RyonMathrin
přečtené 835
Nepohádka
2004,
Pavel Renčín
Pěkné, stojí za přečtení. Ti, kteří znají knihy Pavla Renčína se to bude pravděpodobně líbit. I když... měl jsem problém se začíst. Ze začátku se děj rozjíždí docela pomalu, slušné tempo to nabere až v první třetině až polovině knihy. Přišlo mi, že i styl se taky postupně vylepšuje přímo úměrně počtu otočených stránek. Obdivuji použitý jazyk, plný hříček se slovy a různých narážek. Chvílemi jsem se dost bavil. Původně jsem chtěl dát 4*, za bezbřehou fantazii autora i jazykový humor. Ale možná právě kvůli gejzíru nápadů vše ve výsledku působí trošku preplácaně. Chvílemi městská fantasy, chvílemi groteska, chvílemi ještě něco jiného... A tak i přesto, že se jedná o mého oblíbeného autora, dávám 3,5 - v porovnání s Labyrintem nebo Městskými válkami to není taková pecka. Ale přes to všechno - stojí za přečtení.... celý text
Muž v podpalubí
1992,
Otakar Batlička
Jako malý jsem četl několikrát. Velmi napínavé povídky pro děti cca 10+. Čtenář se podívá prakticky kolem světa. Vzhledem k Batličkovu životopisu evidentně podle skutečnosti nebo alespoň skutečností inspirované. Uvedené věkové kategorii velmi doporučuji.... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Perfektní titul pro povinnou četbu! Nebudete litovat! Jen tak pro prostřídání žánrů a tak trochu ze zvědavosti jsem sáhl po velmi profláklém titulu... a jsem velmi příjemně překvapen. Troufnu si knihu zaškatulkovat více než kamkoli jinam do úvah o morálce. Ovšem (nejen maturanti), nedejte se tímto strohým prohlášením odradit, jedná se o napínavý, vynikající čenářský zážitek. Trochu starší jazyk vůbec nevadí, naopak by to bez něj nebylo ono. Téma úvahy nad sobeckostí a bezohledností je stále aktuální. Doporučuji!... celý text
Pád do temnot
2014,
Vilma Kadlečková
Pozor, obsahuje lehké spoilery! Prokousávání se podhoubím je zajímavé, ale občas trochu zdlouhavé. Líbí se mi, jak každý díl odpovídá názvu každého posvátného čaje pětice, podle kterého se konkrétní díl jmenuje. Lucasův pád do temnot začíná být opravdu problém a časová prognóza ještě horší. Naštěstí se Lucas dovídá, že existuje něco jako lék, aby později tuto naději ztratil... nebo možná ne úplně? Zamotává se to velice, stále mám mnoho nezodpovězených otázek. Autorka taky ještě nezjevila, co je psáno v originálu dopisu od Lucasova otce. Celkově dávám čtyři zasloužené *, aby se zprůměrovaly všechny zatím přečtené díly do cca 4,5*, protože občas se to opravdu táhne a pocity jsou pitvány až téměř do atomární škály. Nicméně laťka je stále vysoko a čtenářský zážitek parádní. citace: „Někdy je mi z tebe doopravdy špatně. Dokážeš být neuvěřitelně krutý.“ „Krutost je jen jiné slovo pro upřímnost. Myslíš, že to, co o ní říkám, není pravda?“ Chytil ji za hýždě a přirazil na sebe. Říkal si, že to bude záležitost několika vteřin ... Jenže ona se vůbec nepohnula. „Pomalu přece,“ zašeptala mu do ucha, když se o to pokusil on. „Jestli se nedokážeš ovládnout, říkej si při tom žalmy.“... celý text
Robinson Crusoe (převyprávění)
2005,
František Novotný
Na tuhle knihu vzpomínám velice rád. Byl to můj první Robinson i první kniha s robinsonovskou (či survivalovou :-) ) tematikou a jsem za to rád. "Klasický" R.Crusoe od D.Defoe také stojí za přečtení, obě knihy mají své obrovské kouzlo. Samozřejmě převyprávěný příběh je vhodnější a poutavější pro věk cca 8-15, verze od Defoea pro věk 15+. Takto jsem to četl i já a takto doporučuji. Souboj člověka s přírodou (nebo snad i soulad? kéž by) - to se neomrzí. Doporučuji!... celý text
Led pod kůží
2013,
Vilma Kadlečková
