Český ráj
Jaroslav Rudiš
Parta chlapů se pravidelně schází ve staré sauně za městem. Potí svoje těla i duše. Nemají jména, jen staré indiánské přezdívky. Tady je nikdo neruší, tady se cítí svobodní a mohou být těmi, kým doopravdy jsou. Jejich sebestředný svět rámují tragikomické vzpomínky na minulost i nejistota z vlastní budoucnosti. Radost a smutek mezi kapkami vody. Novela o současných mužích, jejichž touhy a sny se soustředí na tajemný svět za vysokou zdí, který možná obývají ženy…... celý text
Přidat komentář
Tato kniha, která je vlastně o ničem, se skvěle četla a já si ji užila. O něčem vlastně je - o skutečném životě, složeným ze střípků rozhovorů rozdílných mužů, kteří jsou si v mnohém nakonec hodně podobní.
Knihu jsem nečetla, ale poslouchala jako svoji první audioknihu. Zážitek moc zajímavý a budu v něm pokračovat. Musím říct že jsem byla zaujatá těmi přezdívkami, i když mi dalo trošku problém se v nich zorientovat, bylo jich hodně. Mně to připadalo jako taková svobodná konverzace mužů, pro mě celkem překvapivá, Jak rychle se střídají témata, jak se k nim vrací, občas mi to přišlo takové mělké. No a samozřejmě jsou chlapi mezi sebou celkem vulgární. Takže jak říkám, zajímavý zážitek, ale byla bez toho možná fajn divadelní hra, protože je tam tolik dialogů
Tak určité "kouzlo" to mělo (repetitivnost, kroužení mezi banálními a vážnými tématy, "indiánská" jména, to, jak má každý svoje téma, kterého se neustále drží - připomnělo mi to Winterberga z jiné Rudišovy knihy...), ale celkově tuhle "chlapskou konverzačku" jakožto žena asi nedokážu ocenit. :-)
Rychlovka,chlapská konverzačka, ani jsem se nestačil zpotit. První seznámení s Rudišem dopadlo na výbornou... trochu mi připomíná F. Backmana.
V podstatě kniha o ničem, ale hodně dobré, vtipné. Některé úvahy mužů scházejících se v sauně, opravdu stojí za to :)
Po dlouhé době jsem četla “Rudišovku a jsem trošku zklamaná. Nebyla vyloženě špatná a ke konci to všechno začalo dávat smysl, ale prostě to nebylo úplně ono. Pravda, jsem žena, a když na to přijde, radši si dám radegast než plzeň, tak asi nejsem úplně cílová skupina :))))
Krátká jednohubka, rozhovory mužů v sauně, příběhy, zamyšlení, životy. Četlo se mi to trochu hůř, asi jsem na to neměla tolik spěchat, ale i tak opět super rudišovka.
Pouze audikokniha - nedoposlouchaná. Ale jo, dobře že takové dílo vzniklo, mohlo by se zapsat do historických análů. Prostě takový popis lidských archetypů - mužů - na začátku 21. století. Jen je to pak již jaksi repetitivní..
Hodně zajímavé. Hodně hodně zvláštní. Hodně hodně hodně dlouho trvalo než jsem se začetl. Nakonec ale hodně dobrééééé.
místo novely by textu slušela svižnější forma divadelní hry (repliky postav + scénické poznámky), i pointa a popis místa si úplně říká o inscenaci
Rudiš umí vystihnout rutinu, banalitu, všednost, a přitom zachytit atmosféru a pinožení bezejmenného člověka (všiml jsem si dobře, že v celé novele nepadne jediné konkrétní jméno?)
pobavily mne ty trefně vystižené fáze života muže: 1. sex - 2. manželský sex - 3. bílý sex (= večerní vyjídání ledničky)
Rudyšův „obyčejný“ člověk. Vůbec to nešustí papírem, ti chlapi jsou jako živí!
Saunové povídání, zprvu zdánlivě nuda, plácání jedno přes druhé, o pivu, o ženských, o smrti, ale nakonec to všechno dává kupodivu smysl a ze saunové anonymity se vynořují jednotlivé charaktery a nám nezbyde než těm hledajícím, pochybujícím, trápícím se nebo zmoudřelým mužským fandit. Chvíli sranda, chvíli smutné, chvíli překvapivé, chvíli dojemné...
Prostě tak, jak jde život.
