punkgirl97 punkgirl97 přečtené 497

☰ menu

Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové

Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové 2021, Robert Bryndza
2 z 5

Tahle kniha mi úplně nesedla. Četla jsem ji v první řadě strašně dlouho, něco přes měsíc. Vůbec jsem se k ni nechtěla vracet a vždy jsem se nutila. Forma e-mailů byla ale příjemná. Akorát některé myšlenky hlavní hrdinka mi obracely oči k nebi. Minimálně první půlka knihy byla docela utrpení. Místy jsem se sice smála, ale dost často jsem kroutila hlavou a nechápala situaci. Hlavní hrdinka mi místy (čti dost často) lezla na nervy. Daniel tak ten byl daleko daleko horší než hlavní hrdinka. Byl dobře vykreslen jako totální blb. Adam mi přišel zase jako typ chlapa, který se k hlavní hrdince nehodí. Neptejte se proč, prostě takový pocit jsem z něj měla a ne proto, že byl vykreslen jako sexy chlap. Třeba postava Ethel mě překvapila ve výsledku jsem ji měla nejraději a to by mi na místě hlavní hrdinky Coco lezla určitě má nervy, ale z nestranné pozice třetí osoby jsem se smála docela dost. Ještě co mě zarazilo, že jedna negativní recenze a následně jedno špatné vystoupení Coco na veřejnosti dohnalo její knihu tak daleko. To jsem teda fakt nebrala hlavou, takhle to přeci nemůže fungovat nebo jo? ‍️ Myslím, že hlavní hrdinka mi nesedla taky věkovou kategorií a řešením jejich problémů, není to něco do čeho bych se uměla vcítit, proto mi nesedla. Je možné, kdybych to četla starší tak by se mi to i líbilo. Těžko říct, třeba to za pár let (třeba 10 a víš) zkusím znovu. Příběh byl jinak originální, alespoň pro mě já na takové téma nebo zaměření nic asi nečetla, nebo si to teď nevybavím. 2,5/5... celý text


Mlčící fontány

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys
5 z 5

Tohle by si měl přečíst každý koho zajímá historie, která není ani tak dávná. V příběhu se podíváme do Španělska jak to tam vypadá po občanské válce. Země se veřejně pro svět představuje velmi idylicky, ale je tomu ve skutečnosti tak? I pro normální občany, kteří jsou pracující a neřadí se mezi smetánku národa? V knize sledujeme více pohledů na život. Podíváme se jak to vypadá v sirotčinci, na jatkách, v býčích zápasech i na hřbitově. Nicméně hlavní linka probíhá mezi pokojskou Anou a texaským studentem Danielem. Daniel miluje focení, popisy, kdy hledá správný okamžik mi byly velmi blízké, též mám zálibu ve fotografování. Ana je od začátku zahalena v mnoha tajemství, které se postupně odhalují. Proměna postav, poznávání je krásně vykreslené. Dva odlišné světy po střetnutí? Na tohle jsem se těšila a dostala jsem, co jsem chtěla. Amerika, která svým občanům nabízí tolik možností a je zaslepena a nejen ona vůči Španělsku, ze kterého unikají informace asi jako padló vojáci z hrobů.. Daniel se dostává k surové realitě díky Aně, snaha se proniknout s čočkou dál než kdokoliv jiný. Rozdíl začíná, že každý měl jinou výchovu, jiné podmínky pro žití a jiné možnosti pro budoucnost. Kniha byla prosetá napětím, kdy místy jsem jen zírala, co se stalo a místy mě až mrazilo, jak byl příběh propletený a zároveň úchvatný a děsivý. Přesto, že má kniha tolik stran, čte se skoro sama. 5/5... celý text


Noční kraj

Noční kraj 2021, Melissa Albert
4 z 5

Návrat do Lískového lesa byl jiný. Je to tedy pokračování, ale začíná v New Yorku, kdy se Alice snaží žít jako normální teenegerka. Aneb snaha o život bez Vnitrozemí. Síla Vnitrozemí. Jednou jste součástí, navždy to tak bude jednou nebo dvěmi vašimi částmi. Druhý díl byl slabší, co si budeme, ale ne o tolik. Lískový les je kouzelné místo, a hlavní hrdinka od něj chce vlastně utéci, a vzhledem tomu, že sledujete hlavně Alici tak to máme docela blbé. Ve třetině knihy se objevuje aj druhá hlavní postava, a konečně tam máme nádech i toho druhého světa a není to jen obyčejný příběh. Co mě hodně bavilo byl příběh Sofie, Aliciny kamarádky. Ale není to jediný příběh, který si v knize přečtěte, pak je tu taky ten hlavní příběh, po kterém se kniha jmenuje. Což mě trochu zarazilo, přichází až někde před poslední třetinou knihy. Na můj vkus docela pozdě. Nicméně lepší pozdě než vůbec. Autorka krásně vypráví strašidelné příběhy, má tenkou hranici mezi tím, co je skutečné a co fikce. Líbí se mi jak si s těmi příběhy dokáže vyhrát, aby byly jak děsivý, tak poutavý a také čtivý. Poslední třetina knihy utíkala podstatně více než první dvě, bylo tu více akce a celkové očekávání jak to celé dopadne a zda hrdinové stihnou vše, co potřebují. Mé hodnocení závisí na konci knihy. Menší shrnutí. Příběh byl čtivý a dobře vymyšlený. Trochu později přišla ta hlavní myšlenka respektive proč se kniha jmenuje jak se jmenuje. Ale to je detail. Na příběhu to nic moc nemění. Rozmotání zápletky bylo hezky vymyšlené, nicméně já zůstanu věrná prvnímu dílu, takže hodnocení bude mít toto pokračování o 0,25 slabší 3,75/5... celý text


Heřmánkové údolí

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)
5 z 5

To bylo tak skvěle napsané. Velmi čtivé a poutavé čtení. Příběh si mě získal hned na začátku. Prolínají se dva pohledy současnost a minulost, jak se hlavní hrdinka potýkala převážně sama životem. První pohled z minulosti byl místy vyčerpávající. Kolik si toho prožila za celý život, jak na většinu věcí byla sama. Ženský úděl.. Prostě a jednoduše to v té době neměli jednoduché a až mě místy mrazilo. Tato slova knihu vystihují: Sevřený žaludek. Husí kůže. Nechuť. Zlost. Strach. Respekt. Naděje. Slzy v očích. Bolest. Silný příběh, který rozhodně stojí za přečtení. Tenhle příběh vás rozbije. Takže pokud hledáte něco, co vás rozpláče a co vás donutí přemýšlet nad tím, že se v dnešní době nemáme zas tak špatně - je to příběh přesně pro vás. 5/5... celý text