ronnie_vrh komentáře u knih

capek mě sral, protože jsem jeho jméno kazdej den slychavala ve škole asi tisíckrát a ja si myslela, ze je overrated. ale není. fakticky frajerský, hluboký i vtipný a skvělý a tak

5 11.01.2020

achjo co to má bejt

2 11.01.2020

neskutečný. i půl roku po přečtení vlastně nedokážu ani říct jak moc se mě to dotklo, co dotklo, jak mě ta knížka přímo bodla, kopla, dala mi přes držku a shodila ze schodů. nejsilnější bylo rentonovo vodvykání, utrpení, proste víš ze ses v hajzlu ale je nemožný se z těch sraček vyhrabat a čím víc se snažíš, je to vlastně horší a horší.
fest silný

2 11.01.2020

jedna z těch knizek, co mě jejich čtení vůbec nebavilo, ale zas mě bavilo premejslet nad jejich tématem a poselstvím a smutkem a vším. vlastně ke konci jsem tou knizkou byla posedlá, i když jsem se musela nutit ji číst. je to love hate relationship

4 11.01.2020

musela jsem po dočtení zas asi měsíc počkat, abych se rozmyslela, jak moc skvělý to bylo. a moc. protože mám zas další knížku, na kterou si během dne náhodně vzpomínám a všem o ní vykládám, zas jsem trosku chytřejší a mám pocit, jak kdyby byl olin po tom všem, co sme si “spolu” zažili, můj kamarad a vobčas se mi po něm stejská

4 11.01.2020

teďka se mi poprvý u chuckovy knížky stalo, že jsem tušila jak to dopadne. ale i tak je na stuff něco příšerně fascinujícího

11.01.2020

schlinkovo psaní je jak pohlazení od maminky.

2 11.01.2020

povídka venezuela byla fakt příšerně skvělá, to jsem vůbec nečekala. básičky byly skvělý jen o trošku míň ale fotografie v celý knize zas byly skvělý nejvíc

15.12.2019

když jsem sbírkou poprvá listovala, narazila jsem na pár zajímavých básní (např. mám tě ráda). když jsem si na zbytek ale udělala čas, zjistila jsem, že jediné bsně, které v knize za něco stojí, jsou právě ty tři nebo čtyři, na které jsem při listování narazila... ostatním chybí jakákoliv poetika, cokoliv, jde jen o nahodilé větičky rozházené do ostavců (které u některých básníků skvěle fungují, ale kocábové tohle bohužel nejde)

1 20.06.2019

tyvole tak to bylo fakt skvělý, vobčas bizarek, vobčas milý vzpomínání, vobčas duchovno a filozofování, ale furt něco zajimavyho, úžasná příroda a úžasný lidi, co se nebojí žít svůj život.

6 29.05.2019

moje nejnejnejmilejší knížka.
víc o ní říct ani nemůžu, to by ztratila celý svý kouzlo a důležitost, co pro mě má

4 28.05.2019

měla sem teď problém se do jakýkoliv knížky začíst, ale honzlovou jsem měla za dva dny přečtenou. je to tak lidký, opravdický, fakt prímový a přitom ještě teď cítím tu hořkost na jazyku.
sice mě hlavní hrdinka občas srala, ale ještě víc mě serou dokonali hrdinové jiných knížek, takže to nasrání nebylo naškodu.
hodně mi to připomnělo Francouzskou jízdu, Hrdého budžese, Oněgin byl rusák atakdál, s to jsou všecko fakt dobrý knížky.
nojo, nebylo to lehký, a proto je ta lehkost, s jakou je honzlová napsaná, fakt geniální.
tak teda míru zdar, soudruzi!