Jedlé, velmi dobré. (Jde přece o houby… tedy, ne, že by šlo o h…, samozřejmě o říši Fungi). Ale teď vážně. Vážně je to dobré. Řekl bych össenciální :-) Tajemný Fomalhiwan se stal jedním z hlavních aktérů a konečně se o něm dozvídáme víc. Po několika dějových zvratech postupně vyplouvají na povrch motivy různých frakcí ve hře o návštěvníka z Hiwaiw. A do hry se dostává další strana… Nechci spoilovat, byla pro mne trochu nečekaná, ale perfektně do všeho zapadá a já se jen tetelím blahem nad propracovaností světa a co z toho ještě vznikne. Zamotává se to pěkně... A ta šprťouchlata, která si autorka tropí z esoterických pavěd, jsou taky k popukání. Co se týče děje, významné části knihy popisují psychologii postav a to poměrně rozsáhle. Kdybych si takovouto charakteristiku přečetl někde předtím, pravděpodobně by mě to mírně odradilo. Nicméně jsem pochopil, že psychické pohnutky jsou nezbytné, pro tuto knihu zcela organické. Četlo se mi báječně, krásný jazyk a přirovnání. A občas se opět vyskytnou perfektní moudra ze skutečného světa, např.: Lucas se zatvrdil a spolkl veškeré jízlivé poznámky. Ženská iracionalita je zkrátka druh přírodní katastrofy; moudrý muž snáší takovou pohromu se stoickým klidem, protože ví, že s ní nic nesvede. „Že Fomajzla nevede zištnost, to jsou jen blbý pindy. Na světě neexistujou žádný jiný motivy než zištnost.“ Ëltaühl teatrálně rozhodila rukama, až široké rukávy zavlály. „Život je kšeftování! Celá ta naše banální a truchlivá vezdejší existence… celý to naše ubohý pinoživý potácení ve výhni Akkütlixovy nevole… dyť to je akorát hromada smluv a příkazů k úhradě!“ hřímala pateticky. „Lidi můžeš házet do škatulek podle toho, v jaký měně chtěj tu svou mrzkou proklatou mzdu: jestli berou radši city a ideály, slávu, pořádnej šuk nebo smysl života… anebo třeba fakt akorát prachy; ale nikdo není mimo, nikdo nemá patent na božskou netečnost! Mocnej mág z Fomalhiwy má taky svoji cenu. Je úplně jedno, že není vyčíslená penězma.“ Takže za mě plný počet a jdu na další díl, Pád do temnot.... celý text
Šok z bohů
1995,
Erich von Däniken
Po čase jsem si opět připomněl Dänikena... I po letech je to stále fajn, ponořit se do těchto knih, i když poselství znám. To poselství je jednoduché, dalo by se shrnout do několika vět. Po světě je nesčetně stop, více nebo méně jasných náznaků, ale hlavně ověřených písemných pramenů a to je na tom to nejzajímavější (zmíním hlavně staroindický svazek Vymaanika-Shaastra, objevený a přeložený až ve 20. století. I jen podle krátkých ukázek je neuvěřitelně podrobný...) Když se nad tím zamyslíte, stačí dát si dvě a dvě dohromady a je to jasné. Ale stále je to pro mě fascinující a stále vyvstává přehršel otázek. I když mám za to, že Ludvík Souček zkoumal tematiku v širších souvislostech.... celý text
Prohnilé město
2018,
Leigh Bardugo
Tenhle díl má zpočátku volnější tempo. Vztahy mezi postavami se ještě dále rozvíjejí, těžce romantické pasáže překvapivě dobře zapadly do celku, zejména Matthiasova zdrženlivost vůči Nině byla kouzelná. Naopak spárování Wylana a Jespera bylo na můj vkus popsané příliš detailně. Hrdinové jsou stále velmi sympatičtí: jednak proto, co všechno jsem s nimi prožil v prvním dílu a také protože si nechávají jistou morální úroveň. Přestože jsou zkažení a vychovaní zkaženým prostředím, mají v sobě stále určité ideály. Autorka se sem tam vrací do minulosti, aby dodatečně vysvětlila příběhy některých postav. S tímhle stylem nemám problém, spíše si myslím, že kniha by ani nemohla být napsána jinak. Zhruba v polovině nabírají události spád a zapletení všech dějových linek opět vyústí v očekávaný konec pomocí neočekávaných prostředků. Klobouk dolů před autorčinou fantazií. A opět mírně otevřený konec byl taková pěkná tečka za tím jejich případem. Umně utkáno!... