s1ombrehimawari přečtené 196

Hodinu nekousat 2008, Tomáš Brandejs

Fajn zkušenost. Občas chytré i vtipné verše. Pár hezkých slovních spojení.

Doba jedová 2 2012, Anna Strunecká

Ech. Plusy tohohle dílu rozhodně jsou, že byly přidány názory z opoziční strany. Teda, akorát tím čtenáře matou ještě víc, což úplně nebyl záměr (snad). Jinak podobné jako první díl, nějaké názory a poznatky fakt dobrý a nějaké poznatky a názory fakt špatný.... celý text

Radúz a Mahulena 2006, Julius Zeyer

Milá pohádka, dobrý děj. Jen bych volila jiný styl psaní. Začátek byl super, ale postupně hra ztrácela na svém kouzlu. Pěkný konec.

Muffin a čaj 2018, Theo Addair (p)

Och, krásné prostředí školy. Jedna z mála věcí, co mi fakt vyhovovala. Autor si strašně upravoval porůznu fakta, aby se mu hodila do příběhu a vytvořila tak super cool American kulisu. Daniel je strašně statický a zpátečnický. Jediná zajímavá věc, kterou byla jeho minulost, se vůbec neprořeší a nerozebírá do detailu a ani slůvko o jeho charakteru v minulosti se nedozvíme. Vztahy pozbívají na reálnu. Skáče se z času do času, tudíž ten vztah nemame šanci vidět se nějak rozvíjet pozvolna. Všechno je nám vyprávěno jaksi okrajově, bez detailů. Všechno si musí čtenář domýšlet. Styl psaní je velmi korektní, proto musím všechny gay maniačky zklamat ale zde se aktu nedočkáte.Občas se tu zmíní nějaký charakterový stereotyp. Ten konec je ale ňuňatej.... celý text

Višňový sad 2005, Anton Pavlovič Čechov

Mně se prostě jeho styl líbí. V porovnání s Rackem má Višňový sad lepší postavy, ale míň úderných momentů, takže děj působí víc staticky.

Konečné řešení 2007, Michael Chabon

Styl psaní mi sedl. Poměrně snadno jsem se začetla, klidně i po jedné stránce. Pěkné lákadlo na p. Doyla. Možná bych jen uvítala velkolepější a víc překvapující konec.... celý text

Dost dobře nenormální 2019, Denise Linke

Nic zvláštního. Pár věcí bylo sice zajímavých, ale moc informací knížka nepřináší. Autorčin pohled byl subjektivní až to bolelo (z pohledu člověka s autismem a ADHD).... celý text

Srdce mluví 2018, Cleo Wade

Ze začátku to bylo mrtě dobrý. Právě takovou útěchu jsem potřebovala. Ke konci už mě to nebavilo. Člověk by pak byl takový otloukací panák, kdyby se tím řídil. A ty básničky jsou strašně nepěkný.... celý text

Cesta růžového trojúhelníku 2012, Rudolf Brázda

Zajímavá knížka, která pojednává o dřívějších hrůzách. Za mě povedená. Jen nevím, jestli neměla působit jiným dojmem. Já se totiž vždy na čtení těšila a zvedlo mi náladu, občas to bylo až roztomilé. Takže, jestli se chcete dozvědět spoustu nových věcí, ale zároveň se nechcete psychicky týrat, tohle by mohlo být něco pro vás. Jinak pan Rudolf Brázda o kterém knížka je, je jeden z nejvíce inspirativních lidí, o kterých jsem se kdy dozvěděla. Mohlo to být akorát delší.... celý text

Racek 2005, Anton Pavlovič Čechov

To bylo fakt krásný. Strašně teskný, ale úplně neskutečně něžňoučký.

Atlas štěstí 2019, Helen Russell

Miloučké (strašně ráda si čtu o národních úchylkách). Občas to trochu zabředávalo v opakování myšlenek. Hezky designově provedené, ale žádné extra hluboké filozofování nečekejte.... celý text

Zhubni 2012, Richard Bachman (p)

Fajn: prostředí, Ginelli, nakonec i příběh byl fajn, ten mráz co mi jednou přeběhl po zádech Né tak fajn: hlavní postava, opakování úkonů a slov všeho druhu, víc přirozeného vyjadřování prosím... celý text

Jiskra 2018, Alice Broadway

No, ztratilo to veškerou originalitu. Prostředí bylo fajn. Postavy dost šablony, ale nějaké mi přeci jen byly sympatické. Děj rychlý, ale nevykreslený, nudný a plochý. Styl psaní furt nuda a chybějí popisy pro vytvoření realističnosti.... celý text

Faja 2017, Petra Stehlíková

Prostě zase láska od první kapitoly. Ačkoliv bych řekla, že akce se vyskytuje až ke konci knihy, tak místo ní v průběhu máme pořádnou salvu pocitů. Ty postavy jednoduše žeru. Nevím, co teď budu dělat, snad nezešílím netrpělivostí.... celý text

S láskou tě nenávidím - 13 povídek o ničemnosti 2018, * antologie

Přijde mi, že hodně povídek není dotaženo dokonce a nebo má špatně vytvořenou půdu pro kvalitní příběh. Potenciál to mělo ale tím to končí. A třeba ty dovětky? Jako proč? Co to tam dělá? Absolutně zbytečně využité stromy.... celý text

Tiché město 2016, Ivan Wernisch

Sednul mi styl psaní, ale jinak nic zvláštního.

Temné terárium 2001, Daniel Handler

Druhý díl byl o mnoho lepší než ten první. Líbila se mi zápletka, která už působila více sofistikovaně. Miluju autorův styl psaní a jeho vstupy do příběhu.

Oranžová je nová černá - Můj rok v ženské věznici 2014, Piper Kerman

Ačkoliv vím, že tato kniha se mnohým nelíbila, tak mě naprosto uchvátila. Soucítila jsem s hlavní hrdinkou a to přesto, že mi né ve všem sedla. Byla totiž trošku povrchní a někdy přeci jen nedostatečně empatická. Brečela jsem. Smála se. Dostala jsem také od této knížky takový hezký hřejivý pocit. Zároveň jsem si uvědomila, co všechno se skrývá za tou 'krásou a oslnivostí' USA. Hodně mě toho naučila a to nejen to jak přežít ve vězení, ale taky to, že člověk nikdy nemá být na nic sám. Nikdy totiž na nic sám ani není. Také mně ukázala, jak moc je důležité s lidmi vycházet. Chápu, že někomu přišla kniha nudná, ale tento výtvor má co nabídnout. Jsou to ale spíš pocity a zkušenosti než akce. Jediná má výtka patří k tomu, že je těžké se zorientovat v postavách. Autorčin styl psaní se mi líbil. Takže klobouk dolů před touhle její prvotinou.... celý text

Plop! Vyvrtil Žlahvout pšunt i chlpal liquére – Zdařilé verše a prózy 2015, Ivan Wernisch

Ne, tohle prostě nebylo nic pro mě. Moc mě nebavilo přemýšlet nad významem slov, tudíž jsem ani nevěděla o čem čtu. Přesto dávám téhle knize poměrně vysoké hodnocení, možná protože mám ráda autora nebo možná kvůli hezkým obrázkům. Nebo snad kvůli tomu, že mám ráda vymyšlená slova?... celý text

Chodit po provaze je snadné 2011, Ivan Wernisch

Zábavná a zároveň dechberoucí poezie s kapkou marnivosti. Bohužel, první oddíl méně povedený, né všechno mi sedlo.