*
„- Dej si každý večer tři plzně a bude ti dobře.
- To piju celej život.
- Každý den?
- Každý den.
- Tak to nevím, jestli ti ještě něco pomůže. Ty budeš složitý případ, člověče. Ale kdyžtak mám kamaráda zvěrolékaře, třeba by ti pomohl.“
*
„Víte, já nevím, kde se to v lidech vzalo, že všichni si myslí, že to má být lehké. Nebo že všichni mají být šťastní. Všichni to chtějí, všichni se rvou a nakonec jsou jen nešťastní z toho, že chtějí být šťastní.“
Bavilo mě to. Sranda. Různé typy chlapů, hlášky. Asi jsem v tom nic hlubokého nehledala. Prostě chlapi, se vším, co k nim patří. Ale doma bych chtěla mít typ, který v sauně nebyl.
Audiokniha výborně načtená Petrem Čtvrtníčkem mě bavila, ale nejsem si jistá, jestli bych vydržela číst i knížku.
"Názvy" osob po indiánském vzoru působí originálně.
UCHOKNIHA. Zdánlivě nesouvislé chlapské tlachání o všem a o ničem. Takže o životě... Parta chlápků, kteří se pravidelně schází v sauně - nedozvíme se ani jejich jména, protože jména nejsou důležitá, jsou mnohem důležitější charakteristiky každého z nich. Zdánlivě nesouvislé dialogy se krásně prolínají a čím se člověk dostává dál a dál, tvoří parádní celek. Hořkosmutný celek. Jediné, co mi vadilo, byl konec ve stylu magického realismu - podle mě se nehodil k předchozím zemitým chlapským dialogům... Jinak skvělé!
Takže - pijte tři plzně denně a hlavně ať to pruží :-)
Ten, co málokdy sem něco napíše, teď říká: Milé dámy, nic jste se nedověděly o čem si chlapi vykládají, žádná palba do vlastních řad! Jen jste nepochopily, jako chápete málo co, že toto je podařená parodie na ženské bezobsažné tlachání :-D Tak se na mě nezlobte, že jsem vám odhalil pravdu, vždyť když se to vezme kolem a kolem, stejně vás máme rádi :-) Ať nám to tedy dál pospolu pruží :-)
Vždycky jsem byla zvědavá na to, co si chlapi mezi sebou říkají, když jsou sami, bez bab. Tak teď to vím :). Vlastně mě to mile překvapilo, jsou vtipní a vedle blbinek “jako malí kluci” jsou moudří. Fakt to byl bezva zážitek.
Mám Rudiše rád a celkem mi sedí i tenhle druh románu. Postupem času mě bavil víc a víc a rozsahem myslím ladil k tématu a zpracování. Neskutečně mě iritoval výraz "velitelka", ale "pivní magnetismus" to napravil. Podědil jsem ho totiž také. Takže za 4 hvězdičky.
Vypadá to, že je to o něčem, ale je to o ničem. Dá se číst z jakéhokoli místa, o nic čtenář nepřijde.
Štítky knihy
muži rozhovory česká literatura ze života sauny, saunování čeští spisovatelé Český ráj novelyAutorovy další knížky
2021 | Winterbergova poslední cesta |
2002 | Nebe pod Berlínem |
2013 | Národní třída |
2010 | Konec punku v Helsinkách |
2018 | Český ráj |
Ten, co píše knížky: Co jsi teď četl?
Ten, co čte knížky: Nějakou tenkou knížečku od Jaroslava Rudiše.
Ten, co píše knížky: A jak se ti líbila?
Ten, co čte knížky: Že to bude až takové jednoduché čtení, jsem nečekal.
Ten, co píše knížky se ptá: A proč jsi ji tedy četl? To jsi nevěděl? Dříve jsi od Rudiše nic nečetl?
Ten, co čte knížky: Ále, nechal jsem se zlákat hodnocením kolegů čtenářů na DK. Někdy to nevyjde, každý čtenář má jiné zájmy a hledá v knihách něco jiného. Á ano, byla to moje první kniha od toho autora.
Ten, co píše knížky: Tak zkus přečíst nějakou jinou, napsal jich dost a třeba se ti ty další budou líbit.
Ten, co čte knížky: Snad za pár měsíců, teď mám doma připravené jiné knihy. Je jich taková spousta......
A tak se cesty toho, co čte knížky, s tím, který píše knížky, zatím rozešly. :-)