ronnie_vrh přečtené 79
Program pro přeživší
2008,
Chuck Palahniuk
Palahniuk mě opět nezklamal. Naprosto fantastický a poutavý příběh psaný Palahniukovým osobitým stylem vás chytí a nepustí. Knížka je plná mouder, vtipu, absurdnisti a návodů, jak se zbavit fleků (hlavně od krve). Musím pochválit i doslov Ivana Adamoviče, který všechno krásně shrnul. Prostě must read!... celý text
Doppler
2007,
Erlend Loe
Knihu jsem přečetla během chvíle a neskutečně mě bavila. Sice mě Doppler chvílemi fakt štval, ne že ne, ale taky mě toho hodně naučil. Třeba to, že jsem hodně pilná a že už takhle taky nedokážu pokračovat. Sice jsem neodešla žít do lesa, nestřílím po pravičácích ani nekradu jídlo a čokolády Toblerone, ale víc si užívám svět. A za to jsem moc ráda. Takže knihu rozhodně doporučuju, je to lehké čtení o složitých problémech s dávkou dobrého humoru a mouder.... celý text
Ten, kdo stojí v koutě
2012,
Stephen Chbosky
Neví, asi jsem z této knihy už odrostla. Když jsem porvé viděla film, byla jsem unesena a stejné pocity jsem měla i po prvním přečtení knihy. Teď, když jsem se k ní po pár letech vrátila, už mám názor trochu jiný. Charlieho naivita, někdy až hloupost, mě celou dobu štvala. Musím ale uznat, že i když je hlavní téma obrovským klišé, o kterém je napsaných plno úspěšných i neúspěšných knih, jsou ostatní prvky a děj originální. Pro mladší čtenáře (takových 13-16 let) bude mít kniha ale určitě velký význam.... celý text
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
moje nejnejnejmilejší knížka. víc o ní říct ani nemůžu, to by ztratila celý svý kouzlo a důležitost, co pro mě má
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
2016,
Ladislav Zibura
Úžasné! Už u první kapitoly mě přemohla touha sbalit se a vyrazit poznávat svět a ani dlouho po dočtení knihy mě tato touha neopustila. Zibura vtipně vypravuje svou pěší cestu Nepálem a Čínou a nudně nepopisuje hory a řeky a kdejakou veverku, ale píše o lidech. O tom, jak jsou stejní i jiní a jak mu na jeho cestách pomáhají. Kniha se mi nesmírně líbila a doporučuji ji všem, kteří rádi cestují nebo o cestování zatím jen sní.... celý text
Autismus & Chardonnay
2017,
Martin Selner
Jednoduše dokonalé. Práci Martina Selnera jsem sledovala už přes rok na jeho blogu a když jsem zjistila, že mu vychází kniha, srdce mi vynechalo pár úderů. Vtipná, dojemná, hřejivá, citlivá... jen pár slov, které popisují tuto úžasnou knížku plnou příběhů z každodenního života pracovníka s autisty. Miluju ji!... celý text
Národní třída
2013,
Jaroslav Rudiš
Knížka, co se vám dostane pod kůži. Provází vás životem a smrtí, lesem a sídlištěm, štěstím a smutkem. Naprosto jsem si ji užila. Díky ní už vím, jak důležitý je v lese jilm, jak chutná krev zlomeného nosu nebo proč dělat třikrát třicet kliků denně i jak někoho poučit o životě. A jak poučit i sebe. Úžasně napsané, prostě český klub rváčů plný upřímnosti. Konec mě šokoval, čekala jsem něco úplně jiného. Rudiš rozpohyboval historii literatury a mé vlastní přemýšlení. Cajk. Cajk.... celý text
Francouzská jízda
2017,
Ivana Peroutková
Narozdíl od ostatních musím říct, že se mi kniha četla úžasně, nedokázala jsem se odtrhnout a měla jsem ji přečtenou během chvíle. Možná to je tím, že jsem ve věku Ivany. Možná to je tím, že o Francii v poslední době hodně sním. Ať už to je jakkoliv, mě knížka ohromně bavila, i když teda byla chvílemi trochu slabší, ale dle mého názoru opravdu jen trošku. No prostě krásná oddychovka, která mě během zkouškového období na chvíli uklidnila a vnesla mi do života trochu té lehkosti a Francie.... celý text
Zalknutí
2009,
Chuck Palahniuk
