R0ger přečtené 305
Mezi dvěma světy
2007,
Andy Mangels
Poprvé jsem knihu četl krátce poté, co vyšla, Nemesis jsem měl v živé paměti a vyloženě jsem si užíval akci a politikaření hluboko za hranicí Neutrální zóny. A uznávám, vidět mocnou a hrdou rasu na kolenou mi taky nebylo proti srsti. Na druhé čtení byl první Titan pořád stejně zábavný a ještě víc jsem ocenil chytrost knížky a pestrost, která od druhé knihy série nabírá na důležitosti. Titan: Mezi dvěma světy tak pro mě bylo „jen“ skvělým zahájením série s vynikajícím a propracovaným dějem, s Rikerem konečně jako kapitánem se zajímavou, rozličnou posádkou. Nevnímal jsem feminismus, překonávání xenofobních a jiných předsudků – Star Trek byl v některých ohledech od jeho počátku napřed, není to jen nesmyslná vesmírná kovbojka, kde po sobě mimozemšťani střílí; mírumilovné soužití mnoha ras je hlavní myšlenkou federace i průzkumu lodí Enterprise. Titan to jen z mého pohledu první knihou zavedl o kus dál, což jsem si ale pořádně uvědomil, až když jsem četl další recenze a hodnocení (hlavně dalších knih série). Tahle různorodost však sama o sobě nic v literatuře neznamená a jako podklad pro špatně napsanou knihu by působila jen jako levná a zbytečná propaganda. To však není případ Titanu: Mezi dvěma světy. Jak jsem psal výše, jako začátek nové, možná revoluční, série je kniha skvělá. Kapitán Riker si svou loď skutečně zasloužil a hned jeho první mise ho zavede na pole diplomacie, kde jsou intriky a vraždy na denním pořádku. Autoři příběh zvládli bravurně ukočírovat, když nechyběla akce ani napětí, uměli pracovat s atmosférou remského vězení i romulanského senátu, skvěle využili známých postav z dřívějších filmů a seriálů a šikovně zapracovali spoustu nových; ze starých postav je bonusová půlhvězda za komandéra Donatru, z nových zaujal hlavně doktor Ree, ale i spousta dalších. Sečteno a podtrženo, Titan: Mezi dvěma světy je jednou z mála Star Trek knih, které jde bez přemýšlení 5 hvězd.... celý text