qwill
přečtené 3350
Kočka, která okusovala ušák
2003,
Lilian Jackson Braun
Koko vydal klokotavý zvuk a Qwilleran už věděl, že ho vyzývá ke hře. "Dobrá, zahrajeme si. Ale dnes ráno jen pár kol. Musím do práce." Otevřel velký slovník, který byl pozoruhodně rozdrápaný, a pak s Kokem hráli oblíbenou slovní hru. Kocour zaryl drápy do některé stránky a Qwilleran otevřel knihu na místě, které mu tak Koko označil. Pak hlasitě předčítal hesla, která byla tučně vytištěna ve sloupcích. Když Koko zvedl pravou packu, četl hesla na pravé straně, ale obyčejně zvedl levou. Koko byl spíš levák. "Dernier cri a Design," četl Qwill. "Ta jsou jednoduchá. Dva body pro mě... Dál, zkus to znovu.! Koko nasměroval uši kupředu a znovu zaťal drápy do slovníku. Diatonika a Dichrotický. Ty záludný darebo! Te´d jsi mě dostal!" Qwilleran musel přečíst obě definice, a to znamenalo dva body pro kocoura.... celý text
Kočka, která uměla číst pozpátku
2003,
Lilian Jackson Braun
„Má s Fluxem fantastickou smlouvu,“ prohlásil Arch. „Jaký je?“ zeptal se Qwilleran. „Uzavřený. Svéhlavý. Není snadné s ním vyjít.“ „To je milé. Je mladý, nebo starý?“ „Něco mezi tím. Žije sám – s kočkou, představ si to! Spousta lidí si myslí, že ty jeho příspěvky píše ta kočka, a možná mají pravdu.“ „Je to, co napíše, dobré?“ „On si to myslí. A náš chlebodárce zřejmě taky.“ Arch se otočil na barové stoličce a dodal: „Říká se, že Flux si ho vysoko pojistil.“ „Co je na kritikovi tak vzácného?“ „Tenhle kritik má to, co noviny tak milují: Je kontroverzní. Jeho články přinášejí stovky dopisů týdně. Ne, tisíce!“ „Jakých dopisů“ „Rozčilených. Pochvalných. Hysterických. Čtenáři, kteří se vyznají v umění, ho nenávidí. Ti ostatní ho mají za nejlepšího, a tak se mezi sebou hádají. Daří se mu neustále zaměstnávat celé město. Víš, co přinesl náš poslední průzkum? Kulturní rubrika má víc čtenářů než sportovní. A ty víš stejně dobře jako já, že je to nepřirozená situace.“ . . . „Mimochodem, jak se ten kritik jmenuje? zeptal se Qwilleran. „George Bonifield Mountclemens“. „Zopakuj to, prosím tě.“ „George Bonifield Mountclemens III.! Už jen jeho jméno některé čtenáře rozčílí,“ řekl Arch. „Chtěli by vědět, za koho se vlastně považuje.“ „Mluv dál. Ta práce mi pomalu začíná být sympatická. Šéf říkal, že je to příjemná, slušná rubrika a já už měl strach, že budu pracovat s hejnem svatých.“ „Nenech se zmást. Všichni umělci v tomhle městě se vzájemně nenávidí a všichni jejich přívrženci drží při nich. A proto jsou všichni hrubí. Je to jako ve fotbale, jenom horší. Nevybíravé nadávky, osočování, zrada a podvod . . .“... celý text
