Český ráj
Jaroslav Rudiš
Parta chlapů se pravidelně schází ve staré sauně za městem. Potí svoje těla i duše. Nemají jména, jen staré indiánské přezdívky. Tady je nikdo neruší, tady se cítí svobodní a mohou být těmi, kým doopravdy jsou. Jejich sebestředný svět rámují tragikomické vzpomínky na minulost i nejistota z vlastní budoucnosti. Radost a smutek mezi kapkami vody. Novela o současných mužích, jejichž touhy a sny se soustředí na tajemný svět za vysokou zdí, který možná obývají ženy…... celý text
Přidat komentář
Po dlouhém čekání na novinku z pera Jaroslava Rudiše prožívám radost z této novely :) Příběh plný úsměvných, smutných, neočekávaných, ale i záhadných momentů. Minimalistický a jaksi úsporný styl vyprávění a přece jen se v něm odráží realita dnešních dnů (zřejmě), která ve mně zanechává nějaké teskno a prázdno (pokud jsou ti chlapi opravdu stejně ztracení jako ti v knize).
Super, přečetla jsem za jeden večer, vzhledem k tomu, že znám kamarády, kteří chodí takto do sauny a z jejich vyprávění si přesně dovedu představit, jaké vedou řeči, a to přesně Rudiš vystihl a ještě vím o jaké oblasti mluví, bydlím kousek.
Novinka od Rudiše mě nadchla. Pauza mezi Českým rájem a jeho předchozí tvorbou jde znát, novinku bych označil za nějak "dospělejší", než předchozí díla. Tentokrát absentují hudební motivy, hrdinové jsou rovněž v podstatě normální chlapy, a i styl psaní je jiný. Tentokrát chybí pro Rudiše tolik typické vnitřní monology hrdinů a slévání se osudů.
Myslím, že většina normálních chlapů, která občas vyjde mezi lidi, se v rozhovorech a monolozích hlavních hrdinů spolehlivě pozná. Vysvítá z toho svět obyčejných mužů, jimž v dnešním světě trochu ujíždí půda po nohoma, jelikož jsou jim ze všech stran vnucovány role a pozice, které pro ně nejsou přirozené, a dřívější páni tvorstva se najednou ocitají v nejistotě před světem, ženami, sebou samými. Silně kafkovský konec mě dost překvapil, v podstatě v něm lze najít nejistou budoucnost silnější poloviny lidstva, která se vzpírá tomu, aby byla moderní dobou sežrána a transformována v něco úplně jiného. Doporučuji.
tak trochu smutná zpráva o mužském světě s trochou ala Hrabalovského pábení...za mě spíš zklamání :-/ minimálně rozpaky....jen nápad na konec to trochu vylepšil
Na novou knihu od Rudiše jsem se těšil více než na vánoce. Přečteno za jeden večer. Bavil jsem se královský, plakal smíchy a i dojetím. Rozhodně stojí za přečtení. Opět potvrzení toho, kdo je u nás nejlepším spisovatelem.
Celou dobu jsem čekala, až se něco stane, ale nedočkala jsem se. Takové chlapské kafrání, starosti a radosti v dnešní době. Asi jsem neobjevila "skrytý smysl" knihy, za mě rozhodně zklamání.
Už dlouho jsem při výběru knihy nebyla tak zklamaná, navzdory tomu, že jméno autora je samo o sobě zárukou kvality, kniha má krásnou obálku i typografii, anotace na záložce zní lákavě... ale bohužel. Nemám pocit, že by mi přečtení něco dalo... Že by ve mně vyvolalo nějakou emoci... Že by mě v knize zaujala nějaká myšlenka... Že by se tam objevilo nějaký "tyvolewau"... Minimalismus ano, ale tady je minimum všeho, co jako čtenářka v knihách hledám. Omlouvám se. Třeba to najdu v další knize JR...
Prostě mužská paráda. Smutné, vtipné, pravdivé, hluboké, filozofické, minimem slov a výrazů, vyjádřený utíkající čas a pomíjivost mužského života. Některé věty jsou fakt pecky, které bych si chtěl zapamatovat. Mimochodem, myslím, že to může být těžko uchopitelné pro některé typy opačného pohlaví, asi podobně, jako kdyby žena napsala něco podobného, takové ženské tlachání v sauně, asi bych to také nepobral. Možná...
Moje první setkání s Rudišem a bylo to jedno velké pozitivní překvapení. Chvílemi jsem si vzpomněl na oblíbeného Bukowského. Tohle prostě byla moje krevní skupina. Howgh!
Rudiše mám přečteného komplet. Takže Český ráj byla jasná volba. Sice je ta forma trochu nerudišovská, řekl bych spíš cimrmanovsko-kerouacovská, ale to nevadí. A skvělý bylo, jak ten první rok plynul tak sám od sebe, místy obyčejně až předvídatelně, aby to v závěrečném podzimu mohlo kontrastovat a dozrát. Hezký to bylo.
Skvělá zpráva je, že jsme se po tolika letech dočkali, ta smutná je, že jsem to za tři hodiny přečetla a teď budu muset zase čekat. Možná jsem jenom očekávala něco trochu drsnějšího, humornějšího, smutnějšího... Je to jiný! Ale jako dílo, který nebudu srovnávat s jinýma rudišovkama, je to výborný.
Není to špatně napsaná kniha. Není to povídání, které by se nedalo vydržet. Zvolený styl je vybroušen do dokonalosti. Grafické ztvárnění knihy je bezvadné.
Ale někam mi zmizela odvaha dotýkat se míst, na která ostatní nedosáhnou. Přinášet literární obrazy, které by se neztratily ve světových galeriích. To vše nahradil minimalismus. Ale já vždycky preferoval spíš melodickej punk. Třeba ten helsinskej.
Ale furt dobrý. Sice nepiju, ale pružim, he.
Jaroslav Rudiš nás ve své nejnovější knize bere skrz povídání skupiny kamarádu, kteří se scházejí v sauně a řeší tam své každodenní radosti a starosti, na nádherný exkurz do mužského světa. Doporučuji přečíst všem mužům, kteří se dokáží zasmát sami sobě a všem ženám, které dokáží nás muže brát s nadhledem.
Štítky knihy
muži rozhovory česká literatura ze života sauny, saunování čeští spisovatelé Český ráj novely
Autorovy další knížky
2021 | Winterbergova poslední cesta |
2002 | Nebe pod Berlínem |
2013 | Národní třída |
2010 | Konec punku v Helsinkách |
2018 | Český ráj |
Příjemné čtení na jeden večer. Pokus o hrabalovské pábení na téma život, smrt, ženský, internety a tři plzně. Rudiš umí dialogy (byť nejsou úplně dramatické), má humor a smysl pro metaforu. Zázrak tenhle Český ráj není, ale pobytí v téhle sauně není k zahození.