3 21.05.2019

je to ňákej ten pátek, co sem knížku četla, ale nějak teď potrebuju říct, ze se mi líbila.
stala mě jen sedmnáct korun a tak jsem si říkala veroniko, kdyžtak jsi za to mohla mít žvejkačky, ale třeba to bude dobrý. a vono to fakt dobrý bylo. knížku bych teď nevymenila ani za ty strašně dobrý páskový žvejkačky z dětství.
sice jo, vobcas jsem se v těch historických a politických prupovídkách ztrácela, ale to je chyba mý nevzdělanosti a ne chyba autora.
ale bylo to skvělý, fakt ze jo, napínavej děj a do toho fakt zajímavý historky, jak sme se vůbec dostali tam, kde jsme. dokonce se v knížce objevuje víc vtipných momentů, než sem čekala.
no a navíc - ta velikost knížky je skvělá. konečně se mi ňáká knížka vlezla i do malý kabelky a to já fakt cením

2 21.05.2019

v životě mi z knížky nebylo tak špatně, ale tak dobře špatně. jako když děláte něco, co byste dělat neměli, víte, že byste to dělat neměli, ale stejně to děláte (třeba masturbace v rodinném bazénu).
jediný minus je asi až moc postav... nojo, ja vím, tolik povídek chce tolik vypravěčů, to ja chápu, jen mi bylo líto, ze kromě těch povídek a par charakteristik ty postavy v samostatným příběhu spisovatelskýho domu moc nežily. protože každá z nich měla kurva velkej potenciál třeba i na vlastní knížku.
ale bylo to fakt skvělý, úžasný, děsný, nechutný a střelený, palahniukovský

3 06.05.2019

podle mě nejlepší těsnohlídkova sbírka.
kdybych mohla, vyřvávám jeho slova od rána do večera a v noci v nich spím zabalená jak v peřině

14.04.2019

nářez. jedinej román od topola, kterej jsem dočetla. ale za to byl sakra dobrej. zběsile pomatenej život zběsile pomatenýho kluka, je to skvělý, je to živý, je to geniální. je to knížka, o který nedokážu moc mluvit - protože o umění se mluvit nedá, to se musí prožít

4 17.03.2019

roztříštěná knížka o rozstříštěným srdci a hlavě. mám z ní taky rozstříštěnej pocit. občas bolí, málokdy zahřeje, je krásná, je smutná, je obyčejně neobyčejná. a grafický zpracování... ach, to je překrásný. ráda ji nechávám jen tak ležet na stole, zdobí mi ho, ale zároveň z ní cítím všecku to bolest a sílu autora. ale není to bolest a síla pro každýho, to ne. ale já z ní mám (ne)radost

1 07.03.2019

tyjo, já ani nevim
asi sranda, asi dobrý, ale není to ten punk, na kterej jsem od rudiše zvyklá
knížka se dá rychle přečíst během pár chvilek, ale já ji četla dva měsíce, páč mě nebavily ty stejný rozhovory dokola, tři plzně denně a musíš pružit. možná, že kdybych byla padesátiletej týpek chodící do sauny pomlouvat s kumpány svý manželky, a ne šestnáctiletá holka, bavilo by mě to víc. ale není to špatný, takovej průměr, co na něj docela brzo zapomenu a při otázce, o čem knížka byla, nebudu vědět co říct

3 07.03.2019

chuť na změnu a hodně bolavý lásky, nonstopy a kluby
je lehký rozsekévat věty na krátký řádky, ale aby fakt zněly hezky, aby se ti z nich chtělo umřít, to dá práci. a těsnohlídek si tu práci dal a udělal ji kurva skvěle

2 06.03.2019

jedna z mejch oblíbenejch věcí je opilá si v noci číst tyhlety verše a topit se v nich, dělat, jak moc jim rozumím a užívat si ty naštvaný slova, co se zdaj tak lehký, tak náhodný, a přitom jáchym topol v jednom rozhovoru popisoval psaní svých básní jako nekonečný proces opisování a opravování, dokud nedojde k pomyslnému lehkému stavu bez tíže, ke kterému stálo hodně těžkosti se dostat.
tuhle poezii prostě miluju k zbláznění

6 15.01.2019