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Chvíli, opravdu jen chviličku jsem váhal, jestli dát 5 hvězd. Ale ano, kniha si to zaslouží. Je to zážitek. Je to strhující. Pokud máte rádi příběhy o všeho schopné skupince, která má proniknout na nedostupné místo, tohle je kniha (nejen) pro vás. A pokud jste dlouho nic nečetli o prostředí, kde žije ta nejhorší spodina, také vřele doporučuji. Já si takhle nějak představuji ty nejdrsnější zlodějské gildy... Každý ze šestice hrdinů má pohnutý osud, ale v prostředí, ve kterém musejí každou minutu bojovat o svůj život nebo své pozice, přežili a stali se vlastním přičiněním výjimečnými. Když víte, čím si zejména někteří museli projít, držíte jim palce, i když víte, že to nejsou žádní svatouškové a jen málokdy se zdráhají někoho zabít. Velmi se mi líbil systém kouzlení , rozdělení grišů na větrostrůjce, vlnostrůjce... (i termín "materiálčik" a podobné rusismy působily spíše netradičně a svěže, než že by nějak rušily, zajímalo by mě, jestli to je jen překladem nebo to použila autorka i v originálu; ale to jen tak na okraj). Také styl psaní mi vyhovoval - děj se věnuje velmi vyváženě každé postavě, není tam hluché místo ani v pasážích vysvětlujících historii postav. Neočekávané zvraty (klacky pod nohy hrdinům), jsou znovu vystřídány opětovnými úspěchy hlavních postav nebo nečekaným vstupem nových okolností a pak dojde zase ke krizi... ale vše je dokonale načasováno, perfektní napínák nervů. Plynule přecházím na druhý díl "Prohnilé město" a už se nemůžu dočkat, jak to dopadne.... celý text
Stezky krve
2001,
Ivana Kuglerová
Napínavé, zajímavé, dobré. O vymyšleném světě, ve kterém se děj odehrává, se toho moc nedozvíme - autorka popíše to nejnutnější několika větami a hodně ponechává na čtenářově fantazii. Přesto nic není odbyto, hutný styl dává ději tu správnou atmosféru a použitý jazyk oplývá výstižnými slovesy. Mnoho náznaků a příběhy množství postav se nakonec podle očekávání protkají, nicméně do poslední chvíle jsem byl napjatý, jak to dopadne a kdo přežije. A jako ostatní musím obdivovat, jak je v poměrně krátké knížce vykreslen osud tolika postav... Mírně otevřený konec taky potěšil. Až na posledních stranách knihy jsem se dozvěděl, že kniha vyšla už v roce 2001. Dobře, že Straky na vrbě udělaly reedici.... celý text
Generace nula (Český komiks 2000-2010)
2010,
Tomáš Prokůpek
Koupil jsem hlavně ze zvědavosti, protože komiksy miluji. Kdybych měl dojem z publikace shrnout několika slovy, bylo by to "rozmanitost a originalita". Každý kreslíř v této knize má naprosto jedinečný styl, některé se mi líbily více, některé méně, většina však stála za přečtení. Některé mne zaujaly hlavně vizuálně (Ústřice času, Nestrkej nos do polévky,... ), jiné jen pointou (Bezčasí, Poslední,...). Velmi pěkné bylo připomenutí i tak nezapomenutelné Neffovy povídky Bílá hůl ráže 7.62, docela mi sedlo černobílé zpracování. Celkově bych dal 3*, ale přidávám jednu navíc za již zmíněnou originalitu.... celý text
Už zase skáču přes Merde!
2008,
Stephen Clarke
Při první kapitole jsem si říkal: Merde, tohle snad odložím... peripetie muže, který si chce vrznout se svou přítelkyní ve venkovském domě jejích rodičů a samozřejmě se nezadaří, byly zbytečně dlouho popisované. Naštěstí od chvíle, kdy se Paul vrátil do Paříže, se úroveň opět trochu zvedá. I když se stále jedná o řešení vztahů a do toho střety s francouzskými svéráznými zvyky, je to příjemná odpočinková jízda. Opět plno narážek, klasický jednoduchý přeháněcí humor, ale jako oddechovka to funguje. První díl mi však přišel lepší.... celý text