Zalknutí mě prostě dostalo. Sice nebylo tak dobré, jako moje dvě předchozí setkání s Palahniukem, ale i tak jsem byla ohromená. Upřímností, zoufalostí, perverzností. Co jiného ale od Chucka čekat? Prostě kniha o tom, co by Ježíš rozhodně neudělal. O tom, co vše jsou lidé schopni udělat kvůli závislosti. O tom, jak lehké je něčemu věřit. S Chuckovými knihami je ta výhoda, že vždy tak nějak víte, co vás čeká. Víte, že anotace ani zdálky nepopisuje opravdový děj knihy. Víte, že budete zahlceni informacemi o umění, lékařství, výrobě bomb nebo závislosti. Víte, že nastanou chvíle, kdy budete v ději ztraceni. A taky víte, že se vám aspoň jednou zatají dech. To vše platí i u této knihy... celý text
Past na Brigitu
2012,
Jakub Řehák
“Brigito milovat ne šoustat a vědět znát slova tvá koruna černý žalud na čele” "Buď jak buď Brigito prý jíst a svlékat se z šatů je to samé." tak teda buď jak buď brigito, já tě fakt miluju, protože i když seš vobčas moc brutální, necitlivá, brečíš inkoust a vydechuješ smog, seš moje osudová, co mě za ruku ne přivedla, ale s křikem přitáhla tam, kde sem teď a mně se to tu s tebou po mým boku fakt líbí. dik brigito. a dik jakube.... celý text
Deník sráče
2016,
neznámý - neuveden
K této knize se prostě nedokážu vyjádřit. Líbila se mi? Asi jo. Forma mi vyhovovala, příběh mě zaujal. I tak je ale na této knize něco, co mi nedovolí říct, že byla úžasná. Je to prostě, jako by se vám svěřil úplně cizí člověk, kterého znáte tak pět minut, nechal ve vás všechny jeho problémy a emoce a zase by zmizel dřív, než byste se stihli na něco zeptat. Je to už půl roku, co jsem ji četla, přesto se v myšlenkách autora nedokážu vyznat. Tak se na ni tedy chystám znovu. Jasný je, že jsem se u ní zasmála i dojala. Jak už jsem psala: jako vyprávění cizího pobudy na baru.... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
Kniha mě dojala, donutila přemýšlet nad různými tématy a užívat si štěstí. Četla jsem ale hodně lepší sbírky poezie, tento typ ocení spíš slečny na tumbrlu, které samozřejmě kniha okouzlí. Některé pasáže jsou docela slabé, delší texty na konci knížky se mi ale moc líbily a několikrát jsem se v básních našla. Proto nakonec čtyři hvězdičky.... celý text
Deník
2018,
Chuck Palahniuk
Palahniuka jsem objevila díky mé kamarádky, a to přes Klub Rváčů, který mám shlédnutý a přečtený několikrát. Deník mě nadchnul sice jen o trochu míň, ale i tak se zapsal na seznam mých nejoblíbenějších knížek. Miluju Palahniukův styl psaní: opakování frází, krátké věty, detaily, podrobné informace k danému tématu, které vám sice nic nedají, ale dotváří celek díla. Chování lidí z Mistyna okolí mě desilo a celé dny jsem nepřemýšlela nad ničím jiným, než jak všechno dopadne. Závěr mě trochu zkalamal, rozuzlení ale bylo skvělé. Petera jsem milovala i nenáviděla zároveň, chudinku Misty jsem celou dobu jen litovala. Jen pro úplnost: chvílemi jsem se v ní viděla a litovala jsem i samu sebe. No prostě geniální, Chuck se opět předvedl a jsem ráda, že píše pořád stejným stylem. Někdy mám totiž na něco takového chuť, ale zároveň chci poznat i nový příběh a díky Chuckovi mám jistotu, že získám obojí.... celý text
Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru
2012,
Suzanne Collins
Ke knihám jsem se dostala až po shlédnutí filmů. Tudíž jsem si myslela, že mě už nic nepřekvapí. Naopak. Všechno jsem prožívala znovu, s knížkou jsem usínala a byla jsem z ní naprosto nadšená. Sice jsem někdy nesouhlasila s chováním postav. Katnis byla moc chladná a nijaká, Peta moc obyčejný a jemný, Hurikán moc dokonalý, Prim moc miloučká. Všeho bylo moc, ale když se na to podívám jako celek, je to série, která si navždy získala mé srdce. Všechny díly mám několikrát přečtené a pokaždé mě dokáže rozesmát i rozplakat. Kdykoliv knihu vezmu do ruky, cítím se, jako když jsem ji četla poprvé. Četla jsem a viděla jsem hodně podobných titulů, na Hunger Games ale jen tak nějaká kniha nemá.... celý text