě. Moc se mi ale líbilo vykreslení vztahů mezi jednotlivými postavami a jejich vývoj (hlavně Dýně, ta prošla asi největší proměnou osobnosti) nebo vysvětlení mnoha pojmů a reálií světa starého Japonska. Hlavní hrdinka krásná, milá, chytrá, vtipná Mary Sue, ale i přesto jsem si ji vcelku oblíbila. Co mi vadilo, bylo její jednání na konci příběhu, kdy (SPOILER) zradila Nobua tak ohavným způsobem jen proto, aby mohla být s mužem, který jí kdysi dávno koupil zmrzlinu...ach jo. Každopádně Nobu mi byl protivný svým chováním taky :D... celý text
